André Breton Libros

Prólogo de Montse Aguer, comisaria del Año Dalí. Una aproximación diferente a Salvador Dalí; una visita a la trastienda del genio a través de materiales en gran parte iné apuntes, dibujos, bocetos... acompañados por cartas, poemas y dedicatorias.Los consejos claros y sin tapujos de Joan Miró al joven Dalí sobre cómo imponerse en París; las cartas de Breton y otros artífices del surrealismo y de sus amigos Federico García Lorca y Luis Buñuel; las encendidas misivas a Gala de Paul Eluard, su anterior compañero; los tributos de admiración y afecto por parte de figuras como Stefan Zweig, Luchino Visconti, Man Ray...

"In the spring of 1919, two young men, André Breton and Philippe Soupault, one a student of law and the other of medicine, both in a state of moral shock after the carnage of World War I, embarked on an experiment in writing. Sick of the literary cultivation of an individual voice, sick of the "well-written," they wanted to unleash the power of the word as such, the better to create "a new morality" that would stand in place of "the prevailing morality, the source of all our trials and tribulations." They devised a plan. They would write over the course of a week; they would write for only so much time on each day of the week; they would write fast and then faster. When the week was over, the writing would be over, and they would not go back to it or clean it up in any way. Finally, the project must proceed in perfect secrecy. They must not tell anyone what they were up to. This was how The Magnetic Fields, the first sustained exercise in automatic writing as a form of literary composition, came to be. Charlotte Mandell's brilliant new translation reveals a key work of twentieth-century literature anew"-- Provided by publisher

Presents an overview of the life and work of the groundbreaking artist Man Ray (1890-1976) who broke down the boundaries between photography and graphic design with his innovative techniques. This collection of famous, lesser known, and unknown works illustrates Man Ray's singular visionary power.

Presents a definitive statement on l'humour noir, one of the seminal concepts of Surrealism. This title offers an anthology of the writers the author most admires. It discusses the acerbic aphorisms of Swift, Lichtenberg and Duchamp, the theatrical slapstick of Christian Dietrich Grabbe, the wry missives of Rimbaud, and the manic paranoia of Dali.

"Nadja, " originally published in France in 1928, is the first and perhaps best Surrealist romance ever written, a book which defined that movement's attitude toward everyday life. The principal narrative is an account of the author's relationship with a girl in teh city of Paris, the story of an obsessional presence haunting his life. The first-person narrative is supplemented by forty-four photographs which form an integral part of the work -- pictures of various "surreal" people, places, and objects which the author visits or is haunted by in naja's presence and which inspire him to mediate on their reality or lack of it. "The Nadja of the book is a girl, but, like Bertrand Russell's definition of electricity as "not so much a thing as a way things happen, " Nadja is not so much a person as the way she makes people behave. She has been described as a state of mind, a feeling about reality, k a kind of vision, and the reader sometimes wonders whether she exists at all. yet it is Nadja who gives form and structure to the novel.

Výbor z Bretonových básní je vůbec první knižní prezentací Bretona-básníka v češtině. Tento obsáhlý výbor zahrnuje básně ze slavných sbírek dvacátých a třicátých let Zemský svit, Revolver s bílými vlasy a Vzduch země, básnická pásma z let čtyřicátých, texty vydané až po autorově smrti a odhalující dosud opomíjené aspekty básníkova psaní a vidění, ale rovněž i texty juvenilní – mallarméovské, rimbaudovské nebo dadaistické. Knihu doprovází rozsáhlý poznámkový aparát a studie o autorovi, vše z pera překladatele Petra Krále.

Přítomný svazek Manifesty surrealismu přináší českému čtenáři překlad bretonovské antologie Jeana-Jacquese Pauverta z roku 1962. Kromě manifestů samotných zde nalezneme například soubor esejů a přednášek Politická pozice surrealismu (Position politique du surréalisme), ilustrující Bretonův kritický postoj k sovětskému režimu a obsahující také dva referáty, proslovené v Praze, kam jej roku 1935 pozval zakladatel Skupiny surrealistů v ČSR Vítězslav Nezval. Součástí tohoto vydání je i „příloha“ prvního vydání Manifestu — automatický text Rozpustná ryba (Poisson soluble, 1924), ukázka umělecké realizace Bretonova novátorského konceptu. ANDRÉ BRETON (1896 –1966), básník a esejista, je znám zejména jakožto zakladatel, teoretik a ústřední osobnost surrealistického hnutí, které přineslo nové paradigma básnického i výtvarného projevu. Začátky jeho tvorby jsou ovlivněny francouzským symbolismem; po roce 1918 se podílí na činnosti pařížského dada, jehož totální negativismus, reprezentovaný zejména T. Tzarou, postupně odmítne jako překonaný. V roce 1924 spolu s přáteli Aragonem, Éluardem, Péretem a dalšími bývalými dadaisty ustavuje surrealistické hnutí. To si z dadaismu zachovává podvratný postoj vůči socio-kulturnímu statu quo, ale na bázi pozitivního programu, jejž Breton formuluje v Manifestu surrealismu (Manifeste du surréalisme). V něm mj. vymezuje umělecký surrealismus jako čistý psychický automatismus, jenž má zachytit pohyb myšlení mimo zřetele racionální logiky, morálky či estetiky (zde je rovněž patrné Bretonovo ovlivnění Freudem). Kolem roku 1925 se Breton začíná ideově sbližovat s komunismem a v roce 1927 vstupuje (stejně jako např. Aragon či Éluard) do komunistické strany, z níž byl pro své antistalinistické názory v roce 1933 vyloučen. V tomto období se postoje surrealistů diferencují; spory v rámci skupiny vedly Bretona k napsání Druhého manifestu surrealismu (Second manifeste du surréalisme, 1930), v němž k teorii umění přibývá politický rozměr. Během druhé světové války prchá Breton do Ameriky, kde roku 1942 píše Prolegomena k Třetímu manifestu surrealismu anebo ne (Prolégomènes à un troisième manifeste du surréalisme ou non).