Jitka Neradová Libros

Tato sbírka 31 dějepisných fejetonů uvolněně mapuje českou historii od Cyrila a Metoděje po císaře Františka Josefa I. Přináší českou cestu proti proudu času, která je sice nepříliš vážná, ale místy i seriózní. Setkáme se s osobnostmi známými z hodin dějepisu i s méně slavnými, tajemnými figury. Cílem této vycházky do minulosti je oživit zasuté vědomosti, objevovat nové souvislosti a potvrdit, že mnohé už se zde odehrálo, takže ani nyní neprožíváme nic nového pod sluncem. Autorka pokládá otázky jako: Co kdyby Cyril a Metoděj zabloudili? Donutila česká princezna Doubravka Poláky k přijetí křtu? Byla císařovna Sissi první anorektičkou? Proč máme Rudolfa II., když nikdo nezná toho prvního? Byli někteří čeští králové bigamisté? Byl Palacký chodící Wikipedie? A co hysterie Amálie Mánesové? Mělo 19. století svá zlatá šedesátá? Tato knížka si klade za cíl zlepšit pověst české školní historie a ukázat, že dějepis nejsou jen data a nudné události, ale příběhy plné dobrodružství, vášně a tajemství. Čtenáři si potvrdí, že všechno už tady jednou bylo, tedy nic nového pod sluncem.

Dramatické osudy parašutistů a českých odbojářů radikálně vyvracejí všechny zažité teorie o zbabělém českém národu, který umí jen ohýbat hřbet a za svobodu vůbec nebojuje. Tihle lidé bojovali a vsázeli to nejcennější! Nechte se vtáhnout do příběhu jednoho každého z nich. Osudy Josefa Gabčíka nebo Jana Kubiše znáte, ale kdo je Josef Valčík, Karel Svoboda nebo Jiří Potůček a další kolegové nejen z operace Anthropoid, ale i Silver A a Silver B? A co skrývají tajuplné názvy výsadků Out distance, Zinc či Bioscop? Co zažívali mladí muži, když se z úst jejich anglického velitele konečně zazněl dlouho očekávaný jasný povel: „Your dropping zone will be in the Czechoslovakia!“ Jak byli na svoji misi připraveni, kdo jim v Protektorátu pomáhal, jak se jim dařilo shánět základní potraviny, jak pracovali i bavili se, a jak se jim vůbec dařilo zůstat v utajení? Autorka se pokusila na tyto i jiné otázky najít relativně uspokojivé odpovědi. Nečekají vás žádná suchá fakta, ale dramaticky převyprávěné příběhy, které se snaží oživit dojmy a prožitky všech hrdinů, kteří už nám je sami nikdy neřeknou. Autentické osudy všech parašutistů z první vlny seskoků doprovázené jejich fotografiemi jsou tak pro čtenáře shromážděny na jednom „doskočišti“. Kniha vychází v září 2016 k 75. výročí prvního seskoku.

Atentát na Heydricha a Praha v době následné heydrichiády. Všichni napjatě sledují drama parašutistů v kryptě kostela v Resslově ulici, které vyústí v již dobře známý tragický konec.Jména mužských hrdinů jsou všem dobře známá. Jsou ale i ženské hrdinky. Mnohé širší veřejnosti většinou neznámé. Přesto by bez jejich pomoci, odvahy a obětavosti mnohé události proběhly přinejmenším jinak. Na rozdíl od známých mužských hrdinů neměly za sebou vojenský výcvik, nebyly trénované na boj s nepřítelem, vlastně vůbec nechtěly bojovat. Situace je donutila. A pocit, že se zlem se musí bojovat.Nasadily život svůj i svých rodin. Podporovaly svoje muže i zcela neznámé vojáky, kteří přišli bojovat s okupanty. Byly statečné, proto je Statečnost ženského rodu.Na stránkách této knihy nám autorka představuje třináct žen a dívek, které pomáhaly parašutistům.

Příběh, jehož hrdinové kráčí dvacátým stoletím, aby na vlastní kůži pociťovali, že vlastně kráčí odnikud nikam. V chronologickém řazení diktatur je cosi depresivně varovného, bez začátku a konce, je v něm cosi neuzavřeného a stále číhajícího, co zůstává i v současné době někde hluboko v našem společném podvědomí. Je to román věnovaný těžce zkoušenému kraji. Otevřeně vysvětluje, čím je historická zkušenost pro zemi a vůbec pro člověka jako takového. Stalo se zvykem dělat za minulostí tlustou čáru. Je to již oblíbený zvyk českého národa. Hrdinství se potře, zrada se přehlédne – udělá se tlustá čára a jako tabula rasa a „všichni jsme si rovni“ začneme znova. Otázka charakteru a cti přestává trápit.S tím ovšem autorka zásadně nesouhlasí, a proto předkládá čtenářům svoji novou knihu, která by měla přinést poznání i pomoc utvořit si vlastní názor na lidský charakter a morálku. Chce, aby její čtenáři měli jen ten názor, který by je vedl odněkud někam. Kniha sleduje rodinné osudy Marie a Františka od války až po současnost. Zachycuje jejich vývoj od bezstarostného mládí až po trpkými zkušenostmi naplněný konec života.Fiktivní příběh české rodiny na pozadí skutečných událostí se odvíjí od roku 1942 do současnosti. Je vlastně jakousi sondou do české povahy.

Vaše vysvědčení bylo horší než to synovo, dcera neměla nikdy dvojku z chování jako vy a vaši rodiče netolerovali vaše cigarety, zatímco vám tráva už vlastně ani nevadí? Nepodléhejte panice, nejste v tom sami, škola byla, je a bude, stejně tak nekonečný proud historek, který s ní souvisí. S touto knihou se podíváte do školního zákulisí 21. století a sami si tak můžete odpovědět na otázku, zda je škola opravdu základ života nebo jestli je současné školství obrazem doby nebo je doba obrazem školy?

Román se snaží přiblížit čtenáři velkého českého klavíristu a pedagoga Jana Heřmana, jménem sice snad méně známého, ale svým uměním srovnatelného se svými vrstevníky J. Kubelíkem či J. Sukem. Jeho interpretace českých skladatelů, zejména pak B. Smetany, osobitým klavírním reprodukčním slohem nebyla v českém hudebním světě asi dosud překonána. Život Jana Heřmana je autorkou Jitkou Neradovou zpracován románovým způsobem a subjektivně přibližuje čtenáři hlavní etapy umělcova života. Kniha čtenáři představuje osobnost Jana Heřmana nejen jako umělce, ale především jako člověka, který si přes nepřízeň osudu nesmírnou pílí a cílevědomým úsilím dobyl svého vysněného cíle a posléze vychoval další hudební generace. K jeho odkazu patří nejen jeho koncertní činnost, která povzbuzovala i ve válečných letech, ale příklad člověka, kterého pevná vůle dovedla k mistrovskému umění.