Breviář - jinak také denní modlitba církve nebo liturgie hodin - je krásnou mozaikou, jejíž jednotlivé kamínky tvoří žalmy, písně, biblická čtení, orace, texty církevních otců, antifony a prosby. Vše je harmonicky uspořádáno podle denní doby, svátku a církevního období. Pro mnohé je ale breviář nepronikutelný rébus .....
Publikace vychází z přednášek pronesených v rámci druhého ročníku Letní školy liturgiky v želivském klášteře v roce 2019, jež byla věnována iniciačním svátostem. Je tvořena dvěma částmi. První z nich představuje předběžná témata: všeobecné uvedení do teologie svátostí a souhrnné dějiny křesťanské iniciace. Druhá část je systematickým výkladem jednotlivých etap křesťanské iniciace od prekatechumenátu až po mystagogii. Kniha je určena nejen absolventům Letní a Zimní školy liturgiky či studentům teologických oborů, ale také těm, kdo se chystají na přijetí iniciačních svátostí nebo na jejich slavení připravují druhé.
Základem knížky je devět promluv papeže Františka věnovaných křtu a biřmování. Kněz Radek k nim připojuje svoji úvahu, inspirativní slovo církevních otců, otázky k zamyšlení a osobní modlitbu. Knížka poslouží všem, kteří byli pokřtěni jako malé děti, těm, kdo se po křtu v dospělosti chtějí ohlédnout za důležitou událostí svého života, i čerstvě biřmovaným, aby se milost, kterou přijali, nevytratila ve víru každodenního života. Užitečná je i pro všechny, kdo se před Velikonocemi připravují na obnovu křestních závazků. Kapitolky lze číst soukromě i při setkávání malého společenství
Chvalozpěv na Velikonoční svíci nazývaný podle prvního slova Exsultet, Ať zajásá, je všeobecně znám zřejmě především díky „pilné včele“. Jedná se přitom o píseň nejen esteticky krásnou, ale také nesmírně bohatou na teologii a na podněty pro duchovní život. Je téměř dobrodružné rozplétat prameny této duchovní poezie, pátrat po tom, z kterých velikánů církevního starověku Exsultet čerpal, aby jejich myšlenky a kázání přetavil ve chválu Boží. Je překvapující objevit, že se nejedná o pouhou liturgickou poezii, ale o modlitbu chvály, díků a oběti, tj. o eucharistickou modlitbu v širším významu slova, která proměňuje paškál ve svátost Kristova zmrtvýchvstání a která může také proměňovat ty, kdo ji zpívají a jejímu zpěvu naslouchají.
Tato útlá knížka prochází krok za krokem mši svatou tak, jak ji známe z běžných nedělí v českých farnostech. Cílem je vysvětlit základní prvky, hledat, jak se mše svaté účastnit lépe, jak se při ní hlouběji setkat s Ježíšem a načerpat sílu pro svůj život mimo kostel. Ke každé kapitolce je připojena krátká citace z Bible a delší citace z církevních otců. Jejich smyslem je naznačit, že mše svatá, i když se během staletí vyvíjí a pozměňuje, zůstává ve své podstatě stále ta samá jakožto jednání, které je věrné Ježíšovu slovu: „To konejte na mou památku.“ Titul je určen všem, kdo mají rádi liturgii a chtějí proniknout do její krásy. Užitečná bude zejména těm, kteří se připravují na biřmování a na křest v dospělosti, i těm, kteří nechtějí ustrnout na cestě víry.
Vstupní modlitbě mešní liturgie nebývá věnována velká pozornost, tato průkopnická publikace však dokazuje, že je opomíjena neprávem. Je studnicí tradice a historie církve, v níž se obvykle skrývá hluboká teologická a duchovní moudrost. Autor ukazuje, že vstupní modlitby jsou jak po stránce jazykové, tak obsahové živým organismem, který se už po staletí touží dotknout svého Tvůrce a Spasitele, vždy však skrze jazyk a myšlení určité doby a kultury. Tato kniha by se tedy dala považovat za příspěvek k diskusi o povaze a podobě dnešní liturgie, za organický most mezi zastánci jakési „liturgické archeologie“ a postkoncilního „vytrhávání liturgie z kořenů“.
Láska církve k Božímu slovu V (knize) se tedy budeme věnovat pouze liturgii evangeliáře ve mši svaté, lépe řečeno liturgii, která obklopuje a doprovází hlásání evangelia při slavení eucharistie. V uspořádání kapitol přitom vycházíme ze struktury této liturgie a postupujeme po jednotlivých krocích – od přinesení knihy evangelií na oltář ve vstupním průvodu, přes zpěv před evangeliem, požehnání kadidla a přípravné modlitby, průvod s evangeliářem, samotné hlásání až po závěrečné aklamace a uložení evangeliáře. Každá kapitola obsahuje jeden či více těchto kroků a je zpravidla ještě rozdělena na další části. V první z nich, nazývané Střípky z historie, ukazujeme původ a vývoj daného liturgického gesta či modlitby. V části Pokoncilní obnova a současné uspořádání se věnujeme tomu, jak tento prvek popisuje církev v současných liturgických knihách, jaký význam mu připisuje a jak k němu máme přistupovat my, abychom liturgii lépe porozuměli a aby se pro nás stala modlitbou a pramenem našeho života s Bohem. V první části knihy jsou uvedena některá předběžná témata: ambon a jáhen jako místo a služebník vyhrazení pro Boží slovo, uspořádání biblických perikop a slavnostní přinesení knihy evangelií v úvodu mše svaté. Ve druhé části postupujeme po jednotlivých krocích rituální sekvence s výkladem jejich vývoje a současného významu. Ve třetí části se nachází shrnutí historického vývoje a obecnější teologické postřehy.
„Kniha představuje (v českém prostředí doposud ojedinělý) pokus popsat a analyzovat určitá specifická témata spojená se sociologickým zkoumáním náboženství v dnešní české společnosti. Autoři si záměrně vybírají určitá témata, která dosud nebyla v rámci české sociologie náboženství analyzována - náboženskou socializaci (předávání víry v rodině), vztah náboženské příslušnosti a důvěry, vztah náboženství a pocitu štěstí nebo tolerantnosti, a souvislost náboženství s otázkami konce života, resp. pohřbívání. Text považuji v českém kontextu za velice zdařilý a je vidět, že autoři odvedli velký kus práce." - Z recenzního posudku doc. Dušana Lužného „Jde o dosud nejkvalitnější původní českou sociologickou monografii o religiozitě současné české spolecnosti. ... Autoři čerpají jak z dobré znalosti soudobých sociologických teorií, které tvořivě a nápaditě aplikují, tak zejména z rozsáhlého empirického materiálu. Je třeba ocenit, že podstatně rozšířili zdroje empirických dat, a tudíž mohli zpochybnit ci upřesnit široce rozšířené názory na českou religiozitu, opírající se obvykle pouze o údaje ze sčítání obyvatel či povrchních ,průzkumů veřejného mínění‘ a zaměřit se i na některé dosud zcela opomíjené aspekty ,české religiozity‘." - Z recenzního posudku prof. Tomáše Halíka
