Leandro Fernández de Moratín Orden de los libros

Snahou editora a překladatele Miloslava Uličného je představit v tomto souboru deset nejvýznamnějších a nejzajímavějších osobností, které v 18. století sehrály důležitou roli ve vývoji španělského písemnictví. Jednotliví autoři vycházeli ve své tvorbě především z klasicismu, z něhož převzali návrat k antice jako estetickému ideálu a vzoru. I proto vyznávali harmonii, logiku, přesnost nebo i racionalismus, jenž se pro ně stal nepřehlédnutelným prvkem při pozorování přírody. Charakteristická pro ně byla i pestrá škála námětů, mezi nimiž nalezneme na jedné stráně třeba jízlivé verše, prošpikované výpady proti tehdejší morálce, módě či omezenosti ducha na vládnoucím dvoře, na druhé straně se však zde objevují i sonety a romance, oslavující lásku, víru, tanec i ostatní radosti života. Popularity také dosáhl žánr bajek, v němž tvůrci v podobě lechtivých anekdot kritizovali samolibost a nadutost nejvyšších společenských vrstev.

Esta comedia de enredos amorosos está considerada como la mejor obra teatral española del siglo de la Ilustración. Siendo un exquisito del lenguaje y la forma, Leandro Fernández de Moratín respeta estrictamente los principios neoclásicos —unidad de acción, de lugar y de tiempo—, logrando con El sí de las niñas una gran perfección en la técnica dramática.

Moratín y su tiempo. Introducción. 1. El teatro en tiempos de Moratín. 1.1. La comedia neoclásica. 2. Leandro Fernández de Moratín. 2.1. Talante de un hombre burgués. 3. Producción literaria. 3.1. Prosa. 3.2. Poesía. 3.3. Teatro. Preceptiva dramática. 3.4. Las comedias. Bibliografía. Documentación gráfica. Nota previa. "El sí de las niñas". Advertencia. Acto I. Acto II. Acto III. Documentos y juicios críticos. Orientaciones para el estudio de "El sí de las niñas". 1. Argumento. 2. Estructura. 3. El tiempo. 4. El espacio. 5. Temas . 6. Personajes. 7. Lengua y estilo. 8. Valor y sentido. 9. Otros aspectos.