Jorge Amado Orden de los libros (cronológico)

V najpredávanejšej knihe veľkého brazílskeho modernistu Jorgea Amada Kapitáni pieskov spoznávame osudy bandy opustených chlapcov, žijúcich v starom sklade na pláži. Keďže sa ocitli na ulici, sú nútení postarať sa sami o seba a živia sa podvodmi a krádežami. Spoločnosť ich vníma ako hrozbu, pátra po nich polícia, chcú ich pozatvárať do nápravných ústavov, kde bujnie nespravodlivosť, tyrania a násilie. Kniha o chudobe, beznádeji a zúfalej túžbe po láske, ale aj o sile priateľstva a opojnom pocite slobody v uliciach čarovnej Bahie, ktorá je dnes rovnako aktuálna ako pri prvom vydaní v roku 1937.

Jorge Amado napsal knihu v roce 1948 pro svého syna k prvním narozeninám. Text se ztratil a poprvé byl vydán knižně teprve roku 1976 poté, co ho spisovatelův syn objevil. Příběh o lásce mourovatého kocoura a mladé vlaštovičky.

Colecção Unibolso, #75 O País do Carnaval. 1930. Em meio a um Brasil agitado, o estudante Jorge Amado, já morando no Rio de Janeiro e cursando Direito, escreve seu primeiro romance aos 18 anos. O livro, bem recebido, retrata uma juventude inquieta em busca de verdades e caminhos, através das experiências de Paulo Rigger nas rodas boêmias da Bahia no início do século XX. Rigger, insatisfeito e desencantado, parte para a Europa, deixando para trás uma cidade vibrante pelo carnaval. Em 1932, a segunda edição do romance chega às livrarias, seguida pelo impactante Cacau, que, sob a influência do "socialismo literário", choca com seu tom e tema. A obra é apreendida pela polícia, mas rapidamente liberada, esgotando-se em um mês. Cacau narra as aventuras de José Cordeiro, que, recusando-se a casar-se com a filha do patrão, persegue um sonho revolucionário. Nesse período, Amado se engaja na militância comunista. Em 1934, publica Suor, um romance naturalista que retrata a vida miserável em um cortiço da Bahia. A história de Linda, que se une a um líder operário, destaca-se quando ele é morto pela polícia, mas ela persevera em sua missão revolucionária, distribuindo panfletos em busca de transformação social.

Buca-reti è la palla più amata del Brasile, celebre per i suoi gol a effetto, a foglia morta, a palombella; una campionessa che non manca mai di infilare la porta. Go-Gol, invece, è il portiere più fischiato del Brasile, un brocco che non ne azzecca una. Ed ecco che un giorno il povero Go-Gol diventa un asso, il migliore in campo. Ma com'è successo? Semplice; la palla Buca-reti si è innamorata di lui, e l'unico modo per finire tra le braccia del bel portiere è quello di... farsi parare! Peccato che questo amore clandestino sia destinato a creare un bel po' di problemi.

Na verdade, a América, nos sugere Jorge Amado neste sorridente romance breve, não foi descoberta por Cristóvão Colombo. E nem pelos vikings. Na realidade, na experiência cotidiana, o Novo Mundo foi descoberto pelos milhões de emigrantes que chegaram a essas terras distantes: muitas vezes em busca de felicidade, para dar corpo às suas esperanças, para escapar de um velho mundo que se tornara pequeno demais. Assim, aqui estão Jamil Bichara e Raduan Murad, dois turcos que não são de fato turcos, chegando ao alvorecer deste século à Bahia de Todos os Santos. Com afeto e ironia, Jorge Amado conta a invenção e conquista pessoal da América deles: entre desejo de lucro e sonhos de amor, lampejos de felicidade e embriaguez sensual, antiga sabedoria e novas astúcias. Como sempre, o destino brinca com o imprevisível. Até que, ao final da aventura, entre desventuras e sortes, os novos amigos turcos descobrirão que também se tornaram brasileiros.

