Marie Tošnerová Libros

Královské a kdysi krajské město Beroun je centrem berounského regionu, který je zbytkem dříve velké správní oblasti na jihu středních Čech, nazývané Podbrdský později Berounský kraj. Kniha z edice Zmizelé Čechy seznamuje čtenáře se spletitými dějinami tohoto města od středověku až po dramatické 20. století a přináší sto devadesát unikátních archivních fotografií, které dokumentují proměny genia loci tohoto středočeského sídla.

Kniha je věnována jednotlivým druhům písemné komunikace v období raného novověku od 16. do 18. století a vychází z tradičního nahlížení na komunikaci jako na jednoduchou sociální interakci. Písemná komunikace je zde pojímána ve dvou rovinách podle tematické příbuznosti. První rovinu představuje korespondence, druhou tvoří zpravodajské písemnosti, rukopisné i tištěné. Jednotlivé kapitoly se opírají o pramenný výzkum v domácích i zahraničních institucích a přinášejí poznatky jak k obecné problematice písemné komunikace, tak i analýzy dílčích problémů.

Kniha shrnuje historiografické narativní prameny k dějinám tří významných českých měst – Prahy, Českých Budějovic a Litoměřic, vzniklé před rokem 1800. Poznatky vycházejí z dlouholetého pramenného výzkumu rukopisů a starých tisků, jejichž analýza umožnila v této publikaci obecný vývoj městské historiografie raného novověku v Čechách a ilustrovat její genezi a proměny na konkrétních aglomeracích.

48. publikace z ediční řady Historie a současnost podnikání v regionech ČR. Historickou část zpracoval kolektiv autorů Miloš Garkisch, Marie Tošnerová, Jiří Topinka; autorská spolupráce na druhé části Jiří Jankovec.

Úvod do studia městského kronikářství v Čechách v letech 1526-1620. Publikace se zabývá problematikou raně novověkých kronik českých měst s důrazem na předbělohorskou dobu. První část tvoří charakteristika širších souvislostí vzniku těchto narativních pramenů, včetně jejich typologie a metodiky přístupu k jejich studiu. Stěžejní kapitola je věnována momentům vzniku městských kronik, metodám práce předbělohorských historiků, podobě textů a jejich recepci. Druhou část představuje komentovaný soupis kronikářských prací z předbělohorských českých měst, včetně dochovaných opisů. Ve městech, kde na tradici předbělohorského kronikářství navazovala literární činnost tohoto druhu v 17. a 18. století, jsou pak stručně zaznamenána i tato díla. Práci uzavírá seznam vydaných pramenů a literatury spolu s rejstříky.