Vít Hloušek Orden de los libros

Komunistická strana Československa sehrála v dějinách Československa významnou roli, po druhé světové válce dokonce klíčovou. Do rukou se čtenářům dostává svazek věnovaný rozmanitým aspektům její činnosti a působení v období tzv. normalizace (1969 – 1989) a v transformačním období na počátku devadesátých let dvacátého století. Kniha není pouze pokusem o komplexnější a kritické shrnutí dosavadního stavu výzkumu o vývoji KSČ v tomto čtvrtstoletí. Jejím cílem je rovněž seznámit odbornou veřejnost a zainteresované zájemce s řadou nových či dosud méně známých poznatků a též nabídnout podněty k zamyšlení či přispět k řešení dosud nezodpovězených otázek.

Kniha nabízí čtenáři exkurzi do Evropy předminulého století, do doby, kdy se rodila evropská modernita. Autoři rozborem politiky, kultury, náboženství i dalších fenoménů 19. století ukazují, jak mnoho z našeho uvažování je ovlivněno dobou, v níž se Evropa stala dominantním kontinentem. Tehdejší vývoj a ideje se staly základem pro budování institucí a organizací, které dosud ovlivňují náš každodenní život, naše představy a chování. Kniha je unikátní především tím, že ji sepsali společně profesor historie (Jiří Hanuš) a profesor politologie (Vít Hloušek). V dialogu historie a společenských věd se zde čtenáři nabízí nejen bohatý zdroj informací, ale i klíč k pochopení tehdejší doby a jejích stále aktuálních přesahů. Je určena nejen studentům obou oborů, ale každému, kdo se potřebuje orientovat v procesech a jevech, které spoluutvářely naši současnou politiku a společnost.

Publikace autorů z Masarykovy univerzity v Brně představuje koncentrovaný pohled na současnost a minulost české politiky. Zachycuje klíčové vývojové trendy posledních desetiletí a století a také analyzuje, jak politiku a politický systém ovlivňuje dědictví z komunistické i předkomunistické éry. Autoři tím výrazně reflektují skutečnost, že v dramatických změnách sametové revoluce a následných letech je možné najít řadu souvislostí, které pomáhají vysvětlit dnešní stav naší politiky.

Silvio Berlusconi, Geert Wilders, Frank Stronach, Viktor Uspaskich, Vít Bárta, Tomio Okamura a Andrej Babiš, to jsou jen některá jména politických podnikatelů, kteří vytvořili vlastní stranu a vstoupili s ní do politiky. Přestože tento fenomén silně ovlivňuje řadu let politický a společenský život v České republice, příliš se o něm neví a nebyl dosud podrobně analyzován. Pro správné porozumění politické situaci, v níž se nyní nacházíme, je to však nezbytné. Tato průlomová práce nabízí zasvěcenou a důkladnou analýzu podnikatelských stran, přičemž důraz je kladen na strany působící dnes či v nedávné minulosti v České republice. Mapuje jejich zrod, vývoj, témata, s nimiž dokázaly oslovit voliče, i to, čím se tito voliči vyznačují. Zvláštní místo v analýze jednotlivých stran má stranická organizace a role lídra-zakladatele v ní. Podle velikosti finančních, mediálních a dalších zdrojů lídra i podle jeho rozhodnutí, zda vytvořit územní struktury a členskou základnu, či ne, nabízí inovativní typologii těchto stran. Zachycuje tak politický fenomén, který dnešní Českou republiku významně ovlivňuje, a zasazuje jej do širších souvislostí proměny současné politiky v západních demokraciích.

Jak využívá Česká republika své členství v Evropské unii? Jsou české politické elity dobře obeznámeny s tím, jak Unie funguje, jaké jsou její strategické politické priority a jaké jsou cesty k jejich naplnění? Na tyto otázky odpovídá předkládaná monografie. Na základě výzkumu implementace agendy a cílů strategie Evropa 2020 v České republice analyzovali přední odborníci na problematiku vztahů mezi politickým systémem Evropské unie a členskými státy schopnost českých politických stran, zájmových skupin a vlády České republiky využít strategii Evropa 2020 k podpoře rozvoje české ekonomiky a společnosti. Zkoumali také, jak je česká politika schopna vyrovnat se s podněty a reakcemi ze strany EU. Kniha je určena všem čtenářům, kteří se zajímají o problematiku evropské integrace a přemýšlejí o roli České republiky v Evropské unii a otázkách evropské integrace v české politice. Kolektiv autorů z Masarykovy univerzity přináší řadu originálních informací o vztahu české a evropské politiky.