Introduzione di Luciana Stegagno Picchio. Una nota di Jorge Amado. Completamente illustrato con foto a colori di Patrizia Giancotti . 4to pp. 144 Molto Buono (Very Good) "Noi, baiani, dobbiamo ringraziare Patrizia per aver scoperto punti di concentrazione di una bellezza così nostra e che lasciamo si disperda nel caos di una vita che sembra essere di tutti e corre il rischio di non essere di nessuno. Patrizia vede la Bahia che io sento e sente la Bahia che vede. I colori nitidi e la religiosità diffusa, l'uomo del popolo che sembra un santo e suggerisce erotismo, la bambina ancora totalmente innocente e già totalmente consapevole, infine, tutto ciò che è Bahia è qui". Caetano Veloso

Negli anni '30 lo stato di Bahia, terra di cacao e di grandi latifondisti, diviene il miraggio per migliaia di diseredati che accorrono alla ricerca di un lavoro. Amado ha visto, ha studiato quella realtà con l'intelligenza di un etnologo o di un antropologo, e ha poi trasfuso in queste pagine tutta la sua capacità di raccontare, da autentico cantastorie della vita brasiliana. Mettendosi lui stesso nella parte di un bracciante, alfabetizzato ma incolto, nato da famiglia benestante però costretto da un rovescio finanziario a cercare lavoro, Amado racconta di fatiche disumane e di amori travolgenti e sensuali, di crudele violenza e di altruismo, di ingenuità e di fede, di morte e di sofferenza, di prepotenze dei fazendeiros e di spensierata allegria dei giovani, dipingendo con i suoi forti e coinvolgenti colori il quadro di un mondo e di tante vite.

Das Bild der heiligen Barbara verlässt die Kirche von Santo Amaro da Purificação für eine Ausstellung in Bahia. Auf dem Boot Viajante sem Porto, gesteuert von Meister Manuel, wird die Statue zur Präsentation im Museu de Arte Sacra transportiert, wo Dom Maximiliano von Gruden, ein deutscher Mönch, stolz auf seine Forschung zur Urheberschaft ist. Doch bei ihrer Ankunft verwandelt sich Santa Bárbara in Iansã, steigt die Rampe des Marktes hinauf, nimmt den Weg zum Elevador Lacerda und verschwindet in der Menge. In Salvador möchte sie eine begonnene Aufgabe vollenden: die Befreiung der jungen Manela von ihrer strengen Tante Adalgisa, die sie zuvor beim Reinigen der Kirchentreppen unterstützt hatte. Mit ansteckendem Humor und exquisitem Stil nimmt die katholische Heilige die Identität des Candomblé an, um den Menschen, die sie trifft, Freude und Toleranz zu lehren. Die Geschichte entfaltet sich in der einzigartigen Kulisse Bahias, wo sich Tugend und Sünde, gesunder Menschenverstand und Absurdität, Glauben und Zauberei vermischen.

A imagem de Santa Bárbara nunca havia saído da igreja matriz de Santo Amaro da Purificação. Mas, requisitada para figurar em uma exposição de arte religiosa, deixou o altar e empreendeu viagem até a cidade da Bahia. O saveiro Viajante sem Porto, conduzido por Mestre Manuel, adentrou a Bahia de Todos os Santos levando a santa católica. Destino da escultura: o Museu de Arte Sacra, onde o diretor, dom Maximiliano von Gruden, um frade alemão, programara exibi-la aos jornalistas e à população, orgulhoso do estudo que desenvolvera sobre a autoria da escultura. Para surpresa geral, ao chegar, Santa Bárbara se transmuta em Iansã, sobe a rampa do Mercado, toma o rumo do elevador Lacerda e some no meio do povo. Em Salvador, ela quer finalizar um trabalho iniciado meses antes, numa Quinta-feira do Bonfim, quando ajudara a jovem e formosa Manela na lavagem das escadarias da igreja. Agora, a divindade aproveita para livrar o espírito de Manela do controle da severa tia Adalgisa. Neste livro de humor contagiante e estilo primoroso, uma santa católica assume sua identidade do candomblé para ensinar aos que encontra pelo caminho o melhor da vida - a alegria e a tolerância -, em uma história que só poderia transcorrer na Bahia de Jorge Amado: lugar onde tudo se mistura e não há separação entre a virtude e o pecado, o bom-senso e o absurdo, a fé e a feitiçaria, a oferenda e o milagre.

