Yoram Hazony es un pensador profundamente involucrado en las profundas cuestiones de la filosofía política y la religión. Su obra investiga la formación de la identidad nacional y el alma de los estados, analizando los fundamentos históricos y religiosos del pensamiento político. La escritura de Hazony se caracteriza por su rigor intelectual y su compromiso de tender puentes entre las tradiciones antiguas y los desafíos políticos contemporáneos. Sus publicaciones invitan a los lectores a contemplar la naturaleza fundamental de la estatalidad y la identidad.
Both in America and Europe, there is growing discomfort with the political theory called Enlightenment liberalism or liberal democracy. In Conservatism: A Rediscovery, Hazony gives clear and coherent voice to this discomfort, offering what may be the definitive argument against Enlightenment liberalism for our generation. Conservatism: A Rediscovery makes the case that Enlightenment liberalism is dismantling America, Britain, and other democratic nations—destroying every inherited concept that once held these nations together. Conservatism: A Rediscovery will argue that the crisis of legitimacy over the Trump presidency and the parallel crisis in Britain over Brexit are just a foretaste of the gathering backlash against Enlightenment ideas.
Hazony's God and Politics in Esther is a dazzling treatise on politics and
faith. It explores the political crisis that erupts when the Persian
government falls to fanatics, and a Jewish insider goes rogue, determined to
save her people at all costs.
Kniha předního oborníka na vývoj západního myšlení Yorama Hazonyho podává velmi důležitou odpověď na otázku, co jsou skutečné nadčasové hodnoty, které je třeba hájit pro zachování naší civilizace. Hazonyho rozbor, který obsahuje více než 400 stran velmi čtivého textu, je snahou postihnout danou problematiku z různých pohledů a směrů. Západ směřuje k civilizačnímu, společenskému, kulturnímu a morálnímu rozkladu. Liberalismus, jak konstatuje Hazony, byl po několik desítek minulých let západním elitami prosazován jako konzervativní směr a univerzální kulturní jádro lidství. V praxi však během svého panování nebyl schopen konzervovat žádnou z důležitých institucí západní civilizace včetně rodiny, manželství či rodičovství, suverénního národního státu, lásky k národu, národní křesťanské tradice, mezigenerační odpovědnosti a solidarity, úcty dětí k rodičům, starším a důležitým autoritám obecně, či pojetí člověka jako dvoupohlavního tvora. Hazonyho kniha je tak výzvou k znovuobjevení a veřejnému prosazení hodnot vycházející z národní, židovsko-křesťanské tradice, na nichž naše civilizace vznikla a jež jediné jsou schopné zabránit jejímu stále rychlejšímu rozkladu. I když se kniha zaměřuje na rozbor angloamerické myšlenkové tradice, je velmi aktuální i pro české čtenáře. Je tomu tak proto, že americký liberalismus se od devadesátých let 20. století stal určujícím myšlenkovým směrem i u nás, a ovlivňuje každodenně naše životy a společenské směřování. Kniha je tak povinnou četbou pro každého, kdo chce hlouběji pochopit, co je třeba dělat, aby naše národní a kulturní hodnoty a s nimi spojený způsob života, který považujeme za normální a přirozený, zůstaly zachovány i pro příští generace.
Dostává se vám do rukou překlad projevu maďarského premiéra Viktora Orbána
pronesený na podzim roku 2023. Maďarský premiér Orbán čelí v České republice
dlouholeté vlně mediální a společenské nenávisti, napadání, urážení a hlavně
různým dezinformačním kampaním. Proč je vlastně Orbán v České republice stále
více nenáviděn tou částí české společnosti, která se hrdě hlásá k eurohujerské
orientaci? Bude to asi hlavně tím, že maďarský premiér Orbán nejen dlouhodobě
prosazuje konzervativní politiku v Maďarsku, ale hájí zájmy Maďarska i v rámci
EU a v širším záběru i v rámci světové politiky a to na prvním místě.
