Radek Skarnitzl Libros

Publikace Zvuková báze řečové komunikace představuje české veřejnosti nejnovější poznatky o fonetickém a fonologickém popisu řeči. Ve snaze nabídnout komplexní pohled na zvukové systémy jazyků se věnuje segmentálním i prozodickým jevům z několika vzájemně se doplňujících hledisek. Pojednává jak o artikulačním základu řeči, tak o akustických a psychoakustických vlastnostech řečového signálu. Popis segmentální úrovně se kromě vokalických a konsonantických systémů zabývá též interakcemi, k nimž dochází v souvislé řeči. Důkladně je pojat systémový (fonologický) přístup k segmentálním jednotkám a k systematickým procesům. Popis suprasegmentální úrovně vychází ze slabiky jakožto klíčové jednotky řečové produkce i percepce. Důraz je kladen na prozodickou strukturu řeči, na lexikální přízvuk a na melodické a rytmické vlastnosti řeči. Jedním z cílů knihy je rovněž sjednotit rozkolísanou terminologii řečových věd

Tato kniha představuje pravidla pro manuální segmentaci řečového signálu na základě akustických, artikulačních a percepčních rysů hlásek. Postupně se zabývá přechody mezi různými typy standardně i nestandardně vyslovených hlásek, především pomocí vizuálních informací ve spektrogramu a oscilogramu. Cílem je jednotná segmentace fonetických korpusů založená na foneticky podložených a snadno aplikovatelných pravidlech. Kniha je určena pro kohokoli, kdo se zabývá lidskou řečí, ať už se jedná o fonetiky, řečové inženýry nebo psycholingvisty. Proto je předpokládána znalost jen zcela elementárních konceptů jako „co zobrazuje spektrogram“ nebo „co je to formant“. Kniha vychází v české a anglické jazykové mutaci.

Díky mobilním telefonům jsou nahrávky lidského hlasu stále dostupnější a mnohdy se stávají předmětem policejního vyšetřování. Tato publikace se zabývá možnostmi identifikace mluvčího z řečového signálu, ale zároveň ve vybraných oblastech doplňuje či aktualizuje popis zvukového plánu češtiny. Po krátkém úvodu do forenzní fonetiky jakožto aplikované disciplíny se jednotlivé kapitoly věnují různým akustickým parametrům a jejich schopnosti rozlišovat od sebe mluvčí. Nejprve se jedná o samohláskové formanty (rezonanční frekvence samohláskových zvuků), dále pak o střední ukazatele i průběhy základní frekvence (již si nejčastěji spojujeme s výškou hlasu). Další kapitoly se věnují kvalitě hlasu a temporálním ukazatelům, jakými jsou například mluvní tempo nebo řečový rytmus. Kniha se věnuje i metodologickým aspektům, konkrétně vlivu telefonního přenosu na výše uvedené akustické parametry a způsobům vyhodnocování důkazního materiálu ve forenzní praxi, a shrnuje současnou situaci ve forenzně fonetické praxi.

Zvuková podoba každého mluveného jazyka se neustále proměňuje. Změnu sice nelze pozorovat ze dne na den, ale z generace na generaci už jistě ano. Je proto vhodné aktuální stav čas od času zachycovat. Cílem knihy Segmentální plán češtiny je poskytnout přehledný výklad hláskové stavby současné mluvené češtiny. Oproti podobným popisům dřívějším poskytuje kniha daleko více příkladového materiálu, který je navíc podrobně komentován. Aby se předešlo mylným představám panujícím v minulosti, že totiž hlásky, případně fonémy, jsou základem, nebo dokonce jediným důležitým materiálem zvukové stavby jazyka, je výklad doplněn i o poznámky k prozodickému členění a přízvučným slabikám. Na jejich pozadí je segmentální stavba češtiny ještě dále exemplifikována. Kromě poučení ohledně výše uvedeného může čtenář díky této publikaci také rozvíjet své transkripční dovednosti.

Kniha přináší komplexní rozbor slabikování češtiny. Obecná část jednak podává co nejaktuálnější a nejpodrobnější přehled poznatků o slabice, její podstatě, roli a postavení v jazyce, jednak obdobným způsobem pojednává o problematice slabikování. Autoři následně nabízejí vlastní pohled na určení slabičné hranice, jenž je sice aplikován na češtinu, ale díky jeho obecnosti ho lze užít i v dalších jazycích. Provedené experimenty a fonotaktické analýzy zkoumají slabičné hranice v rámci čtyř základních aspektů zvukové stránky jazyka – z hlediska artikulace, akustiky, percepce i fonologie. Na základě získaných poznatků autoři v závěrečné části stanovují foneticky i fonologicky informovaný model slabikování zahrnující jednak preferenční, jednak kategoriální pravidla pro určování slabičných hranic v češtině.

Tato kniha se zabývá jevem, který je označován jako znělost a který od sebe odlišuje dvojice hlásek jako [p]-[b] či [s]-[z]. Z pohledu na tabulku konsonantů IPA by se mohlo zdát, že znělostní kontrast je triviální záležitostí binární povahy, která odpovídá prostému „zapojení“ či „odpojení“ činnosti hlasivek. Jedním z cílů knihy je ukázat, že znělost je ve skutečnosti dosti složitým jevem. Teoretická část představuje anatomické, aerodynamické, fonologické i fonetické aspekty znělosti. Empirická část práce se z různých hledisek – akustického, artikulačního i fonologického – zabývá konkrétními projevy znělosti v češtině. Kniha Znělostní kontrast nejen v češtině je primárně určena české fonetické a lingvistické veřejnosti, včetně studentů lingvistických oborů, ale také každému, kdo rád odhaluje taje lidské řeči. Právě znělost totiž jeden z takových tajů představuje.