Tereza je sirota, ktorá mala ťažké detstvo, potom ju vidíme trpieť pri bezohladnom Justiánovi a napokon v náručí starého a vzdelaného doktora, ktorý jej umožní vzdelanie. Terezin osud sa sa nesie v znamení lásky k námorníkovi a Januáriovi.

Pastieri nocí je dielo zložené z troch navonok samostatných časti, ktoré však spájaiú tí ístí hrdinovia a spoločné osudy. Téma nečakaného sobáša desiatnika Martina vystupujúceho v úlohe typicky amadovského hrdinu, šľachetného a bystrého idolu žien, s krásnou, no prefíkanou Marialvou jeúsmevným príbehom, ktorý umožňuje nazrieť do bohatého citového sveta postáv a postavičiek pestrej bahijskej spoločnosti.

Jeden z najväčších zjavov súčasnej latinskoamerickej literatúry, brazílsky spisovateľ Jorge Amado, vo svojej tvorbe nadväzuje na realistické tradície brazílskeho románu a opäť dáva prednosť ženským charakterom. S dôrazom na psychologickú kresbu opisuje pestré životné osudy niekdajšej pastierky kôz Tiety, neskôr bohatej majiteľky exkluzívneho nevestinca, ktorá sa usadí v mestečku nepoškvrnenom civilizáciou moderného sveta. Tieta sa zapojí do boja za všeobecné blaho a vzbudzuje úctu i obdiv mestečka, ale keď sa odhalí prameň jej bohatstva, príťažlivá vdova sa ocitá v ťažkej situácii.

Jeden z najväčších zjavov súčasnej latinskoamerickej literatúry, brazílsky spisovateľ Jorge Amado, vo svojej tvorbe nadväzuje na realistické tradície brazílskeho románu a opäť dáva prednosť ženským charakterom. S dôrazom na psychologickú kresbu opisuje pestré životné osudy niekdajšej pastierky kôz Tiety, neskôr bohatej majiteľky exkluzívneho nevestinca, ktorá sa usadí v mestečku nepoškvrnenom civilizáciou moderného sveta. Tieta sa zapojí do boja za všeobecné blaho a vzbudzuje úctu i obdiv mestečka, ale keď sa odhalí prameň jej bohatstva, príťažlivá vdova sa ocitá v ťažkej situácii.

Dielo sa zaoberá osudmi postáv, ktoré sú zasadené do bohatého kultúrneho prostredia Brazílie. Prvá časť sleduje návrat márnotratnej dcéry, ktorá sa po rokoch vracia do rodného mesta, aby čelila svojim rozhodnutiam a rodinnej histórii. Témou je hľadanie identity, zmierenie s minulosťou a komplexnosť rodinných vzťahov. Postavy sú vystavené vnútorným konfliktom a vonkajším tlakom, čo vedie k ich osobnému rastu a transformácii. Druhá časť sa zameriava na postavu tety, ktorá zohráva kľúčovú úlohu v živote rodiny. Jej múdrosť a životné skúsenosti poskytujú pohľad na tradície a hodnoty, ktoré formujú ich existenciu. Dielo skúma aj sociálne a ekonomické otázky, ktoré ovplyvňujú životy postáv, a odráža dynamiku medzi jednotlivcami a spoločnosťou. Celkovo sa dielo zaoberá témami ako sú láska, odpustenie, tradícia a modernita, pričom ponúka hlboký pohľad na psychológiu postáv a ich vzťahy. Čitatelia môžu očakávať zložitú naratívu, ktorá spája osobné príbehy s širšími spoločenskými otázkami.

