Jaroslav Seifert Libros

Cinco poetas checos reúne cinco voces fundamentales de la Checoslovaquia del siglo las multifacéticas de Vitezslav Nezval (1900-1958) y Jaroslav Seifert (1901-1986), las de estro dramático de Frantisek Halas (1901-1949) y Vladimír Holan (1905-1980), y, finalmente, la de Jirí Orten (1919-1941), el poeta existencialista de origen judío que murió trágica-mente a los veintidós años. La antóloga y traductora, Clara Janés, completa su labor con un extenso prólogo en el que aborda una generación de poetas que creyeron en la revolución en el arte, la vida y la política —los principios defendidos por el grupo literario Devetsil, al que pertenecieron Seifert y Nezval— y se sumaron —a través del Poetismo, «el arte de la vida, el arte de vivir y gozar... el arte de perder el tiempo»— al surrealismo y a dadá, pero a quienes la dramática evolución de los acontecimientos (subida al poder de Hitler y la consiguiente ocupación de Checoslovaquia por los nazis, seguida de la implantación, al concluir la guerra, de un régimen comunista) enfrentó con un destino personal, a veces trágico.

Jaroslav Seifert recibió el Premio Nobel de Literatura en 1984. Al premiarle se reconocía el valor de su poesía, pero también el hecho de ser el único superviviente de una generación de poetas extraordinaria, única en la historia de su país, que vivió, sufrió y cantó con maestría los acontecimientos del siglo XX. Seifert parte de las vanguardias de los años veinte, se integra en el ‘poetismo’ de influjos dadaístas y cultiva la poesía revolucionaria. A partir de los años treinta su obra se inclina hacia un clasicismo que se remansa y se enraíza en su Praga natal para dar a luz libros de gran belleza que culminaron con Ser poeta en 1983. La Academia Sueca, al concederle el Premio Nobel, destacó que «con su poesía, de una sensualidad ardiente y gran riqueza de invención, da una imagen liberadora de una humanidad indomable y diversa». Literatura checa. Poesía lírica. Siglo XX.

When Mr. Seifert won the Nobel Prize, he told us that the book he wished most to see in print in English was Eight Days, and he declined his The Casting Of Bells royalties for that purpose.Mr. Seifert won the Nobel Prize a year after we published his The Casting Of Bells."Endowed with freshness, sensuality, and rich in inventiveness, his work provides a liberating image of the indomitable spirit and versatility of man." --The Nobel Committee

This volume presents a well-known work by Seifert dedicated to the time spent by a significant composer in Prague.

Despite being awarded the Nobel Prize in literature in 1984, much of Czech poet Jaroslav Seifert's work has yet to be translated into English. Publication of Early Poetry will earn for Seifert well-deserved literary recognition. Seifert's poetry is strongly situated within the Czech literary tradition of Poetism, which evolved into a playful, lighthearted refuge from world history while maintaining an edge of social consciousness.

The poetry collection features verses from the late 1960s and early 1970s. The poems first circulated in samizdat in 1973. Throughout the 1970s, the collection was published several times abroad, with its first appearance in the Czech Republic occurring in 1981.

Dvojjazyčné česko-anglické vydání Seifertovy poezie. První, exilové vydání nakladatelství Sixty-Eight Publishers manželů Škvoreckých v Torontu. Do angličtiny přeložili J. K. Klement (Václav Pinkava) a Eva Stucke, roz. Pinkavová. Ilustrace a obálka Jan Kristofori.

This is Seifert's first collection published in English in the U.S.A. (translated from the Czech).

