Kateřina Volná Libros

Kniha obsahuje dva dosud nezveřejněné dokumenty z minulosti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy: tzv. Analýzu fakulty z roku 1971 a Rehabilitační zprávu z roku 1992, jež specificky reflektují i (des)interpretují minulost. Sedmisetstránkovou Analýzu napsalo v letech 1970–1971 na popud nejvyšších orgánů KSČ několik fakultních straníků s cílem vytvořit „normalizační“ interpretaci tzv. krizového vývoje na fakultě a následné „konsolidace“. Rehabilitační zpráva podává výklad téhož období z hlediska roku 1991, ale v té době nemohla být publikována. Oba dokumenty uvozují důkladné studie a doplňují vysvětlující komentáře a téměř dvě stě životopisných medailonků.

Téměř stovka dokumentů představuje Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v období normalizace. Dosud nepublikované materiály, doplněné kritickými studiemi členů badatelského týmu, dokládají, jak komunistická strana zasahovala do života pedagogů a studentů. Čtenáři se tak dozvědí například jak fakultní orgány KSČ ovlivňovaly přijímací zkoušky, jak pomocí posudků, komplexních hodnocení a dodatků k životopisu rozhodovaly o profesní budoucnosti jednotlivých pedagogů nebo jaké vyžadovaly reakce na prohlášení Charty 77 a pohřeb filozofa Jana Patočky.

Publikace představuje přední humanitní fakultu socialistického Československa – Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, sídlící na pražském náměstí Krasnoarmějců – v době „normalizačního“ dvacetiletí. Nepřináší jen popis organizačních a politických struktur jedné konkrétní instituce, ale soustředí se především na jednání akademiků a studentů v tehdejších podmínkách a na jejich dilemata. Situaci na fakultě před rokem 1989 se snaží podat tak, aby nezanikla její spletitost a složitost. Zejména učitelé fakulty se potýkali s různými závazky, které si mnohdy konkurovaly: vedle politické loajality k režimu stála loajalita k oboru, vědě, katedře, kolegům a rovněž ke studentům, kterým chtěli předávat své znalosti. To přináší řadu otázek. Na jaké kompromisy musel humanitní intelektuál po roce 1968 přistoupit, aby mohl učit na vysoké škole? Jak porozumět tomu, že většina tehdejších učitelů vzpomíná na svou katedru jako na „ostrůvek pozitivní deviace“, ačkoli šlo o instituci plně loajální k normalizační KSČ? V jaké míře a jakými cestami se navzdory ideologizaci a politickým tlakům dařilo udržovat kvalitní úroveň humanitního vzdělání? Proč téměř všichni učitelé FF UK odsoudili Chartu 77? Co konkrétně pro vysokoškolského učitele znamenala spolupráce se Státní bezpečností? Kniha je završením výzkumu, který skupina mladých badatelů zahájila v roce 2007.

Cílem publikace je připomenout dějiny Katedry české literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze od jejího vzniku na konci čtyřicátých let 20. století do osmdesátých let. Editor s kolegy z řad studentů to realizuje prostřednictvím rozhovorů s pamětníky, bývalými pedagogy, a jejich vzpomínek, dobových materiálů, úryvků z učebních textů a beletrie založené na dokumentárních faktech. Katedra byla prestižním vědeckým a pedagogickým pracovištěm, formovaným významnými osobnostmi jako Jan Mukařovský, František Buriánek a Felix Vodička. Minulost katedry odráží dějiny literárněvědné bohemistiky a Filozofické fakulty UK v daném období. Publikace využívá metody orální historie, založené na rozhovorech s pamětníky jako Antonín Jelínek a Zdeněk Pešat. Tyto texty doplňují materiály jako zápisy schůzí z archivu UK a ukázky učebních textů, včetně kolektivního Nástinu české literatury z r. 1952 a Rzounkovy verze z r. 1982. Závěr obsahuje kalendárium s hlavními daty, soupis učitelů a vyučovaných předmětů, a fotografie.

Sborník k mezinárodní konferenci pořádané v Praze 7.-9. září 2008

Kniha je plná zdravého pohybu, pohybových činností a aktivit, které jsou určené nejen pro volné chvíle dětí strávené s rodiči, ale také pro ty, kteří se věnují dětem, pracují s nimi, vychovávají je, vedou k pohybu. 10–20 minut cvičení denně může pro vývoj dětí znamenat velmi mnoho. V knize najdete psychomotorická cvičení určená pro práci ve skupině i s jednotlivcem s dětmi ve věku již od 3 let. Cvičení hravou formou rozvíjí pohybovou, sociální, psychickou, emocionální stránku a zároveň využívají pohybu jako výchovného prostředku. Cvičení je možné dětem nabídnout přímo ve školkách, školách v rámci klasické tělesné výchovy, zdravotní tělesné výchovy, pohybového kroužku, v družině, v zájmovém klubu, v oddíle, na táboře, přímo v rodině nebo v rámci výuky jiných vyučovacích předmětů, kdykoli je vhodná chvíle.

Sborník mezinárodní konference "Aktivity NKVD/KGB a její spolupráce s tajnými službami střední a východní Evropy 1945-1989, II", kterou uspořádal ve dnech 19.-21. listopadu 2008 Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci se slovenským Historickým ústavem Akademie věd, polským Ústavem národní paměti a Senátem Parlamentu České republiky, obsahuje příspěvky jednotlivých účastníků. Texty devětadvaceti historiků z Evropy i ze zámoří jsou rozděleny do pěti tematických bloků: archivy bezpečnostních složek v zemích střední a východní Evropy, utváření bezpečnostních aparátů sovětských satelitů po 2. světové válce, střední a východní Evropa jako východisko k zpravodajskému pronikání na Západ, průběh rozvoje spolupráce NKVD/KGB se satelitními tajnými službami a nakonec operace komunistických tajných služeb, vzájemná kooperace řízená KGB.