Een bloedspannende, filmisch geschreven pageturner met hedendaags Berlijn Žn de DDR als decor, voor de liefhebbers van Karin Slaughter en M.J. Arlidge.In de koepel van de Dom van Berlijn hangt een gruwelijk toegetakeld, bebloed lichaam. Met haar gespreide armen lijkt ze op een zwarte engel. Het is de prominente geestelijke dr. Brigitte Riss. Om haar hals draagt ze een mysterieuze sleutel waarop het cijfer 17 staat.Rechercheur Tom Babylon heeft een persoonlijk belang bij de jaren geleden verdween zijn zusje Viola met precies deze sleutel.Zijn ongebruikelijke aanpak van de zaak strijkt psychologe Sita Johanns, die iets te veel vragen stelt, tegen de haren in.Wie heeft er meer te Tom of de moordenaar?Een bloedspannende, filmisch geschreven pageturner met voor de liefhebbers van Karin Slaughter en M.J. Arlidge.
Anna Marie Halasová Libros


Kardinál Mindszenty : Vyznavač a mučedník
- 159 páginas
- 6 horas de lectura
Neuvěřitelný životní příběh maďarského primase, vězně tří režimů, se zaměřuje na události po druhé světové válce, kdy se Mindszenty stal arcibiskupem v Ostřihomi. S rostoucí mocí komunistické strany byl arcibiskup šikanován a jeho činnost omezována. Ani jmenování kardinálem v roce 1946 mu nepomohlo; v roce 1948 byl zatčen a mučen. V únoru 1949 byl odsouzen na doživotí za údajnou vlastizradu. Jeho situace se zlepšila až v polovině padesátých let, kdy došlo k destalinizaci. Po budapešťském povstání v roce 1956 se dostal na svobodu, ale po jeho potlačení se uchýlil na americkou ambasádu, kde zůstal do roku 1971. Na nátlak americké vlády a církevních představitelů se rozhodl odjet do Říma. Věnoval se péči o maďarské emigranty, pořádal přednášky a psal paměti. Jeho životní cesta zahrnovala i konflikt s papežem Pavlem VI., který prohlásil Mindszentyho biskupský stolec za uprázdněný, aby usnadnil jednání s maďarskou komunistickou vládou. Plného ocenění se kardinálovi dostalo až v devadesátých letech, kdy byl rehabilitován a zahájen proces jeho blahořečení. Životopis je psán strhujícím způsobem a je doplněn předmluvou kardinála Dominika Duky a historickým doslovem Františka X. Halase.