Karel Hruška Orden de los libros

Fue en el Hradschin, el Barrio del Castillo de Praga, en el número 22 de la Callejuela del Oro, donde Franz Kafka (1883-1924) escribió estos relatos, que ya se publicaron en vida del autor bajo el título de Un médico rural. En sus breves textos Kafka evoca una y otra vez un mundo en parte irracional y en parte impredecible, pero siempre atemorizador, del que es prácticamente imposible escapar. Una vez el falso sonar de la campanilla del médico desencadena un rosario de desgracias, otra vez aparecen nómadas extraños frente a los que incluso el Emperador es impotente. Los chacales hablantes o el casi indefinible Odralek raptan al lector hacia el surrealismo. ¿Existe alguna salida de este desasosiego? Durante la búsqueda de la Ley, el guardián de la puerta da una respuesta: "Es posible, pero no ahora".

D'après la 4e de couv. : "Franz Kafka (1883-1924), novelista checo, nacido en Praga y muerto en Viena, es uno de los autores más originales de nuestro tiempo. Su estilo es denso, apretado, lleno de alusiones, sus personajes aparecen rodeados de misterio y alucinación. Sus obras más famosas son América, El castillo, El proceso, La metamorfosis, así como una infinidad de cuentos, género en el que fue un maestro. El proceso, novela inacabada de Franz Kafka, publicada por Max Brod en 1925. Jamás en obra alguna de todas las épocas y países se ha pronunciado una diatriba semejante contra la justicia humana. Toda la obra es una sátira feroz contra lo absurdo de los procedimientos judiciales que hacen que el protagonista, termine por no saber si es inocente o culpable y vaya sereno al sacrificio, en nombre de la justicia que no existe."

La historia del joven Gregorio Samsa, convertido de la noche a la mañana en un insecto, tiene elementos de la peor pesadilla (la naturalidad con la que asume la transformación irreversible, la inminencia del inevitable desenlace), pero puede ser leída como una parábola sobre la vida familiar. No es extraño entonces que La metamorfosis sea hoy un texto de culto entre los jóvenes.

Set at the foot of the Giant mountains- is a grandmother, who embodies the ideal of motherliness with her plain wisdom, goodness and love. The father of the Prosek family living in the country idyll is compelled to spend a large part of the year in the imperial town of Vienna due to his work. Thus, the grandmother is brought home to tend to the children and the property. With this background, the author evolves the most significant work of pros in Czech literature and creates "one of the most beautiful female figures in world literature.

Román vypráví o procesu zrání mladého muže v samostatného člena společnosti v duchu humanistických ideálů německé klasiky. V knize se čtenář setkává se silnými charaktery protagonistů, kteří v krizových okamžicích života jsou přísní k sobě, zocelují se odříkáním a kázní, zachraňují se tvořivou prací a službou bližnímu. Na cestě k dospělosti prochází hlavní hrdina školou života – odrůstá rodičovskému domu, musí se osvědčit v povolání, hledá životní vzory a potkává svou velkou lásku. Autor jako zanícený vyznavač klidného vývoje společnosti kreslí před očima čtenářů obraz harmonického světa a snaží se vštípit jim touhu po klidném, činorodém životě v souladu s přírodou a mravními principy. Sebevzdělávání a zapojení člověka do řádu přírody a společnosti je základním tématem autorova výchovného úsilí.

contains 19 fairytales translated from German

Ein Wassermann in der Moldau und sprechende Tiere, fliegende Dämonen, Diebesgesindel und barmherzige Menschen, dazwischen immer wieder die alttestamentarischen Könige Salomo und David –aus diesem bunten Garn ist der Stoff jüdischer Märchen und Legenden gewoben. Voll hintergründiger Lebensweisheit und getragen vom tiefen Glauben an eine höhere Gerechtigkeit, eröffnen sie jung und alt mannigfaltige Einblicke in die jüdische Kultur und Weltsicht. So höre denn, wer Ohren hat: „Es gab einst einen König im Perserlande.“

„Alles, was über dieses Buch gesagt werden kann, ist nur tastendes Nebenher. Man muß es selbst nachlesen, Zeile für Zeile, wie hier aus einem oft lieblichen Zusammensein von Ironie und Pietät die drohende Strenge des letztes Gerichts auftaucht. Mit diesem Buch nun wächst er vollends in die Nähe großer, zeitlos-prophetischer Kunst, eines Dante, eines Hölderlin. Was einer stammelnden Generation versagt blieb, woran sie sich ekstatisch verblutete: in diesen Fragmenten tritt es als künstlerische Vollendung in unsere Tage.“ Hans Sahl, in: Das Tagebuch (Januar 1927) „… so entsteht dieselbe Atmosphäre des Grauens und der Qual, die im Prozeß (grauenhafter, spukhafter) zu spüren war. Fragt man mich aber, welches der beiden Werke , schöner‘ ist, so muß ich bekennen: das Schloß. Denn in diesem Werk ist der große Erzähler Franz Kafka der Märchendichter, den seine kleineren früheren Werke ahnen ließen. Es gibt zauberhafte Seiten in diesem Märchen-Roman, seltsam humoristische Seiten, die ein Grauen und ein Lachen zugleich im Leser erwecken.“ Ludwig Winder, in: Bohemia (Januar 1927)