Beautiful Black and White Photo Book, Hardcover, 150 pages

Obrazová publikace vypráví prostřednictvím barevných fotografiích o současné tváři zlaté Prahy, o prolínání nové a starobylé tváře, o prolínání současnosti s minulostí, ve vzájemné harmonii. Paradoxně Praha, oproti lidem, Praha vyrůstá, mládne, půvabná zákoutí starého města se odívají novou barevností, přibývá jí nových věží a dominant. To měli autoři této knížky na mysli, než se rozhodli nastavit městu zrcadlo svého fotoaparátu. Říkají, že taková by měla Praha, matka měst, vždy být: pohledná, protože musí zůstat mladá; důstojná a čistá, protože je hlavním městem společného státu Čechů a Slováků a zosobňuje v sobě naši dobu, naše sny, úmysly. Knihu doplňuje katalog v jazycích českém, ruském, německém, anglickém a francouzském. Předmluva národního umělce Jaroslava Seiferta.

Autorův láskyplný pohled přibližuje dnešnímu čtenáři neopakovatelnou atmosféru Prahy jako města umělců, oživuje osobní portréty jeho přátel a známých, vesměs významných osobností české kultury 20. století. Seifertovy vzpomínky jsou plné moudrých a vyrovnaných úvah o životě a smrti, umění a literatuře i o ceně přátelství a lásky v životě člověka. Vydání 3., první přepracované.

Lidová říkadla, bajky, autorovy vzpomínky na dětství strávené v malebné středočeské vesničce Hrusice, které doplňují verše J. Seiferta a F. Hrubína. A především spousta kouzelných Ladových obrázků s neopakovatelnou atmosférou. Uspořádal a doslov napsal Jan Vrána a D. M. Pavlíček.Graficky upravil Jan Žbánek. 80000 výt.

Výbor básní našeho předního básníka, v nichž se vyznává z lásky k hlavnímu městu, ke svému městu, které nahlíží okouzlenýma očima dítěte, zamilovaného mladíka i starce, který hledí zpět do svého dětství a mládí a do historie města, Praha nahlížená očima básníka. Každá báseň je doplněna o osobité obrazy Ivana Svatoše, který své město miloval neméně, než básník. Paralela mezi slovy a obrazem nechá čtenáře nahlédnout do města umělců a je pobídkou k tomu, aby každý začal objevovat tu svou Prahu, Prahu, kde na koni projížděli králové, Prahu, odkud vládli císaři i Prahu, kde nevšímavě chodíme ulicemi a navzdory mnoha krásám kolem sebe vidíme jenom únavnou šeď všednosti. Tu Prahu, kde vždy na jaře voní šeříky a kde můžeme z mostů číst budoucnost z vltavské hladiny.

El libro contiene 284 vistas fotográficas artísticas de Praga, tanto generales como detalladas, capturadas con un objetivo gran angular.

Herec v netradičnej úlohe spoluautora knihy - korešpondencia Ladislava Chudíka s básnikom Jaroslavom Seifertom ...

Cyklus deseti básní, které vyjadřují smuteční náladu dní od onoho kalného rána 14. září 1937, kdy zemřel T. G. Masaryk, do dne pohřbu, kdy bylo jeho tělo vezeno Prahou na dělové lafetě.

Výbor z veršů, jejichž společným tématem, jak v doslovu doznává pořadatel a básníkův obdivovatel, je básníkovo bytostné, rodové znamení - láska, láska snivá, láska tesklivá, láska naděje, láska za hrob, láska bez břehů. Verše jsou ze sbírek Samá láska, Svatební cesta, Poštovní holub, Jablko s klína, Ruce Venušiny, Zpíváno do rotačky, Jaro, sbohem, Koncert na ostrově, Šel malíř chudě do světa, Halleyova kometa, Odlévání zvonů. Výbor uspořádal a doslov Slovo nazbyt napsal Karel Šiktanc.

Jaroslav Seifert, nositel Nobelovy ceny za literaturu (roku 1984), je naším básníkem nejčtenějším a nejmilovanějším. Jeho tématy byla láska, adorace matky, vztah ke krajině, oslava Prahy, úcta k národní tradici. Tvořil cykly inspirované Němcovou, miloval Nerudu, Hálka, Vrchlického. Ani ve volném verši neopustil metodický ráz ryzí češtiny, v níž celý život zpíval své radosti a strasti i sílu lásky.

