+1M libros, ¡a una página de distancia!
Bookbot

Ladislav Vrchovský

    25 de junio de 1948
    Ladislav Vrchovský
    Statek
    Vražda z vilnosti
    Stará fotografie
    Generál Heliodor Píka a jeho vrazi
    Kdy na slzy není čas
    Z podzemí ke slunci
    • Čtivý román Ladislava Vrchovského je unikátním svědectvím o zdánlivě obyčejném lidském životě v tíživých kulisách let 1948–1989. Autor prostřednictvím hlavní postavy – Vladimíra Horského – provede čtenáře dětstvím, dospíváním i životem zralého muže, který navzdory nepřízni osudu nikdy neztratil víru v sebe sama a v naplnění svých snů. Jeho příběh se odehrává na pozadí zdařile vykresleného prostředí, ať již se jedná o téměř idylické momenty spjaté s valašskou přírodou a životem v souladu s ní, nebo naopak o apokalyptickou krajinu hutí a dolů ostravsko-karvinského revíru, kde je lidská existence zredukována na pouhé přežívání. Autor velmi přesvědčivě popisuje jednotlivé postavy, motivace a osudy horníků, chlapů zlákaných vidinou výdělku, režimních prominentů, idealistických disidentů, přesvědčených estébáků, drobných prospěchářů, ale i těch, kteří chtěli jen normálně žít. Síla románu spočívá v jeho autentičnosti. Skutečné i smyšlené příběhy věrně zachycují absurditu let pod diktátem komunistické strany, krutost, beznaděj i „jen“ ubíjející stereotypní každodennost, ale také nehasnoucí naději. Vrchovský tak zúročil zkušenosti, které nedobrovolně nabyl jako řadový horník OKD i jako nadšený amatérský kulturní organizátor, a předkládá tak plastický a živý obraz české periferie let reálného socialismu.

      Z podzemí ke slunci
    • Kdy na slzy není čas

      • 448 páginas
      • 16 horas de lectura

      Román lze charakterizovat jako text o vině a nevině způsobené zkratkovitým jednáním člověka a jeho podpisem spolupráce s tajnou policií. Dokumentárně laděné vyprávění z nedávné doby s mstivým estébákem Tykačem v pozadí obsahuje po jazykové stránce časté dialogy, v nichž autor zúročuje svou zkušenost divadelního kritika. Tentokrát však vytvořil knihu o nedobrovolném konfidentu StB a pozdějším odpůrci komunistického režimu Rudolfu Cukalovi. Tuto postavu si autor vybral záměrně, aby na jejím osudu ukázal, jak dokáže být lidská spravedlnost někdy slepá a jak za špatných životních konstelací může rychle zničit lidský život. Sledujeme příběh, který začíná v normalizačních sedmdesátých letech a končí po dvaceti letech ve chvíli, kdy byl vyhlášen a přijat v tehdejší federální poslanecké sněmovně tzv. lustrační zákon. Během vyprávění se ocitáme v ostravských dolech, také třeba v proslulé heřmanické věznici, kde je hrdina Cukal několik let vězněn spolu s dalšími odpůrci komunistického režimu. Pozoruhodností románu je, že v něm vystupují mnohé známé politické osobnosti, včetně Václava Havla, Jiřího Dienstbiera, Petra Pitharta aj., z jejichž úst zaznívají v autentické podobě úvahy o směřování československé, potažmo české společnosti.

      Kdy na slzy není čas
    • Příběh podle skutečné události. Armádní generál Heliodor Píka patří k prvním obětem komunistického režimu v Československu. Tento román byl napsán, aby se na minulost nezapomínalo a aby se podobné justiční vraždy už nikdy neopakovaly. Kniha zachycuje místy až neuvěřitelný příběh o lidské nenávisti, ideologické zaslepenosti, naprostém odporu k odlišnosti názoru a až zločineckému způsobu uvažování. Člověkem označovaným za vraha generála Heliodora Píky je prokurátor JUDr. Karel Vaš. Nebyl však sám. Je zde řada dalších, na které padá stejný, ne-li větší podíl viny na likvidaci člověka, jenž se mohl stát nejen profesní, ale hlavně lidskou a morální autoritou v čele naší země. Každý se v životě může setkat s protivníky, názorovými odpůrci a nepřáteli. Ve válce je nepřítelem příslušník válčící protistrany. Názorový odpůrce je legitimní protivník – a nemusí se stát naším nepřítelem. V dějinách lidstva se však objevují stále a znova případy, kdy se rozdílnost názoru mění v nepřátelství končící až fyzickou likvidací. Právě takovým případem je justiční vražda generála Heliodora Píky – oběti lidské nenávisti.

      Generál Heliodor Píka a jeho vrazi
    • Příběh, inspirovaný skutečnými událostmi, nám připomíná sílu lidských hodnot a také odhodlání nepodlehnout žádnému zlu, ať už je sebevětší. Příběh Bedřicha, Jaroslava a Heleny začíná v roce 1938 v Československu okupovaném nacisty. V té době vznikl v protektorátu Čechy a Morava odboj proti hitlerovskému Německu – ilegální armáda a organizace Obrana národa. Co všechno se odehraje v životě hlavních hrdinů a jak dopadne v této nelehké době jejich přátelství? Proč v těžkých dobách často i ti nejlepší a nejvěrnější tak snadno převléknou kabát? Co dovede lidi k udávání svých nejbližších přátel, a dokonce rodiny? Rodí se velká nenávist vždy pouze ze strachu?

      Stará fotografie
    • Vražda z vilnosti

      • 71 páginas
      • 3 horas de lectura

      Poutavý detektivní příběh Ladislava Vrchovského nás ve třech časových rovinách zavede ze současnosti do autorova dětství, kdy byl svědkem smrti známé dívky ze vsi - a také do minulosti - do nepříliš tehdy vzdálené druhé světové války, kdy se v této vsi udála vražda. Na základě skutečných událostí autor vytvořil napínavý příběh zločinu, na jehož odhalení se podílí malý chlapec s nevšedními schopnostmi.

      Vražda z vilnosti
    • Neobyčejný příběh o nezlomné lásce k rodné hroudě a také o hrdinném boji proti lidské závisti i zaslepené touze po cizím majetku. Zcela unikátní svědectví o statku rodiny Zíků se odvíjí na pozadí rozpadu Rakousko-uherského císařství, zrodu Československé republiky, první i druhé světové války a v neposlední řadě také totalitního komunistického režimu po roce 1948 až do současnosti. Přes všechnu nepřízeň osudu se nakonec potomkům Františka Zíky podařilo znova úspěšně hospodařit na svém statku, a to hlavně díky nezdolné víře, neutuchajícímu přesvědčení o své pravdě a zároveň neskutečně tvrdé práci, i když často za cenu nejvyšší – za cenu krve i lidských životů. Statek je symbolem lidského odhodlání bojovat v nelehkých dobách za svůj osud, právo na svobodu a bránit svůj majetek mnohdy doslova i vlastníma rukama.

      Statek