Petr Koťátko Libros

Proceedings of the XIth Prague Interpretation Colloquium (April 11-13, 2016) commemorating Samuel Beckett’s 110th anniversary, focuses on a topic which has played a crucial role both in Beckett’s work and in his published reflections: the function of form in art. From Beckett’s perspective, as presented in the prevailing interpretations, the form can serve to expose the chaotic nature of the world we live in or to construe an artificial order and impose it on (our picture of) the world. The latter is typical of great literary manipulators and “masters of their material,” while the former amounts to resigning upon any kind of “mastery” and engaging in a never-ending search for a form that would not conceal the true nature of the work of art as part and product of the universal chaos and that would let the mess speak.

Kniha konfrontuje úvahy o díle Franze Kafky od třinácti autorek a autorů z šesti zemí a tří kontinentů. Kafkovo dílo je zde zkoumáno z perspektivy různých filozofických oborů: ontologie, epistemologie, filozofie jazyka, etiky, politické filozofie, filozofie literatury a estetiky. Formální a metodologická rozmanitost příspěvků je stejně bohatá: zahrnuje detailní interpretace vybraných Kafkových textů, analýzy charakteristických rysů rozpoznatelných napříč Kafkovým dílem, srovnání Kafky s jinými autory, diskuse s vlivnými kafkovskými interprety či úvahy o problému kafkovských adaptací. Texty jsou tematicky rozděleny do tří kapitol: Struktura světa a hranice poznání, Společenská realita a prostor morálního hodnocení a Fikční světy a způsoby vyprávění. Kniha je v angličtině. The book is conceived as an opportunity for thirteen authors from six countries and three continents to confront the lessons they draw from Kafka’s work. They approach it from the perspectives of several philosophical disciplines: ontology, epistemology, philosophy of language, ethics, political philosophy, philosophy of literature, and aesthetics. The formal and methodological variety of their contributions is equally rich: it includes detailed interpretations of particular texts, analyses of characteristic features recognizable across Kafka’s work, confrontations with other writers, disputes with influential Kafka interpreters, reopening the problem of Kafkian adaptations, etc. The articles are thematically divided into three chapters: The structure of the world and the limits of knowledge, Social reality and the space for moral assessment, and Fictional worlds and modes of narration.

The influence and reputation of Pierre Menard, Author of the Quixote, is easily comparable to the impact of groundbreaking theoretical texts. Numerous philosophers, aestheticians and theorists of literature, music, or visual arts have been induced by this short story by J.L. Borges to reconsider the status of the literary work of art, to rethink the relationship between work and text. The essays collected here move from analyses of the identity of the literary work of art, as it is explicitly established by Borges’ narrator, to arguments that simply employ the Menard case as an opportunity for discussing broader issues of literary studies and the philosophy of literature. Selected essays even abandon the field of literature altogether, moving on to analogous issues in the theory of visual arts and music.

Kniha zaznamenává hrdinův pokus potlačit svůj nezřízený sklon k empatii, zastavit své rozplývání ve světě a vtisknout svému životu pevné obrysy tím, že si přisvojí cizí životopis. Jeho úsilí žalostně selhává: Casanovův, a po něm Théseův příběh se rozpadají a vedou k podivným koncům, jakmile se je hrdina pokusí převyprávět v první osobě. Součástí knihy je záložka od autorky ilustrací Evy Koťátkové (laureátky Ceny Jindřicha Chalupeckého pro rok 2007).

Uspořádat význačným osobnostem sborník k životnímu jubileu bývala dříve samozřejmost. Pro přispěvatele radost. Pro čtenáře rozkoš z počtení. V případě sborníku Co to je toto? se sešli literární přátelé Ivana Wernische, aby společně oslavili básníkovy sedmdesátiny: Ajvaz, Dudík, Dvorský, Dynka, Fišmeister, Goldfam, Holub, Hrbáč, Hruška, Hvížďala, Chlíbec, Chobot, Janatka, Kafka, Kaprál, Koťátko, Kotyk, Král, Kremlička, Nowicki, Ohnisko, Olič, Palla, Pitínský, Pížl, Přidal, Reiner, Rozehnal, Rybáková, Řezníček, Salava, Slanina, Soukupová, Stančík, Stašek, Svěrák, Šanda, Šrut, Trojak, Vokolek, Voráč.

Autor definuje základní rysy mluvních aktů a obecný pojem významu promluvy a na tomto základě vymezuje pojem významu věty, slova, proporčního obsahu, reference aj.

Kniha povídek a básní debutujícího autora, která zaslouží pozornost. Na první pohled se dvacet šest próz a básní souboru pravidelně střídá, na pohled druhý ale je možno vnímat infiltraci poezie do prozaicky se tvářících textů, pohled třetí objasňuje, že toto dělení je z hlediska poetiky, autorského stylu i myšlenkového kontextu díla zcela bezpředmětné.

Kniha přináší původní i překladové stati, jež se pokoušejí z pozic filosofie, estetiky a literární vědy interpretovat dílo Samuela Becketta.

Příběh knihy Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové se odehrává v současnosti ve starém černošickém domě, o němž je známo, že v letech 1913–1920 sloužil jako sirotčinec. Dávná historie ožívá v záhadné postavě paní Majerové, která prochází domem a zahradou a ujímá se jejich obyvatel stejně jako před sto lety malých chovanců svého ústavu. To se stane i Aničce, šestiměsíční holčičce, jejíž rodiče dům dnes vlastní, i jejich dvěma pejskům a želvímu mládenci. Všichni jsou vtaženi do každodenního chodu ústavu, a tím i do víru událostí, v nichž jim nezbývá než mluvit lidskou řečí a čelit nástrahám a hrozbám doléhajícím na dům z minulosti. Zároveň ale žijí své běžné životy nemluvněte a domácích zvířat – děje tak probíhají ve dvou světech najednou, současně se míjejí i prostupují. Hororový příběh významného českého spisovatele a filozofa Petra Koťátka doplňují veršované pasáže, nechybí ani základní reálie týkající se dějiště příběhu doprovázené fotografiemi, to vše prostoupeno křehkými ilustracemi autorovy dcery, oceňované výtvarnice Evy Koťátkové.