Slovenské pohádky a pověsti B. Němcové vypravuje Jaroslav Seifert.

Básník ve svých memoárových textech říká, že nepíše paměti, ale vzpomínky rozdrobené do malých příhod a příběhů, které jsou většinou rozmarné, ale i teskné a pochmurné. Soubor krátkých próz je složen z desítek takových příběhů, jež pokrývají široké spektrum – od rodného Žižkova, přes milovanou Prahu, Kralupy nad Vltavou, až po lidi známé od dětství a umělce, s nimiž se básník setkal. Kniha má za sebou složitou cestu, začala v sedmdesátých letech, kdy fotograf Oldřich Rakovec požádal básníka o doprovodné texty k jeho snímkům. Původně plánovaná publikace byla brzy vyřazena z edičního plánu, avšak básník pokračoval v psaní, což vedlo k vytvoření tří verzí, které se lišily názvem, tématem a rozsahem. Kniha se v sedmdesátých letech nemohla vydat, ale rukopis byl opisován a některé kapitoly byly představeny v Bytovém divadle. Další části vyšly v samizdatových edicích. V letech 1983 a 1985 vyšla kniha s cenzurními zásahy, necenzurované a doplněné vydání přišlo až v letech 1993 a 1999. Současné vydání obsahuje rozšířené texty a doplněné verze, které dosud nebyly publikovány. Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR a dalších institucí.

Druhý svazek Díla Jaroslava Seiferta zahrnuje významné poetistické dílo Na vlnách TSF (1925), které je známé díky typografickému zpracování Karla Teiga. Tato sbírka bude představena jak v reprintu, tak v Seifertově pozdější redakci jako Svatební cesta (1938). Dále se zaměříme na sbírku Slavík zpívá špatně (1926), která v první části pokračuje v poetistickém veselí, zatímco ve druhé části reflektuje vážnější témata jako první světovou válku a ruskou revoluci. Obsahuje také básně a libreta, která nebyla zařazena do sbírek, včetně filmových děl publikovaných v avantgardních revue (Disk, Pásmo) a dosud netištěný Návrh scény na II. Spartakiadu (1928). Seifertovy překlady, inspirované Guillaumem Apollinairem, zahrnují Prsy Tiresiovy (1926, uvedeno v Osvobozeném divadle) a Apollinairův román Zavražděný básník (přeloženo s M. Šramlem). Zajímavostí je edice bibliofilského alba Paris, vydaná dr. Štorch-Marienem, která obsahuje antologii francouzské poezie a jemné, ručně kolorované lepty Josefa Šímy. Tento svazek se stává vizuálně nejbohatším v rámci Díla Jaroslava Seiferta, doprovázeným různočtením zachycujícím různé redakce jeho děl.

Verše k obrazům a obrázkům Josefa Lady V půvabné knize, která vyšla poprvé v roce 1956, se sešly dvě významné osobnosti české kultury. Seifert v harmonii s Ladovou poetikou vykouzlil českou ves s pří-značnými scenériemi, postavami a zvyky, znázornil i dětský "rok na vsi", pomlázky, koledy, hry i pohádkovou fantazii tajemných bytostí, víl či vodníků.

Řada fotografií autora obou umělců -básníka a malíře při práci i odpočinku, doprovázená texty, dopisy i textu Rajská jablíčka po provensálsku a báseň Hlava panny Marie.

Druhé vydání Seifertova souboru básní, tentokrát v edici České básně, bez Ladových ilustrací.

