Miroslav Vepřek Libros

Snad v každé básni této sbírky Miroslava Vepřeka zaznívá ozvěna z míst, "která utvářejí člověka jedinečným způsobem...". Pro autora je těmito místy důvěrně známá krajina, kterou oslovuje jemným, melancholickým tónem, v němž se soustředí něha, cit a nepochybně i neskrývaná zvukomalebnost, jež tryská snad z každých jazykově lahodných pojmenování obcí a vsí, často se objevujících v názvu jednotlivých básní. Vepřek dokáže rovněž upozornit i na některé události, které se v dané lokalitě odehrály, umí je spojit s osobními prožitky a dojmy. Na jedné straně si uvědomuje, jak tyto okamžiky obohatily jeho vlastní chápání života, na druhé zároveň přiznává, že dispozice krajinných motivů mohou člověka přivést i k úvahám o konečnosti lidského bytí, což například dokládá básněmi zařazenými do oddílu "Čnělky smrti". Třetí básnická sbírka olomouckého vysokoškolského pedagoga, textaře a kytaristy je jakýmsi autorovým lyrickým diářem, s nímž putuje po moravské krajině.

Prvotina českého hudebníka a textaře obsahuje básně z let 1998-2004, které zaujmou upřímností a opravdovostí, s níž vyslovují životní nejistotu mladé generace.

Církevněslovanské písemnictví tvoří podstatnou část nejstarší české kulturní historie. I když celkový objem zachovaných literárních památek z tohoto období představuje dnes pouze špičku ledovce, je možno nejen v nástinu, ale i v některých důležitých detailech poznat povahu a význam epochy slovanské vzdělanosti v Čechách 10. a 11. století. Slovní zásoba českocírkevněslovanských památek obsahuje četné prvky, které lze chápat jako filologické důkazy přímé a nepřerušené návaznosti této epochy na období velkomoravské, vypovídá o jejím přetrvávajícím postavení na styku kultury latinské a byzantské a odhaluje její pevné zakotvení v kontextu ostatních soudobých redakcí nejstaršího slovanského spisovného jazyka, zároveň však také poukazuje na některé svébytné rysy, díky nimž českocírkevněslovanské písemnictví zanechává nesmazatelnou stopu na dějinných křižovatkách nejen slovanských...

Monografie předkládá výsledky současného paleoslovenistického a historického bádání, které se zabývá počátky slovanského písemnictví a kultury ve velkomoravském prostředí. Byla sepsána při příležitosti výročí 1150 let od příchodu byzantské misie bratrů Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu roku 863.