Představitelé českých eurohujerů naopak hlásají upřednostňovaní zájmů Západu,
tedy hlavně Německa, před zájmy Čechů. Podíváme-li se jen zběžně na to, jakým
ekonomickým problémům čelí firmy a obyvatelé České republiky pod vedením vlády
Petra Fialy a jeho koalice, můžeme proti tomu směle postavit Maďarsko. Jak
praví sám Viktor Orbán v tomto projevu: „V letech 2022 a 2023 se svět
převrátil vzhůru nohama. Vzpomeňte si, že v roce 2020 byl COVID, pak válka. A
přestože se světová ekonomika v roce 2022 obrátila vzhůru nohama, Maďarsko
mělo rekordní investice, nejvyšší v Evropské unii, rekordní zaměstnanost a
rekordní vývoz. A v roce 2023 budeme mít opět rekordní investice, rekordní
zaměstnanost a rekordní vývoz. Jen si to představte: Maďarsko je na 96. místě
na světě podle počtu obyvatel, ale na 31. místě podle objemu vývozu. V
některých technologiích jsme druzí, třetí nebo čtvrtí. A to se stalo, dámy a
pánové, zatímco jsme v Evropské unii pod finančními sankcemi. Evropská unie
odmítá – protiprávně odmítá – převést finanční prostředky, na které má
Maďarsko nárok. Jedná se o 3 až 4 miliardy eur ročně. V těžkých letech jsme
byli rekordmany, přestože nedostáváme 3 až 4 miliardy eur, které nám náleží.
Přesto je náš model schopen těchto výsledků dosáhnout.“ Když nedávno
přicestoval na návštěvu Maďarska slovenský premiér Robert Fico, který je
levicově orientovaný a politicky je tak vlastně v mnoha ohledech v opozici
vůči maďarskému premiéroví Orbánovi, Viktor Orbán na tiskové konferenci
zdůraznil, že Maďaři a Slováci žijí vedle sebe ve střední Evropě, a tak musejí
spolupracovat na vzájemném blahu bez ohledu na rozdílné politické orientace a
názory na některé otázky. A proto i pro nás v České republice je důležité znát
názory a pohledy maďarského premiéra Orbána, který v podstatě již několik
desetiletí z různých politických pozic formuje politiku Maďarska. Stejně tak
si můžeme vzít inspiraci z jeho pohledu na možnou cestu z krize, v níž se dnes
EU a celkově Evropa nacházejí. Musíme si uvědomit, že nikdo nebude bojovat za
zájmy obyvatel České republiky a nebude pracovat pro blaho obyvatel českých
zemí než samotní Češi, Moravané a Slezané. Sám Viktor Orbán vyjádřil jasně, že
zájmem politiků nějakého národa má být na prvním místě blaho jejich vlastního
národa. Tento projev je dalším ze série projevů světových státníků a
osobností, které vydáváme v našem nakladatelství a výzkumném centru. Již dříve
jsme vydali projev ruského prezidenta Vladimira Vladimiroviče Putina:
„Putinovo poslední varování Západu před válkou“ a amerického prezidenta George
Herberta Walkera Bushe: „Americký prezident varuje Ukrajince před
sebevražedným nacionalismem“.
Myšlenky autorů směřují ke dvěma cestám: cestě liberalismu a cestě národního konzervatismu. Cesta liberalismu má svůj počátek na konci 17. století v myšlenkách Johna Locka a končí snahami nadnárodních finančních a mocenských elit o vybudování světa bez hranic a národů. Cesta národního konzervatismu je cestou světa svobodných národních států, kulturně zakotvených v národní, židovsko-křesťanské tradici. V knize vás autoři seznamují s důvody, proč jsou tyto dva směry neslučitelné, a zdůvodňují, proč je národní konzervatismus zřejmě jedinou cestou, na které jsou národy schopné udržet si svou svobodu a existenci.