Černobílé fotografie Ladislava Sitenského doprovázené slovem Karla Čapka a Jaroslava Seiferta; vydáno k 60. výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka. První snímky zachycují smutnou zprávu o úmrtí prezidenta Masaryka - jak byla zveřejněna v novinách a na vývěskách. Dále vidíme zámek v Lánech i Václavské náměstí ve smuteční výzdobě. Na Pražském hradě čekaly zástupy lidí na poslední rozloučení s bývalým prezidentem. Další snímky zachycují pohřební průvod Prahou. Kniha končí převozem rakve zpět do Lán. V závěru seznam publikací s tématem úmrtí T. G. Masaryka.... celý text

Reprint. - Zařadit do ediční řady Skryté moderny „revoluční sborník“ z podzimu roku 1922 by byl anachronismus svého druhu. Nikoliv snad pro časové zaměření, jako spíše pro zjevnou programovost a ambici, s níž se tento dnes již legendární titul stal 1. svazkem edice Devětsil, založené stejnojmenným uměleckým svazem. Proto jsme se rozhodli vydat tento jen vzácně dostupný artefakt jako jistou knižní prémii uvedené řady a zvolili formu důsledného reprintu, doplněného studiemi mladých literárních vědců Tomáše Vučky a Ondřeje Kavalíra. Ti se ve své dvojstudii zabývají hlavně ranou fází teoretické (především Teigovy) i praktické umělecké činnosti U. S. Devětsil. Dostáváme se tedy ke kontextu, v němž se konfrontují perspektivy tzv. proletářského umění, směsi sociálního kriticismu i okouzlení světem, s modernistickými úvahami o poezii, výtvarném umění, kinematografii, funkcionalismu v architektuře ad. Seifertovské všechny krásy světa, originální tresť českého poetismu, jsou reprezentovány v zastoupených básních, Teigově jedinečné grafické úpravě i řadě reprodukcí světového avantgardního umění. Zastoupeni tak jsou autoři jako Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, A . M. Píša, Vladislav Vančura, Artuš Černík, Jindřich Honzl, Karel Schulz, Jean Cocteau, Ivan Goll či Ilja Erenburg. – 7. svazek Edice Skrytá moderna. Vychází ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Centrem pro výzkum české umělecké avantgardy.

Výbor z díla básníka Jaroslava Seiferta obsahuje verše a prózy se vztahem k regionu Kralupsko.

Verše vybrané z lyriky básníka, jenž sám o sobě vyznal, že "láska k velikým věcem srdce unáší" a ve svých básních shrnul všechno bohatství, štěstí i bolest lidského citu.

Pátý svazek souborného básníkova díla přináší zejména soubor Zpíváno do rotačky (novinové příležitostné verše ze třicátých let), dále sbírku S obláčky hroznů, Romance o králi Václavu IV., Romance o mládí a o víně a fejeton Hvězdy nad rajskou zahradou.

Svazek soustřeďuje básníkovy poslední tři sbírky Morový sloup, Deštník z Piccadily a Býti básníkem. První z nich, která měla být jakýmsi rozloučením se čtenáři, patří k autorovým nejintimnějším sbírkám. V Deštníku z Piccadily autor naopak otevírá svět vzpomínek, zpovědí a prožitých příběhů, svět lásky, ale i smrti. Skutečným rozloučením se čtenáři se vlastně stala až poslední sbírka Býti básníkem, jejíž titul i motto převzaté z pomájovského básníka V. Šolce naznačuje, že v ní půjde o "sladké neštěstí" býti básníkem. Svazek doplňuje přehled nejrůznějších samizdatových i pololegálních edic Seifertových veršů ze 70. a 80. let.

Básně do výboru z díla Jaroslava Seiferta s názvem Třeba vám nesu růže, který uspořádal a doslovem a komentáři doprovodil Jiří Opelík. Básně byly vybírány a poté komponovány tak, aby postupně sledovaly běh jednoho života, jak je utvářel v dramatickém prostoru českého národního společenství v průběhu takřka celého 20. století. Soubor básní proložen fotografiemi.

S poděkováním a vděčnými pozdravy Jaroslavu Seifertovi, prvnímu českému nositeli Nobelovy ceny za literaturu, 1984.

