Racčí srdce
- 64 páginas
- 3 horas de lectura







Mohou vztahy fungovat i přes hranici smrti? A musí být smrt nutně hranicí? Je možné, aby úspěšná revoluce jakéhokoli rázu a rozsahu mohla být napájena z jiného zdroje než z lásky jakéhokoli rázu a rozsahu? Co všechno se zpřítomňuje, když kráčíme po dávných bitevních polích? Novou knihu Kláry Goldstein s názvem Birán lze v jistém ohledu pojmout jako syntézu její dosavadní - nejen - literární práce. Hudebnost veršů i ostrá lyrická gesta z Falkenfrau či Deštů Maierniggu se v nové sbírce nestřetávají s ničím menším než se zmiňovanou revolucí - osobní i společenskou. I v básnických miniaturách je Klára Goldstein překotná, jako by jí její vlastní slova chtěla utéct ze všeho ještě na malý okamžik neřečeného. Jak bolestný a náročný může být i jediný krok po známé dlažbě! Jak intenzivně lze prožívat opouštění důvěrně známého! Když si vypůjčíme část názvu jedné z autorčiných předchozích prací, můžeme o Biránu mluvit jako o pokusu o nekonečnou Goldstein. V její nové sbírce totiž jde bez nadsázky o všechno. A Birán? Birán je malé město v provincii Holguín ve východní části Kuby. (Marie Nedoryová)
Čtvrtá básnická sbírka Kláry Goldstein znovu rozeznívá melodii měst. Tentokrát nad jejích střechami neletí v podobě sokolice, ale stoupá a klesá v ulicích po jednotlivých tónech durových i mollových stupnic, které slyší v deštích, jež město pravidelně zalévají.
Probe: Schreibst schon lang an einem Gedicht, das fähig wär, noch einzufangen, was sich gegenseitig berührte, so lautlos und blau, wie in der Tiefe am Fuß des Berges. Doch derweil stellst du fest, dass es keine Synonyme gibt für das, was geschieht, und jede Metapher gleicht abgeplatztem Lack. Was du hörst, reizt dich zum Husten. Und du notierst dir ein paar Takte. Es reicht hinter das Sein, ähnlich einer Infusion. Es saugt sich fast sofort fest. Plötzlich dringt eine Oboe durch die Wand der Kontrabässe, als berührtest du das Unberührbare. Und nirgends Worte – – – Blind und fern für das, was sprießt, was erstickt, ziemlich für alles. Die Dichterin und Musikerin Klára Goldstein, geboren 1988 in Valašské Meziříčí in der Mährischen Walachei, absolvierte ein Musikstudium und promoviert zur Zeit an der Hochschule der Künste in Kroměříž. Sie veröffentlichte bislang fünf Lyrikbände, die große Aufmerksamkeit erhielten und mit mehreren Preisen gewürdigt wurden. Bekannt ist sie auch für ihre Essays und Kritiken. Musik erklingt in der zarten Neigung von Seele zu Seele, durchzieht geschichtliche Umbrüche, zeugt von Weite, die sich hinter jedem Gefühl, jeder Bewegung, jeder Berührung und jedem Duft öffnet. Es geht nicht nur um die Sinne, sondern auch um die Seele. Schon im Augenblick ihrer Entstehung übersteigt sie bei weitem den menschlichen Verstand, breitet sich frei aus und wird zum Zeichen der Ewigkeit. (Tereza Šustková)
Autorka zkoumá vrstevnatý „ekosystém“ našeho bytí v různých podobách, časech a místech. V senzuální lyrice „latinského“ střihu hledá odpověď na základní otázky lidské existence.
Druhá sbírka Kláry Goldstein (nar. 1988) Milíře patří k těm výjimečným. V jejích verších jsme svědky prolínání existenciálního s intimním, privátního s angažovaným. Sbírka se vyznačuje originální metaforikou a naléhavostí sdělení. Do básní se prolíná také odborný zájem básnířky o latinskoamerickou poezii 50. let a tamní levicově orientované autory. Milíře výtvarně doprovodil brněnský výtvarník Petr Veselý.
Sbírkou Úpatí vichřice vstoupila do literárního světa básnířka Klára Goldstein. Hned první sloka úvodní básně „Kometa“ nám prozradí mnohé o poetice celé sbírky: „Vrací se ještě někdy / dávný strach z komety / To potom voláme do tmy / a bosými kroky odměřujeme svou úzkost“. Goldstein citovanými čtyřmi verši hned na začátek jasně udává směr, kterým se při četbě sbírky čtenář vydá, a tento směr nehodlá nijak výrazně měnit. Hlavním tématem zůstane strach. Strach ze smrti i z věčnosti, strach z plynutí času, strach z věcí, které se staly a nelze je již odestát, strach z dálky, z neznáma, z bezmoci. Nejedná se však o strach zbabělcův, nýbrž o strach plný pokory, který člověka neochromí, ale naopak posílí a donutí ho ptát se, hledat a bojovat.