Cílem knihy je nabídnout komplexní komparativní analýzu vývoje, současné podoby a hlavních charakteristik stranických systémů v deseti zemích středovýchodní Evropy (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko), které vstoupily do EU v rámci tzv. východního rozšíření, a dále Chorvatska, které přistoupilo k EU v polovině roku 2013. Autoři se zabývají tradicemi stranického pluralismu před nástupem komunistických režimů, stranictvím v době komunistických režimů, vazbami mezi politickými stranami a společností, stranickými systémy současnosti, problematikou konfliktních linií a v neposlední řadě vládní performancí politických stran. Kniha poslouží nejen odborníkům na danou problematiku z řad politologů, ale také zájemcům věnujícím se příbuzným disciplínám a studentům.

In last two decades, most countries of Central and Eastern Europe have witnessed an ongoing development of democratic governance, and have thereby acquired a status of stable democracies. They no more face problems connected with post-communist transition and the challenges they have to deal with arise rather from present political situation. Current economic crisis challenges the traditional position of various political actors and may lead to further personalisation of politics. This development can be observed also in a shifting position of president in other than presidential political systems – a phenomenon that has not been sufficiently analyzed yet. The aim of the forthcoming book is to find out whether we can trace an increasing engagement of presidents in everyday politics in selected CEE countries. If so, the authors will try to find out, what the causes of their increasing engagement are, how it is manifested and whether it is caused by the president’s personality or rather by a changing structure of political opportunities that provides presidents with room to manoeuvre. In case of countries where we do not prove the presence of tendencies to “overstep” constitutionally given powers or to enhance presidential political influence we will try to find out why it is so.

Historie životního příběhu Vladimíra Iljiče Lenina, historie jeho „druhého života“ včetně vytvoření ikony vůdce světového proletariátu, která nepostrádá náboženský rozměr, je autorům této publikace vhodnou látkou k promýšlení zásadních otázek. Je působení této jistě charismatické osobnosti a jejího hnutí pochopitelné v rámci ruské politiky, myšlení a kultury? Nebo je možné mluvit o radikálním vybočení nejen z ruských, ale případně z evropských dějin s jejich silnou vazbou na křesťanství, s jejich akcentem na důstojnost lidské osoby a důrazem na politický, a tedy kompromisní způsob jednání? Autoři samozřejmě odpovídají na tyto otázky různě, podle svého přesvědčení, metody i oblasti zájmu. Každý z nich se ale poctivě pokouší vyrovnat s fenoménem „Lenin“, s významem jeho díla pro další dějiny Ruska i Evropy i s klíčovou otázkou: Existuje v dějinách kontinuita s případnými diskontinuitami, nebo se jedná pouze o konstrukt v myslích historiků?

Českou politiku tradičně provází nestabilita koaličních vlád. Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 do současnosti se vystřídalo už 11 vládních kabinetů, jejichž průměrná životnost byla necelé dva roky. V evropské srovnávací perspektivě je na tom Česká republika podobně jako Itálie nebo Belgie, které patří k zemím s nejmenší trvalostí vlád v rámci Evropské unie. To je doprovázeno fenoménem tzv. přechodných vlád, které nastupují v situaci politické krize, jejichž specifikem je více či méně úřednický či technokratický („odbornický“) charakter. Hlavním cílem knihy je přiblížit a srovnat případy takovýchto úřednických a polopolitických vlád a zamyslet se nad tím, proč k tomuto řešení politická elita sahala a jak se v tom odráží starší česká politická tradice a myšlenkové stereotypy. Autoři se proto vedle detailního pohledu na dva případy takovýchto vlád – vlády Josefa Tošovského (1998) a Jana Fischera (2009/10) – věnují i jejich kořenům v československé politické historii, a to v meziválečné éře a v prvních polistopadových letech.

Jak zajistit vládní stabilitu? Proč jsou politické strany dnes jiné než v minulosti? Co je videodemokracie? Jak soudci ovlivňují současnou politiku? Upadá význam parlamentů? Co je víceúrovňové vládnutí? K čemu může vést určitý volební systém? Jak nahlížet na země, jejichž vůdcové mají plná ústa demokracie, ale férovost voleb v nich nemá místo? Na tyto otázky — a řadu dalších — odpovídá tato kniha. Odpovědi jsou plodem systematické analýzy a vyhodnocování zkušeností, které provází fungování politiky. Kniha zahrnuje komplexní pohled na moderní politické systémy a nejnovější trendy v jejich vývoji. Hlavním předmětem zájmu autorů je Evropa, nicméně pozornost je ve srovnávací perspektivě věnována i mnoha mimoevropským zemím. Zdroj: barrister.cz