Reprezentativní výbor z poezie (připravený s autorovým souhlasem na počátku osmdesátých let pro samizdatové vydání) ilustrovaný fotografiemi z tvorby básníkova přítele Josefa Sudka.

Několik básní o Praze. Bibliofilie, Bubla 6931.

Výbor z veršů tří předních českých básníků, uspořádaný jednak z básnických sbírek a jednak z rukopisů a rozdělený podle úvodního Píšova eseje do oddílů podle vztahu těchto autorů "k trojí oblasti kraje ležícího v středu jejich rodné země, na březích tří jejich řek". OddílVltava zahrnuje 17 básní J. Seiferta, oddíl Nad Berounkou 19 básní F. Branislava; oddíl Na březích Sázavy 15 básní F. Hrubína.

Soubor básní využívajících převážně náboženských motivů – s obrazy andělů a posvátného mateřství se proplétají obrazy přírody, noci, války a smrti. „Suknice andělů je jako oblak jara...“ Bibliofilní vydání – neprodejný soukromý tisk určený přátelům k Novému roku 1947.

V těžkém čase nesvobody, v r. 1940 komponoval básník k 120. výročí narození přední obrozenské spisovatelky verše, v nichž opěvuje její krásu a vzývá ji jako zdroj víry, spásy, útěchy, jako symbol české země a jazyka. Verše jsou přetištěny z básnického triptychu Světlem oděná (Vějíř Boženy Němcové – Světlem oděná – Kamenný most), který vyšel v r. 1962. 6. vydání

Výbor nejkrásnějších Seifertových milostných veršů, uvedený básní "Sloky milostné" ze sbírky "Samá láska", kreslí citový a erotický profil básníkův a ukazuje obohacující význam lásky v lidském životě. Knížka j doplněna kongeniální kresbou Maxe Švabinského na frontispice

Známá postava Babičky Boženy Němcové rozehrála autorovu fantazii tak, že básnicky ztvárnil její osobnost, osudy i city, jimiž hořelo i trpělo její srdce, a promítl do nich spisovatelčin trpký lidský a citový úděl.

Autorovy verše, načrtnuty záměrně jednoduchou melodickou linkou, jsou protknuty láskou k ženě i pevným přátelstvím ke generačním umělcům, z nichž téměř všichni došli na konec své životní cesty. Svébytné místo v této sbírce zaujímá Praha v nejrůznějších proměnách. Smutek a nostalgie, které dýchají z většiny básní, však nejsou pocity rezignujícími.

Sbírka přínáší prosté a zpěvné verše lásky k české krajině.

Publikace ke stému výročí básníkova narození. Seifert se, vedle své volné básnické tvorby, intenzivně věnoval i novinářské a publicistické práci. Knížka shromažďuje texty, ve kterých reagoval na politické a kulturní, resp. umělecké dění, přináší rovněž ukázky jeho básní či projevů; obsahuje též ohlasy Seifertových děl z pera významných osobností české kultury, fotografie básníka, jeho přátel a rodinných příslušníků.

Životní příběh nositele Nobelovy cerny za literaturu Jaroslava Seiferta se opírá o vzpomínky jeho dcery Jany a některých přátel. Autor František Cinger nám ve své knize představuje světově proslulého básníka jako složitou osobnost, která musela v různých dobách čelit mnoha tlakům, aniž by díky svému charakteru ztratila nesporné lidské kvality.

Dílo Jaroslava Seiferta, sv. 7. Svazek, věnovaný Seifertově poezii 40. a počátku 50. let, přináší především sbírky Ruka a plamen (byť její definitivní podoba, vzešlá z bibliofilie z r. 1943 přes verzi z r. 1948, byla uzavřena až v r. 1987) a Píseň o Viktorce, jejíž původní, nezcenzurovaná podoba zde bude mít vlastně svou premiéru. Jak již je v této edici zvykem doprovázejí je dále verše z téhož časového období, které z nejrůznějších příčin zůstaly stát mimo uvedené sbírky.