In diesem Roman-Ballade erzählt Jorge Amado eine so seltsame Geschichte, dass sie wahr sein könnte. Es ist die Geschichte eines so schönen Ortes, dass er dem Garten Eden ähnelt: ein fruchtbares Tal, durchzogen von einem klaren Fluss. Dieses Land wird von den Menschen Tocaia Grande (Große Hinterhalt) genannt, da es von den Kämpfen grausamer Caciques, die um Land und Macht ringen, blutgetränkt ist. Die Bewohner, die nach und nach dort ankommen, sind arabische Händler, geflohene Schwarze, zurückkehrende Abenteurer, Zigeuner und Prostituierte, europäische Einwanderer und landlose Mestizen. Nur eines fehlt, dessen Bedürfnis die Bewohner nicht verspüren: das Gesetz, der Staat. Doch darüber denken die multinationalen Kakaounternehmen, die Militärs und fanatischen Priester, die von weit her gekommen sind.

Jorge Amado lleva a la ficción la vida dura y esforzada de la clase obrera del norte de Brasil. Viejos, prostitutas y homosexuales pasan por las páginas de este libro, en donde se destaca la figura de Linda, que tendrá un romance con un líder obrero, el mecánico Álvaro, iniciándose así en los proyectos de transformación social. Aunque Álvaro muere en un motín, alcanzado por una bala policial, Linda no abandonará sus ideales. Seguirá adelante, para cumplir con su misión revolucionaria, en busca de un mundo justo. De sorprendente vigencia, esta obra del máximo novelista brasileño señala las miserias de la exclusión social y descubre algunos caminos para revertirla.

Dva příběhy z bahijského přístavu jsou brilantní ukázkou Amadova vypravěčského umění o lidech, kteří alespoň ve fantazii uskutečňují své celoživotní sny. Novela o „králi tuláků“ zobrazuje příběh člověka, kterého po smrti vezmou kamarádi na flám a na projížďku po moři, což bylo vždy nebožtíkovým celoživotním snem. Nebožtík sklouzne z paluby do moře a tak i po smrti se bouří proti rodinným a společenským zvyklostem. Druhý, rozsáhlejší příběh zobrazuje člověka, který v provinčním městě okouzlí obyvatele svými dobrodružnými historkami z plavby po moři. Po čase se však ukáže, že si všechno vymyslel a více než svůj skutečný život žil svou fantazií. Doslovem opatřila Pavla Lidmilová.

Lyrický a satirický tón najdeme ve třech příbězích Pastýřů noci splývající v jediném vyprávění o barvitých příhodách, jenž se udály v bahijském hlavním městě Salvadoru, někdejším sídle portugalských generálních guvernérů a místokrálů v brazilské kolonii, kde se soustředilasama podstata brazilství, směsice ras a kultur, z níž se zrodil brazilský národ. Sao Salvador da Bahia de Todos dos Santos se stalo rušným centrem lidu, jehož značnou část tvoří potomci afrických otroků dovážených na třtinové plantáže, kteří si po staletí dokázali udržet svou kulturu, tance i zpěvy, své víry a obřady.

Rozsáhlá románová freska je humorným pohledem na poměry zapadlého brazilského městečka. Do tohoto městečka na severu Brazílie přijíždí po 26 letech žena, kterou kdysi otec v mládí vyhnal pro nemravný život. Už jí odpustil, protože jej i své sestry finančně podporuje a je považovánaza bohatou a váženou ženu. Další událostí, která rozvíří poklidnou hladinu života je připravovaná stavba chemické továrny. Tato stavba a očekávaný turistický ruch mají pozvednout městečko. Když se však ukáže, že továrna by zamořila okolí a zničila život v moři, reagují obyvatelé svérázným způsobem. Rovněž zjistí, že bohatství rodačky má choulostivý charakter.

