Víra nebo vlast?
- 310 páginas
- 11 horas de lectura
Exil v českých dějinách raného novověku: sborník z konference konané v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 5.-6. listopadu 1998.






Exil v českých dějinách raného novověku: sborník z konference konané v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 5.-6. listopadu 1998.
Královské město Nymburk ležící ve středním Polabí bylo během třicetileté války dvakrát obléháno saským vojskem. Následky pro něj byly katastrofální, v prvním případě téměř zcela vyhořelo, ve druhém přišly o život dvě stovky civilních obyvatel. V knize jsou obě události sledovány v souvislostech „švédské" fáze třicetileté války a pozornost je věnována i jejich vnímání ze strany současníků, stejně jako jejich roli v lokální historické paměti.
Publikace reflektuje dopravu a obchod na Labi, ale také život kolem této významné řeky, a to zejména v době před industriální revolucí (od středověku do první poloviny 20. století).
Unikátní pohled na třicetiletou válku "zevnitř" očima současníka, který většinu válečné a poválečné doby strávil jako primas malého městečka Čelákovic v Polabí. Po celou dobu se snažil o ochranu a záchranu své obce, ale tváří tvář válečným hrůzám a pustošení země vojsky vlastními i nepřátelskými se mu nepodařilo zabránit, aby ke konci války "jen dvé stavení poskytovalo jakous ochranu před dešti i jinou slotou, ale seděti se v nich dalo jen na přinesených kamenech, neb vše dřevěné vojáci vynosili a na pálení svých ohňů užili...). Obsah knihy je faktografický, shrnuje primasův manuál a jiné písemnosti (primas Ježdík nám k užitku zjevně trpěl grafomanií, takže se postaral o mnoho písemných pramenů z doby, kde tyto zdroje díky válečným zmatkům často chybějí) s odborným výkladem, rejstříkem atd.
Kniha přináší příspěvky z konference pořádané před dvěma lety v Nymburce. Tematickou osu tvoří mnohotvárnost styčných ploch mezi Hrabalovou tvorbou a historií / historiografií. Badatelé se věnují spisovatelovu přístupu k různým historickým obdobím, postavám, specifickým kulturám a prostředím apod. Stranou nezůstává ani středoevropský kontext díla, včetně např. způsobů osvojování hrabalovské tvorby konkrétními kulturami v dnešní době (Polsko). Kniha se skládá z bloku historického, který komparuje vybrané historické události v Hrabalově podání v dochovaných pramenech, a bloku literárněvědného, který postihuje svébytnou imaginativní (a/nebo imaginární) historii v Hrabalově díle. Klíčový význam přináleží autorské hře s vlastní identitou, což má mj. vyjádřit hlavní název knihy „Schizofrenická historiografie“.