Proponuje się dziś nowy liberalny imperializm, który zastąpi stary porządek
oparty na logice niepodległych, samostanowiących państw narodowych. To
imperium ma nas uratować od zła nacjonalizmu. Czy to dobra droga? pyta Yoram
Hazony w swoim bestsellerze Pochwała państwa narodowego. Od polityki America
First Donalda Trumpa, przez Brexit, po powstanie prawicy w Europie, wydarzenia
wymusiły kluczową debatę: czy powinniśmy walczyć o międzynarodowy rząd? A może
narody świata powinny zachować swoją niezależność i samostanowienie? W książce
Pochwała państwa narodowego Yoram Hazony twierdzi, że świat suwerennych
narodów jest jedyną opcją dla tych, którym zależy na wolności osobistej i
zbiorowej.
Książka o konserwatywnych ideach, ich źródłach i ewolucji w tradycji
anglosaskiej, o pożytkach z twórczego nawiązywania do dziedzictwa i potrzebie
pracy, by nie zostało ono zaprzepaszczone oraz o konserwatywnym życiu. Jej
autor należy do czołowych współczesnych myślicieli politycznych. Ukazuje on
dawne sukcesy konserwatystów w USA i Wielkiej Brytanii – i wskazuje, dlaczego
w ostatnich kilkudziesięciu latach znaleźli się oni (nie tylko) tam w
defensywie, nawet jeśli czasem znajdują się w głównym nurcie zachodniego życia
politycznego i intelektualnego. To zarazem książka o współczesnych sporach o
ideologię, politykę i kulturę, w których konserwatyzm – jeśli będzie poważnie
traktowany przez samych świadomych swych korzeni konserwatystów – wciąż może
stanowić skuteczną alternatywę dla dominujących obecnie w wielu krajach
Zachodu nurtów lewicowo-liberalnych. „[…] w tych samych latach, kiedy
amerykańscy i brytyjscy konserwatyści licznie zajmowali stanowiska we
wszystkich gałęziach rządu, często pojawiali się w głównych mediach i napisali
wiele bestsellerowych książek – tradycje polityczne i religijne, które przez
wieki zapewniały stabilność i ciągłość tym krajom, zostały poważnie
nadszarpnięte lub całkowicie zniszczone. Owo szokujące unicestwienie anglo-
amerykańskiego dziedzictwa kulturowego pociągnęło za sobą stłumienie lub
napiętnowanie wielu najważniejszych idei i instytucji, wokół których zbudowano
życie w Wielkiej Brytanii i Ameryce, w tym między innymi Boga i Pisma, narodu
i wspólnoty, małżeństwa i rodziny, mężczyzny i kobiety, szacunku i lojalności,
szabatu i świętości. W dużej mierze było to możliwe dlatego, że na każdym
nowym etapie trwającej rewolucji kulturalnej znajdowali się samozwańczy
„konserwatyści”, którzy byli gotowi szybko ogłosić przegraną bitwę i zachęcić
swoich kolegów do zaakceptowania nowego porządku i pójścia dalej. Nie wynikało
to wyłącznie z nadmiernego pragmatyzmu politycznego lub słabości charakteru,
choć odegrały one pewną rolę. W tym kontekście pojawia się również
zdumiewający stopień ignorancji. Wielu konserwatystów o dobrych intencjach
naprawdę nie wie już, dlaczego należałoby zachować i wzmocnić pewne idee i
instytucje. […] W niniejszej książce przedstawiłem argumenty przemawiające za
anglo-amerykańskim konserwatyzmem w moim rozumieniu. Skontrastowałem ten
rodzaj konserwatyzmu z ideami, które uważam za jego głównych rywali w
dzisiejszym demokratycznym świecie: oświeceniowym liberalizmem i odnowionym
marksizmem”. (fragment książki) Yoram Hazony, filozof, badacz Biblii, teoretyk
polityki, absolwent uniwersytetów Princeton i Rutgers, przewodniczący Edmund
Burke Foundation i prezes Herzl Institute, czołowy przedstawiciel nurtu
narodowego konserwatyzmu, autor m.in. głośnej książki The Virtue of
Nationalism (2018), uznanej w 2019 r. konserwatywną książką roku przez
Intercollegiate Studies Institute. Mieszka w Jerozolimie z żoną i dziećmi.