Jorge Amado is the most international of Brazilian writers.Expert and master of stories written of great dramatic power and lyrical,the characters of his novels are now counter unforgettable figures.

Dans le Brésil du Nord-est, le picaresque Antonio Balduino incarne la peine et les rêves du peuple noir. Enfant perdu, mauvais garçon, boxeur professionnel, initié des " macumbas ", travailleur sur les plantations de tabac, docker, employé de cirque, Antonio cherche toujours " le chemin de la maison ". Il a des amours - irréelles - avec la blanche Lindinalva et une liaison avec la trépidante Rosenda Roseda. Une grève lui permettra de découvrir ce qu'est la solidarité et donnera un sens à sa vie : la lutte pour la libération.

V tomto románe nás autor zavedie do rázovitého brazílskeho mesta Bahie a vyrozpráva nám príbeh krásnej dony Flory, ktorá keď oplače prvého manžela — nezbedníka a ľahtikára — rozhodne sa pre druhé manželstvo s dôstojným a váženým majiteľom lekárne. V románe sa stretávame s mnohýmipostavami a postavičkami psychologicky verne a humorne vykreslenými nielen z typicky meštiackeho prostredia, ale aj z podsvetia. Zaujímavou zložkou tohoto pútavého rozprávania sú opisy domorodých kultov a božstiev, podľa ktorých je možné aj to, že sa mŕtvi vracajú a žijú so živými...

Um eine blaue Rose zu gewinnen, erzählt die Morgenfrühe dem Herrn der Zeit die Liebesgeschichte vom Gestreiften Kater und der Schwalbe Sinhá: Der Gestreifte Kater, im ganzen Park gefürchtet und verachtet, weil er böse sei und hässlich, erlebt einen zweiten Frühling, als die junge, neugierige Schwalbe Sinhá sich allen Warnungen der Parkbewohner zum Trotz mit ihm anfreundet. Im Sommer sind sie miteinander glücklich, aber der Sommer geht schnell vorbei – wie jede glückliche Zeit. Diese Fabel schrieb Amado 1948 in Paris für seinen Sohn – eine kleine Geschichte, die sich Pausen gönnt, zum Plaudern, zum Philosophieren. Eine Geschichte voller Poesie, die von Vorurteilen und Ängsten handelt, vor allem indes von einer Liebe, die das Leben erst lebenswert macht. »Zum Leben wunderschönWär diese WeltKönnte es einst geschehenDass ein gestreifter Kater mitEiner Schwalbe Hochzeit hältUnd beide flögen davonGlücklich zu zweitFür alle Zeit.«

Joaquim Soares da Cunha, ein verdienter Beamter, guter Vater und guter Ehemann, beschließt, alles aufzugeben, um durch die Straßen von Bahia zu streifen, die sozialen Konventionen hinter sich lassend, um sich den Freuden des Vagabundierens hinzugeben. Er wird so zu Quinquin-la-Flotte.

Es ist die Geschichte von Guma, einem Kind, das am Kai von Bahia aufwächst, und seiner Liebe zu Lívia, der sanften Lívia, die nach dem Tod des Geliebten selbst Meisterin des Saveiro wird und über das Wasser gleitet. Zu Beginn des Buches weist Jorge Amado seine Leser darauf hin: "Jetzt möchte ich die Geschichten vom Kai von Bahia erzählen. Die alten Seeleute, die Segel reparieren, die Meister der Saveiros, die tätowierten Schwarzen, die Gauner kennen diese Geschichten und Lieder. Ich habe sie in den Mondnächten am Kai des Marktes, auf den Märkten, in den kleinen Häfen des Recôncavo, neben den riesigen schwedischen Schiffen an den Brücken von Ilhéus gehört. Das Volk von Iemanjá hat viel zu erzählen." In diesem Buch begegnen wir, ohne jegliche Zugeständnisse an die Rhetorik der Demagogie, einer aufregenden Fülle von Leben, bevölkert von einer schrecklich malerischen und tragischen menschlichen Fauna. Doppelt bittere Geschichten, die den Leser fesseln und ihn in ein exotisches und grandioses Universum ziehen.

