Petr Charvát Libros

Focusing on the period between 3500-2500 B.C., this work explores the origins and evolution of government and state institutions in Susa and southern Mesopotamia. By interpreting symbols on painted pottery and seal impressions, it sheds light on the broader development of human society. The publication includes a catalogue featuring 134 documentary drawings and a comprehensive list of excavation sites, enhancing the understanding of this pivotal historical era.

Monografie líčí příběh sumerského města Uru na počátku 3. tisíciletí před naším letopočtem (zhruba 2900–2700). V rámci bádání o vzniku jednoho z nejstarších státních organismů v dějinách lidstva – prvotního státu starověké Mezopotámie – podává autor svědectví o kritické fázi jeho sociálního vývoje. Právě na počátku třetího tisíciletí totiž obyvatelé Uru, nástupnického státu civilizace pozdní kultury urucké (3500–3200 př. n. l.), v jejímž rámci v Mezopotámii nejstarší tamní stát, organizované náboženství a první vědy a umění vznikly, rozhodovali o tom, zda se zdejší státnost udrží při životě, či zda zanikne bez náhrady, jako se to přihodilo v rámci jiných civilizačních komplexů. Autor pracuje s historickým dokladovým materiálem – psanými texty, archeologickými zjištěními a rozborem pramenů obrazové povahy. Na jeho základě pak zachycuje způsoby, jimiž urské elity pracovaly s hmotným a duchovním dědictvím civilizace urucké. Jejich činnost totiž určila soustavu souřadnic, na nichž se starověký mezopotamský stát vyvíjel po tři další tisíciletí své existence.

Mesopotamia was one of the first areas to construct states. This survey of the region's prehistory and protohistory shows how these developments were possible. It explores the economic, social and spiritual spheres in Mesopotamia from the Palaeolithic to the time of the early states, c 100,000... číst celé

With this volume of studies, outcome of a colloquy which took place in Plzeň (Pilsen) in October 2010, the ancient-history team of the Department of Near Eastern Studies of the Philosophical Faculty of the University of West Bohemia in Pilsen submits to the Assyriological community the first major research contribution since its establishment in 2006. The volume contains contributions evenly spread over three pre-Christian millennia of ancient Mesopotamian history

Encyklopedická příručka seznamuje s událostmi a reáliemi starověkého světa - zabývá se rozsáhlým dějinným obdobím od 4. tisíciletí před Kr. až do konce přelomu 6. a 7. století n. l. Abecedně řazená hesla přibližují dějiny, významné události, regiony a etnika antického Řecka, římské říše a oblastí Předního východu, Mezopotámie, Egypta, Indie a Číny. Publikace vysvětluje rovněž jevy a pojmy z politického a společenského života starověké společnosti, seznamuje i s právní kulturou starověkého světa. Neobsahuje samostatná biografická hesla. V závěru je připojen pouze rejstřík osobností. Praktická publikace pro učitele, publicisty a studenty.

Jak probíhal příchod Slovanů do českých zemí a jaké byly jejich vztahy k domorodému obyvatelstvu? Kdo jsou „Bohemi" západních pramenů? Jak došlo k utvoření přemyslovské dynastické pověsti? Proč nikdo nikdy nezpochybnil přemyslovský primát? Vyvážely se české granáty už v 7. století? Odkud přicházelo české stříbro, které v raně středověkých Čechách představovalo zjevně jeden z hlavních obchodních artiklů? Tyto a mnohé další otázky si klade kniha historika a archeologa Petra Charváta Zrod českého státu (568-1055). Zachycuje období od příchodu Slovanů po definitivní zformování českého státu za knížete Břetislava I.

Jak probíhal příchod Slovanů do českých zemí a jaké byly jejich vztahy k domorodému obyvatelstvu? Kdo jsou „Bohemi“ západních pramenů? Jak došlo k utvoření přemyslovské dynastické pověsti? Proč nikdo nikdy nezpochybnil přemyslovský primát? Vyvážely se české granáty už v 7. století? Odkud přicházelo české stříbro, které v raně středověkých Čechách představovalo zjevně jeden z hlavních obchodních artiklů? Tyto a mnohé další otázky si klade kniha historika a archeologa Petra Charváta Zrod českého státu (568–1055). Zachycuje období od příchodu Slovanů po definitivní zformování českého státu za knížete Břetislava I. Autor, vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR a uznávaný odborník v oborech středověká slovanská archeologie a klínopis, zasazuje dějiny slovanského etnika na našem území do širšího kontextu evropských politických, hospodářských, kulturních i náboženských dějin. Zabývá se politickými a společenskými proměnami, stejně jako strukturou dálkového obchodu raně středověké Evropy a vztahy pronikajícího křesťanství k přežívajícímu pohanství či k náboženstvím a kultům východu, například perskému mazdaismu.

Dvousvazková příručka, určená studentům středních škol a všem zájemcům o historii, navazuje na mimořádně úspěšnou učebnici Dějiny zemí Koruny české. Osvědčený autorský kolektiv v ní podává obsažnou a zasvěcenou výpověď o vývoji evropské civilizace, jejích duchovních zdrojích, politické a kulturní aktivitě, ale i o prolínání a střetání s jinými civilizačními okruhy. Snaha o nestranný a zároveň neotřelý pohled na mnohé otázky, které byly ještě donedávna nepřípustně ideologizovány, patří k největším přínosům této učebnice, jejíž první vydání bylo záhy vyprodáno a vzbudilo nemalou pozornost mezi odborníky i čtenáři.

Autor, vlastní odborností klínopisec a archeolog, předkládá v práci souhrn současných poznatků o hospodářských, společensko-politických a duchovních proměnách, které vedly ve výše uvedených oblastech ke vzniku prvních státních celků. Svůj výklad opírá autor zejména o detailní rozbor archeologických pramenů. V závěrečném shrnujícím oddíle zdůrazňuje, že "vstup státu do lidských dějin" nebyl podmíněn pouze faktory ekonomické povahy (jak problematiku vysvětlovalo zejména starší bádání) - dle Charváta sehrály v tomto procesu důležitou roli změny ve společensko-politické sféře a v oblasti duchovní a kulturní lidské tvorby. Monografie věnovaná zrodu a rozvoji státnosti ve vybraných civilizacích starověkého Orientu - v Egyptě, Mezopotámii, Indii a Číně.