Šestý svazek Díla J. Seiferta soustřeďuje jeho tři básnické knihy z válečných let: Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná a Kamenný most. První z nich, básnická skladba Vějíř Boženy Němcové z roku 1940, vyšla poprvé u příležitosti sto dvacátého výročí narození autorky Babičky. Ve skladbě Světlem oděná, vydané taktéž v roce 1940, a v pěti rozsáhlejších básních knihy Kamenný most z roku 1944 vzdal básník hold svému rodnému městu – Praze. Ediční aparát přináší různočtení, které zahrnuje nejen všechna knižní vydání, ale důsledně zpracuje i s otisky v periodickém tisku (např. v Lidových novinách, Národní práci, Panoramě). Obrazový doprovod vedle reprodukcí obálek a přebalů knižních vydání uvádí i ukázky z jejich výtvarného doprovodu (L. Jiřincová, E. Milén, K. Svolinský ad.). Editor: Jiří Flaišman

Poštovní holub – Jablko s klína – Ruce Venušiny Básně do sbírek nezařazené Třetí svazek soustřeďuje básníkovy sbírky z přelomu 20. a 30. let, kdy dochází pod vlivem autorovy skepse k revolučním řešením společenských problémů i k proměně jeho poezie. Seifert si zde vytváří motivický a tematický kánon (dětství, maminka, pražské scenerie ad.), který se stal pro jeho další tvorbu trvale příznačný. Druhou polovinu svazku pak tvoří básně z let 1928–1933, nezařazené do sbírek, Seifertovy překlady (především Verlainovy poezie) a oddíl dubií, tedy příspěvků, kde Seifertovo autorství není zcela prokazatelné.

Šel malíř chudě do světa; Maminka; Koulelo se, koulelo; Chlapec a hvězdy. Verše i prozaické texty Jaroslava Seiferta ne zřídka inspirovalo výtvarné umění – podnětem k tomu byl v mnoha případech také osobní vztah s malíři a vždy intenzívní prožitek jejich tvorby. 9. svazek Díla Jaroslava Seiferta zahrnuje jeho sbírky z konce čtyřicátých a z padesátých let 20. století, jež vznikaly buď jako ohlasy na již existující kresby a obrázky (Šel malíř chudě do světa), nebo jsou s nimi v povědomí čtenářů úzce spjaty (Maminka). 9. svazek tak přináší sbírku Šel malíř chudě do světa s podtitulem Verše k obrázkům Mikoláše Alše, vydanou roku 1949, Maminku, ilustrovanou v 1. vydání z roku 1954 Jiřím Trnkou, sbírku Koulelo se, koulelo, již ilustrovala Božena Vejrychová-Solarová a která vyšla poprvé roku 1948 (rozšířená a definitivní podoba sbírky je pak z roku 1955), a Chlapce a hvězdy z roku 1956, s podtitulem Verše k obrazům a obrázkům Josefa Lady. Přítomné sbírky spojují také motivy dětských zážitků a vzpomínek na dětství, venkova a ročního koloběhu přírody.

Seifertova Romance o víně nepochybně osloví každého, kdo je schopen rozpoznat a vychutnat rozmanité tóny života, miluje moravskou krajinu a inspiraci jejím vínem, jež jitří touhy a povznáší ducha tak, že člověk může nahlédnout sebe sama s jiskrnou jasnozřivostí, aniž by propadal skepsi.

Básnickou sbírku Deštník z Piccadilly napsal Jaroslav Seifert (1901–1986) v roce 1979, dva roky po podepsání Charty 1977. Sbírka se jmenuje podle jedné z básní, ve které Seifert vzpomíná, jak mu jeho syn, když se vracel z Anglie, koupil na londýnské Piccadilly vycházkový deštník. Tento deštník může posloužit jako vlastní malé nebe, pod kterým má tak dlouho hledanou svobodu. Mimořádnost jeho díla byla ve světě oceněna a jako jediný český básník obdržel v roce 1984 Nobelovu cenu za literaturu.