Úsměvné a lehce satirické vyprávění o intimním manželském životě půvabné učitelky kuchařského umění s jejími dvěma partnery, z nichž první je roztomilý flákač a hráč rulety, zatímco druhý je úctyhodným lékárníkem.

E' bella, Teresa: lunghi capelli neri e pelle color ambra. La sua storia è allo stesso tempo cruda e straordinaria, realistica e... magica. Venduta ancora bambina a un padrone senza scrupoli, si libera, e diventa coraggiosa vendicatrice di tutti i torti, protettrice di umili e malati, nonché amante appassionata. Nel libro, che è fra i capolavori della letteratura brasiliana contemporanea, la storia di una donna appassionata e della sua gente.

Keiner kennt die Farben Brasiliens besser als Jorge Amado – das Meer, die Plantagen, der Sertão und das, was unter den Dächern geschieht: okkulte Feste, afrikanische Rituale, der ungestüme Tanz der Menschen. Mit der ›Werkstatt der Wunder‹ legte Amado sein Meisterwerk vor: Im Mittelpunkt steht der 100. Geburtstag von Pedro Archanjo, dessen ethnologisches Werk dem Dunkel entrissen werden soll. Doch statt als Akademiker entpuppt sich Archanjo als Apostel der Vermischung von Schwarz und Weiß, ein weiser Mestize, der getrieben von sinnlicher Neugier gerade das hervorbringt, was er beschreibt und liebt – den wilden Karneval von Bahía.

Escrito en 1966, el romanzo de Jorge Amado es una de las obras más vivas y "mágicas", impregnada de los humores festivos de Bahía. La protagonista, Flor, es una joven y bella bahiana, cocinera excepcional y amante apasionada, que se convierte en viuda de su amado Vadinho, un bailarín desenfrenado y mujeriego, que la ama profundamente. Tras superar el dolor, Flor decide volver a casarse con Teodoro, un farmacéutico tranquilo y adinerado, muy diferente de su difunto esposo. Sin embargo, la noche antes de la boda, Vadinho se le aparece en sueños, reprochándole por la "traición". Conmovida, Flor recurre a la magia y logra devolverlo a la vida solo para ella, reavivando su pasión y arrastrándola a desenfrenados sambas. Esta divertida fábula es también un tributo afectuoso al patrimonio antropológico de un Brasil auténtico y fascinante. El romanzo pinta un fresco popular a colores vivos, capturando la coralidad de los personajes, los aromas de las calles y mercados, y la belleza de una naturaleza generosa, ofreciendo una emoción tanto consoladora como inolvidable.

Meine Absicht, meine einzige Absicht, glauben Sie mir!, ist es, nur die Wahrheit wiederherzustellen. Die vollständige Wahrheit, sodass kein Zweifel an dem Kommandanten Vasco Moscoso de Aragão und seinen außergewöhnlichen Abenteuern besteht. Die Wahrheit liegt am Grund eines Brunnens, las ich einmal, ich erinnere mich nicht mehr, ob in einem Buch oder einem Zeitungsartikel. Auf jeden Fall in Druckschrift, und wie könnte man einer gedruckten Aussage widersprechen? Ich jedenfalls diskutiere nicht, geschweige denn leugne ich, die Literatur und den Journalismus. Und als wäre das nicht genug, haben mir mehrere angesehene Personen den Satz wiederholt, ohne auch nur einen Spielraum für einen Korrekturfehler zu lassen, um die Wahrheit aus dem Brunnen zu holen und sie an einen besseren Ort zu bringen...

Belletristik : Brasilien/Bahia ; Nachtleben - soziale Gerechtigkeit.

