Coena Dominica Bohemica: Studijní texty UK ETF v Praze
- 314 páginas
- 11 horas de lectura
Acta Reformationem Bohemican Illustrantia - Studijní texty UK ETF v Praze - Bratrské a utrakvistické agendy k večeři Páně






Acta Reformationem Bohemican Illustrantia - Studijní texty UK ETF v Praze - Bratrské a utrakvistické agendy k večeři Páně
Publikace vznikla v rámci dlouhodobého výzkumu dějin knižní kultury jednoty bratrské, který probíhá v Historickém ústavu AV ČR. Její první část shrnuje některé konkrétní výsledky tohoto výzkumu (knihtisk v Litomyšli v první polovině 16. století a zdejší sbor jednoty bratrské, vznik adějiny překladu Bible kralické, kancionálová tvorba jednoty bratrské), ve druhé části zachycuje většinu exponátů výstavy „In monte Oliveti“. Litomyšl a knižní kultura jednoty bratrské v 16. století,“ kterou uspořádalo v létě 2019 Regionální muzeum v Litomyšli, po vzoru kritických výstavních katalogů.
Jan Blahoslav, bratrský biskup s pozoruhodnými intelektuálními zájmy, přeložil a v letech 1564 a 1568 nechal v Ivančicích vytisknout Nový zákon, který byl v 90. letech 16. století přejat do Bible kralické. Jde o první překlad biblického textu do češtiny podle původní řecké předlohy. Zrcadlí se v něm charakter Blahoslavova vzdělání, které bylo orientováno na filologický přístup k teologii. Blahoslav, který při své práci konfrontoval řadu dobových edic řeckého a latinského textu, byl důvěrně obeznámen s biblistickým dílem Erasma Rotterdamského, Theodora Bezy a dalších dobových autorit. Velkou pozornost věnoval také starším českým překladům, neboť jeho cílem nebyl text, který by příliš vybočoval z kontinuity domácí překladatelské tradice. Byl přesvědčen o tom, že poselství bible je třeba tlumočit užitím vysokého literárního stylu a tomuto stanovisku podřídil volbu výrazových prostředků. Stejnou cestou se později vydala i skupina překladatelů Bible kralické. Monografie, která je příspěvkem k otázkám transmise biblického textu do národního jazyka, představuje Blahoslavovu práci v širším historickém a kulturním kontextu. Pokouší se též nalézt odpověď na některé doposud otevřené otázky spojené s prvním vydáním tohoto překladu, z něhož se do dnešních dní nedochovaly dva fyzicky ani typograficky zcela shodné exempláře.
Acta Unitatis Fratrum jsou nejvýznamnější sbírkou pramenů k dějinám a teologii českých bratří a zároveň výrazným monumentem konfesní kultury paměti pozdně středověké a raně novověké Střední Evropy. Sbírka byla založena v polovině 16. století pro účely vedení jednoty bratrské a dnes sestává ze čtrnácti dochovaných rukopisných svazků, které obsahují více než 10 000 hustě popsaných stran, převážně v českém jazyce. Tento rozsáhlý korpus obsahuje opisy textů a dopisů bratří od jejich počátků do roku 1589. Dále jsou zde zaznamenány polemické spisy, akta a zprávy o náboženských sporech, pronásledováních a událostech v Čechách a na Moravě od vyvrcholení husitského hnutí do konsolidace evropské reformace.Z pověření Historického ústavu Akademie věd České republiky a direkce kontinentální provincie světové Unitatis Fratrum jsou nyní tyto prameny poprvé zprostředkovány v podobě regestů a úvodních textů vědcům z oblasti historických, teologických, filologických a dalších společenskovědních disciplín.
Řada B sv. VIII Prameny k českým dějinám 16.–18. soletí
Archiv Matouše Konečného Svazek I. - Část 1. Za „nález století“ bezpochyby můžeme označit archiv posledního mladoboleslavského bratrského biskupa Matouše Konečného, odkrytý v srpnu 2006 v budově bývalého minoritského konventu a někdejšího sídla bratrských biskupů „na Karmeli“ v Mladé Boleslavi. Jeho první část je edičně zpřístupněna v tomto svazku, je provázena úvodní studií, bohatým aparátem a barevnou obrazovou přílohou.
Knížka, kterou teď asi držíte v ruce, je i není pohádka. Dějí se v ní totiž věci, které se ve skutečnosti stát nemůžou, ale i věci, které se ve skutečnosti už dějí, nebo dít můžou... Jako když se v bohem zapomenuté krajině objeví jezdci s pilami a sekyrami a začnou kácet starou hrušeň. Nejstarší dcera hospodáře Vendulka se jim statečně postaví a i když se jí tak úplně nepodaří jim v tom zabránit, uslyší hlas umírajícího stromu: naber si mou mízu a budeš rozumět všemu živému a ono tobě. A skutečně, veškeré živočišstvo, komáry a hmyzem počínaje, krysami a hady konče, pomůže Vendulce dostat se i z těch nejbeznadějnějších situací. Když se člověk a příroda spřátelí, získají oba. Správným klukům se určitě bude líbit, jak ptačí letky bombardují svým trusem přesily ozbrojených drábů anebo nafoukané, snobské a naparáděné dvořanstvo. A holky by zase mohlo zajímat, jak to dopadne, když se do Vendulky, vydávající se kvůli většímu respektu za mladíka, zamiluje princezna Miroslava. A dříve narození by se mohli s úlevou zasmát hlouposti těch, kteří uvěřili slibům stále většího a většího bohatství a zároveň i naznačit potomstvu, jak se takový stále komfortnější a komfortnější život podepisuje na naší matičce Zemi. Mohlo by tak dojít k tomu, co odborníci nazývají „rodinná mezigenerační komunikace“.
Kniha časových veršů, písní, úvah, přání a stížností. Rýmovánky, rozhovory a úvahy bratrů Justů z let 1989 - 1990.
Plastický obraz země Vladimira Putina, kterou prostupuje válka. Invaze na Ukrajinu Rusko změnila. Zásadně? Nikoli. Válka však umožnila, aby se potlačované imperiální pudy staly státní politikou. Jak konflikt hýbe ruskou společností? To se dozvíte přímo z úst blízkého spolupracovníka bývalého šéfa Vagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, mobilizovaného novináře, manželského páru, psychologa v exilu a dalších. Jiří Just dává prostor hrdinům – těm skutečným, i těm v uvozovkách. Hrdinům, kteří vám budou vyprávět své příběhy. Obyčejné, neuvěřitelné, absurdní i tragické.
Majestát vydaný českým králem a císařem Rudolfem II. v červenci 1609, zaručující nekatolíkům v Čechách svobodné provozování jejich náboženské praxe a vlastní církevní správu, je jedním z důležitých dokumentů našich dějin, a to i přesto, že poměry, které nastolil, netrvaly o mnoho déle než jedno desetiletí. Svým sociálním dosahem patřil v dané době k nejvýznamnějším evropským výsadám garantujícím náboženskou svobodu. Současně jej můžeme vnímat jako jeden z vrcholných projevů reformačně-humanistické kultury, dobového fenoménu, který v českých zemích vzal za své s porážkou stavovského povstání. Kniha církevního historika Jiřího Justa shrnuje poznatky o tomto dokumentu, v širším kontextu objasňuje okolnosti jeho vzniku a všímá si i událostí bezprostředně následujících. Přináší také plné znění privilegia, od jehož vydání uplynulo v roce 2009 právě 400 let.