Ladislav Vrchovský Libros

Čtivý román Ladislava Vrchovského je unikátním svědectvím o zdánlivě obyčejném lidském životě v tíživých kulisách let 1948–1989. Autor prostřednictvím hlavní postavy – Vladimíra Horského – provede čtenáře dětstvím, dospíváním i životem zralého muže, který navzdory nepřízni osudu nikdy neztratil víru v sebe sama a v naplnění svých snů. Jeho příběh se odehrává na pozadí zdařile vykresleného prostředí, ať již se jedná o téměř idylické momenty spjaté s valašskou přírodou a životem v souladu s ní, nebo naopak o apokalyptickou krajinu hutí a dolů ostravsko-karvinského revíru, kde je lidská existence zredukována na pouhé přežívání. Autor velmi přesvědčivě popisuje jednotlivé postavy, motivace a osudy horníků, chlapů zlákaných vidinou výdělku, režimních prominentů, idealistických disidentů, přesvědčených estébáků, drobných prospěchářů, ale i těch, kteří chtěli jen normálně žít. Síla románu spočívá v jeho autentičnosti. Skutečné i smyšlené příběhy věrně zachycují absurditu let pod diktátem komunistické strany, krutost, beznaděj i „jen“ ubíjející stereotypní každodennost, ale také nehasnoucí naději. Vrchovský tak zúročil zkušenosti, které nedobrovolně nabyl jako řadový horník OKD i jako nadšený amatérský kulturní organizátor, a předkládá tak plastický a živý obraz české periferie let reálného socialismu.

Román lze charakterizovat jako text o vině a nevině způsobené zkratkovitým jednáním člověka a jeho podpisem spolupráce s tajnou policií. Dokumentárně laděné vyprávění z nedávné doby s mstivým estébákem Tykačem v pozadí obsahuje po jazykové stránce časté dialogy, v nichž autor zúročuje svou zkušenost divadelního kritika. Tentokrát však vytvořil knihu o nedobrovolném konfidentu StB a pozdějším odpůrci komunistického režimu Rudolfu Cukalovi. Tuto postavu si autor vybral záměrně, aby na jejím osudu ukázal, jak dokáže být lidská spravedlnost někdy slepá a jak za špatných životních konstelací může rychle zničit lidský život. Sledujeme příběh, který začíná v normalizačních sedmdesátých letech a končí po dvaceti letech ve chvíli, kdy byl vyhlášen a přijat v tehdejší federální poslanecké sněmovně tzv. lustrační zákon. Během vyprávění se ocitáme v ostravských dolech, také třeba v proslulé heřmanické věznici, kde je hrdina Cukal několik let vězněn spolu s dalšími odpůrci komunistického režimu. Pozoruhodností románu je, že v něm vystupují mnohé známé politické osobnosti, včetně Václava Havla, Jiřího Dienstbiera, Petra Pitharta aj., z jejichž úst zaznívají v autentické podobě úvahy o směřování československé, potažmo české společnosti.

Příběh podle skutečné události. Armádní generál Heliodor Píka patří k prvním obětem komunistického režimu v Československu. Tento román byl napsán, aby se na minulost nezapomínalo a aby se podobné justiční vraždy už nikdy neopakovaly. Kniha zachycuje místy až neuvěřitelný příběh o lidské nenávisti, ideologické zaslepenosti, naprostém odporu k odlišnosti názoru a až zločineckému způsobu uvažování. Člověkem označovaným za vraha generála Heliodora Píky je prokurátor JUDr. Karel Vaš. Nebyl však sám. Je zde řada dalších, na které padá stejný, ne-li větší podíl viny na likvidaci člověka, jenž se mohl stát nejen profesní, ale hlavně lidskou a morální autoritou v čele naší země. Každý se v životě může setkat s protivníky, názorovými odpůrci a nepřáteli. Ve válce je nepřítelem příslušník válčící protistrany. Názorový odpůrce je legitimní protivník – a nemusí se stát naším nepřítelem. V dějinách lidstva se však objevují stále a znova případy, kdy se rozdílnost názoru mění v nepřátelství končící až fyzickou likvidací. Právě takovým případem je justiční vražda generála Heliodora Píky – oběti lidské nenávisti.

Příběh, inspirovaný skutečnými událostmi, nám připomíná sílu lidských hodnot a také odhodlání nepodlehnout žádnému zlu, ať už je sebevětší. Příběh Bedřicha, Jaroslava a Heleny začíná v roce 1938 v Československu okupovaném nacisty. V té době vznikl v protektorátu Čechy a Morava odboj proti hitlerovskému Německu – ilegální armáda a organizace Obrana národa. Co všechno se odehraje v životě hlavních hrdinů a jak dopadne v této nelehké době jejich přátelství? Proč v těžkých dobách často i ti nejlepší a nejvěrnější tak snadno převléknou kabát? Co dovede lidi k udávání svých nejbližších přátel, a dokonce rodiny? Rodí se velká nenávist vždy pouze ze strachu?

Poutavý detektivní příběh Ladislava Vrchovského nás ve třech časových rovinách zavede ze současnosti do autorova dětství, kdy byl svědkem smrti známé dívky ze vsi - a také do minulosti - do nepříliš tehdy vzdálené druhé světové války, kdy se v této vsi udála vražda. Na základě skutečných událostí autor vytvořil napínavý příběh zločinu, na jehož odhalení se podílí malý chlapec s nevšedními schopnostmi.

Neobyčejný příběh o nezlomné lásce k rodné hroudě a také o hrdinném boji proti lidské závisti i zaslepené touze po cizím majetku. Zcela unikátní svědectví o statku rodiny Zíků se odvíjí na pozadí rozpadu Rakousko-uherského císařství, zrodu Československé republiky, první i druhé světové války a v neposlední řadě také totalitního komunistického režimu po roce 1948 až do současnosti. Přes všechnu nepřízeň osudu se nakonec potomkům Františka Zíky podařilo znova úspěšně hospodařit na svém statku, a to hlavně díky nezdolné víře, neutuchajícímu přesvědčení o své pravdě a zároveň neskutečně tvrdé práci, i když často za cenu nejvyšší – za cenu krve i lidských životů. Statek je symbolem lidského odhodlání bojovat v nelehkých dobách za svůj osud, právo na svobodu a bránit svůj majetek mnohdy doslova i vlastníma rukama.

Vybrané kapitoly z románu Ladislava Vrchovského Z podzemí ke slunci.