Después de su trilogía política, Jorge Amado cambió su discurso narrativo en aras de una mayor frescura, dotando a su escritura de unos tintes de humor e ironía hasta entonces inexistentes. Quizá sea en esta Gabriela, clavo y canela, a la que siguió Doña Flor y sus dos maridos, donde Jorge Amado da rienda suelta a ese peculiar tono costumbrista que se notaba en anteriores obras suyas pero en retazos, supeditado a la tiranía de la crónica política. Si no fuera por ese especial sentido del humor, que crea un distanciamiento que aquí es esencial, esta novela se ajustaría como un guante a la novela de costumbres propia del XIX. Y es que la historia de una mujer capaz de compendiar las virtudes de un pueblo sólo puede funcionar hoy día si la distancia narrativa con que se trata es la correcta. Su estilo, de una notable plasticidad, hizo que la novela fuera llevada al cine de forma notablemente fiel.

Román brazilského spisovatele se odehrává v kraji kakaových plantáží, kde autor prožil své dětství. Ústředním motivem je milostný příběh mladé mulatky a arabského kavárníka. Autor vytvořil kolem nich bohatou galerii lidských typů z nejrůznějších vrstev a umožnil nahlédnout do citového a myšlenkového světa Brazilců. Román je pozoruhodný sladěním společenských poměrů s individuálními dramaty, nezjednodušovanou životností hlavních postav i působivými lyrickými pasážemi.

Druhý svazek autorovy trilogie, v níž je vylíčen politický vývoj Brazílie od r. 1937 (vznik Vargasova fašistického Nového státu) až po současnost. V těchto svazcích je zachycen boj pokrokového proletariátu, vedeného komunisty, proti režimu, za kterého skutečná svoboda v Brazílii mohla žítjen v podzemí. Události a osudy hrdinů končí rokem 1940, kdy vyvrcholil boj imperialistických mocností (Anglie, USA a hitlerovského Německa) o Brazílii jako o jedno z koloniálních odbytišť.

Jorge Amado, známy pokrokový brazílsky spisovateľ, nie je slovenským čitateľom neznámy. Román Zem zlatých plodov je už tretím románom, ktorý sa v preklade dostáva do rúk slovenských čitateľov, a to ako posledný sväzok dramatickej románovej epopeje o kakau, po románoch Zeme nekonečné a Cesty hladu. Román Zem zlatých plodov je pokračovaním románu Zeme nekonečné. Nadväzuje na osudy feudálnych pánov, ktorí v období imperializmu strácajú svoje krvou a vraždami vydobyté zeme a tieto prechádzajú do rúk ešte dravších a neludskejších, do rúk kapitalistických vývozcov. Súbežne s osudmi majiteľov plantáží predstavuje nám autor osudy tých, ktorým by po práve mala patriť zem, lebo na nej pracujú — robotníkov na kakaových fazendách. Život týchto robotníkov- „nádenníkov“ je opísaný priam otriasajúco. Zmena v majiteľoch pozemkov, prevzatie plantáží vývozcami, nič nemení na neľudskej biede týchto ľudí. Nemožno sa preto diviť, keď do opisu ukrutnej biedy týchto moderných otrokov autor miestami vplieta až naturalistické pasáže. Lež román sa nekončí bezútešne. Amado v tomto románe umelecky pravdivo predstavuje zahnívanie kapitalizmu vo svojej vlasti a naznačuje záblesky svitania sveta nového, socialistického. I keď tu niet ústredného hrdinu, čitateľovi je od prvej chvíle jasné, na strane koho sú všetky sympatie autorove.

V tomto románe autor nemilosrdne odhaľuje pomery na brazílskom vidieku pred revolúciou 1935. Hlavní hrdinovia sú členovia rodiny černošského bezzemka Jerónima, ktorých postihuje známe nešťastie brazílskych chudákov veľkostatkár im odňal kúsok poľa, ktoré mali v prenájme a na ktorom dlho živorili.