Vzpomínky na dětství, na maminku, která dokázala udělat domov krásným.

Obsahuje Seifertovu báseň o společném mládí obou básníků a dvanáct Bidlových karikatur Františka Halase. Bibliofilie, Bubla 6908. Tištěno jako rukopis ke vzpomínkovému matinée na paměť Františka Halase 13.11.1949 v Divadle hudby.

Hrst básní přináší vzpomínku na Jana Nerudu či na návštěvu u Josefa Lady, popis rozkvetlých pražských zahrad a chvalozpěv na jarní přírodu, která činí život krásným. Soukromý neprodejný tisk vydalo nakladatelství Práce k Novému roku 1948 pro své přátele a příznivce.

První ze dvou svazků, soustřeďujících Seifertovu publicistiku, která se zde vůbec poprvé dočkala knižního vydání. Od počátku dvacátých let minulého století pracoval Jaroslav Seifert jako novinář. Paralelně se svojí básnickou tvorbou publikoval fejetony, články, komentáře, referáty o knihách a divadle, poznámky, sloupky, glosy, které jsou dosud známé jen z nepatrné části (Rudé právo, Proletkult, Rovnost, Ranní noviny, Právo lidu, Rozpravy Aventina, Literární noviny ad.). První svazek zahrnuje všechny dostupné Seifertovy prozaické texty z let 1921–1932. Titul Hvězdy nad Rajskou zahradou jsme zvolili podle knížky vzpomínek, kterou Seifert vydal samostatně roku 1929. V dalších částech otiskujeme chronologicky seřazené fejetony, které často přibližují básníkovy životní osudy, dále řadu jeho komentářů k umělecké tvorbě a kulturně politických statí, v nichž se zračí cesta od mladistvého nadšení z revoluční vize až k deziluzi a k ráznému rozchodu s komunistickou ideologií. Kniha přináší nové poznání Seifertovy osobnosti básnické i lidské a zároveň je jakýmsi osobitým komentářem k období první republiky. Svazek obsahuje též kolektivní provolání, která Seifert podepsal, včetně prohlášení sedmi komunistických spisovatelů proti vedení komunistické strany z roku 1929.

Krásná užitková kniha, sv. 15. Vyzdobila Ludmila Jiřincová: 1 celostránková, 25 menších kreseb a vigneta vazby. Původní celoplátěná vazba se zlacením, 13,5 x 8,8 cm, 16 dvojlistů.

Čtvrtý svazek Díla Jaroslava Seiferta přináší poezii věrnou svému názvu – jde o verše, které Jaroslav Seifert po vyloučení z KSČ (1929) zpravidla jako nepodepsané publikoval ve druhé polovině třicátých let v sociálnědemokratickém denním tisku (Ranní noviny, Právo lidu, Večerník Práva lidu ad.). V pravidelné rubrice Pondělních ranních novin, tzv. Pondělních slokách, Seifert reaguje na aktuální dění nejrůznějšího druhu, od rozmarů počasí přes sportovní výsledky nedělních derby, politické a kulturní aféry první republiky (aktivity Jiřího Stříbrného, polemika s J. S. Macharem) či světovou situaci (nástup a vzmach hitlerovského Německa, španělskou občanskou válku) až po nadčasovější a cyklická témata jako je začátek školního roku či svátek Prvního máje, což umožňuje sledovat vývoj Seifertových básnických motivů. Některé z těchto veršů ilustrované významným karikaturistou Františkem Bidlem Jaroslav Seifert shrnul do několikrát vydané satirické sbírky Zpíváno do rotačky, část těchto veršů obsahuje Dílo Jaroslava Seiferta editované A. M. Píšou (1957). Svazek tak přináší knižně dosud nepublikovaný pandán k samostatným sbírkám Jaroslava Seiferta i jeho publicistice z daného období. Obsahuje rovněž několik drobných překladů z té doby, obvyklé různočtení, vysvětlivky a jmenný rejstřík – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy, Nadace Český literární fond, Města Kralupy nad Vltavou a Nadace Charty 77.

