Este autor se hizo conocido por sus cuentos fantásticos y orientales, a menudo llenos de humor y reflexiones morales o filosóficas. Su estilo se caracteriza por descripciones vívidas y un hábil desarrollo de la trama, sin temor a experimentar con la forma al mezclar prosa y verso. Sus obras exploran frecuentemente los límites de la realidad y lo sobrenatural, con personajes que se embarcan en aventuras extraordinarias. Su habilidad para crear mundos cautivadores y entretener a los lectores lo distingue.
Don Alvaro, a young but wise man, invokes Satan in a goetic-style magical ritual. Upon seeing the young Alvaro, Beelzebub falls in love with him and assumes the appearance of a beautiful young woman. In the journey that unfolds, Satan, disguised as a woman, tries to seduce Alvaro who rejects his advances lest he lose his precious virginity. He is unwilling to compromise his honor by sleeping with a woman before they are married, for which he will need his mother's approval.
Španělská novella
Půvabné dílko z konce 18. století, popírající osvícenské racionální teorie koketováním s černou magií v duchu pozdějšího romantismu. Hlavní hrdina Álvaro, šlechtic z dobré rodiny, zkusí na popud přátel vyvolat ďábla, který se mu ovšem zjeví v podobě krásné dívky Biondetty. Ta se do Álvara zamiluje, všemi prostředky ho svádí, vede s ním hovory o peklu, zemi a nebi a snaží se ho přesvědčit o svých nevinných úmyslech. Vyprávění nabité magickým kouzlem poezie a nádherných obrazů je záměrně drženo na hraně skutečnosti a snové vize.
Autobiografický román z roku 1838, vydaný až posmrtně.
«Chiamatemi Bacab. Sono quel lucifugo che si venne a trovare nella mala vintura d'essere divintato, come dice il vostro poeta, "spiacente a Dio e alli nemici sui". Essendo che sono un diavolo, il fatto di spiaciri a Dio per mia è sempre stato un titolo di merito...». (A. Camilleri) «Ingrato, poggia la mano sul cuore che ti adora. Lascia scorrere nelle tue vene un po' di questa fiamma deliziosa di cui ardono le mie; addolcisci, se puoi, il tono della tua voce. Dimmi infine, se ti è possibile, con la stessa tenerezza che io provo per te: "Mio caro Belzebù, ti adoro..."». (J. Cazotte)