Jaroslav Seifert, přední český básník a první nositel Nobelovy ceny za literaturu, ukončil svou alegorickou protiokupační tvorbu sbírkou Kamenný most. Jedná se o pět romancí oslavující krásu Prahy.

Básně (1929) – básníkem uspořádaný výbor, vyšel v nákladu 1.200 výtisků, z nichž prvních sto číslovaných výtisků, básníkem a malířem podepsaných, je na ručním losínském papíru.

Antologie milostných lidových písní 70 národů a národností světa. Sestavil Jaroslav Seifert.

Třetí svazek podává nejprve výbor ze sbírky Přilba hlíny (1945) z jejího rozšířeného vydání. Základem první části Zhasněte světla byla stejnojmenná básníkova sbírka z r. 1938; tyto verše byly podníceny drobnými událostmi. V druhém oddílu Přilba hlíny, nadepsaného S náručí otevřenou, jsou zahrnuty verše z května 1945. Zbytek svazku zaujímají skladby Vějíř Boženy Němcové (1940), Světlem oděná (1940) a kniha Kamenný most (1944). V nich autor vyznává lásku k rodné zemi, k městu měst, či skládá slib věrnosti jejímu lidu, láskyplně vzývá svou mateřštinu a její básníky.

Pátý svazek Díla Jaroslava Seiferta přináší nová vydání sbírek Jaro, sbohem (1937) a Přilba hlíny (1945), poprvé s kritickým aparátem, který dokumentuje historii jednotlivých textů. Obě sbírky, klíčové pro autorovu tvorbu druhé poloviny 30. let a následující dekády, představují dva protilehlé póly Seifertovy poezie. Jaro, sbohem, podtržené podtitulem Básně, verše a říkánky, se vyznačuje žánrovou pestrostí a tematicky se zaměřuje na jaro, lásku a přírodu, přičemž kontrastuje s reminiscencemi na dětství a politickými událostmi té doby. Naopak Přilba hlíny odhaluje elegické tóny panychidy za T. G. Masarykem a verše reagující na ohrožení vlasti, které byly nejprve publikovány ve sbírce Zhasněte světla (1938) a později v časopisech během války. Součástí sbírky jsou také básně z prvních měsíců po osvobození a v oddíle Dodatků z let 1939–1948 čtenáři naleznou verše, které Seifert později vyřadil, a další básně mimo autorovy knižní celky. Dodatky uzavírá překlad Nizámího epického díla Hřích a pokání. Svazek je doplněn ilustracemi Františka Bidla a Josefa Čapka z prvních vydání Seifertových knih. Vydání podpořilo Ministerstvo kultury ČR a další instituce. Editor svazku je Jiří Flaišman.

Desátý svazek Díla Jaroslava Seiferta mapuje autorovu básnickou tvorbu druhé poloviny šedesátých let. Páteř edice tvoří Seifertovy sbírky Koncert na ostrově (1965), Halleyova kometa (1967) a Odlévání zvonů (1967), k nimž je – podobně jako je tomu i u dalších svazků Díla J. Seiferta – připojeno různočtení, jež zpracovává bohatý rukopisný a strojopisný materiál, časopisecké otisky i další vydání těchto tří sbírek. V samostatném oddílu Básní do sbírek nezařazených jsou zcela poprvé otištěny básně z rukopisů, dále pouze časopisecky publikované básně a verše uveřejněné anonymně v srpnu 1968.

Výborem Díváme se na paty větru…, který připravil Marek Fikar, připomínáme sté výročí narození jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. Knížky „sladkého“ pěvce chudoby, lásky a Prahy napsané po delším odmlčení v šedesátých letech byly ve své době zjevením jakéhosi nového básníka, který se náhle rozepsal pod starým jménem. Zprozaičtělého, zmoudřelého, dozrálého.