Divadelní společnost Jana Hrušínského – Divadlo Na Jezerce. Výpravná kniha o historii dnes jednoho z nejznámějších pražských divadel a také o historii známého hereckého rodu Hrušínských, s medailony herců a režisérů divadla Na Jezerce a rozhovory s některými z nich – například s Janem Třískou, Jiřinou Bohdalovou, Janem Hřebejkem, Janem Kačerem, Bárou Hrzánovou, Jiřinou Kubánkovou a dalšími. Autorka nezapomněla také na ohlasy diváků a divadelní kritiky na nejzajímavější hry, které divadlo uvedlo. Celá publikace je vyzdobena velkým množstvím krásných barevných fotografií.
Marie Valtrová Libros







Ticho s ozvěnami: Dopisy z vězení z let 1952-1967
- 171 páginas
- 6 horas de lectura
Kniha rozhovorů s dlouholetým ředitelem Městských divadel pražských o životě a divadle.
O trojí duši země české
- 119 páginas
- 5 horas de lectura
Doprovodná publikace digitalizačního projektu PRALIT, v rámci něhož zpřístupnila Městská knihovna v Praze pražské židovské literární památky a hudebniny. Obsahuje medailony vybraných spisovatelů a hudebních skladatelů. // Text: Jana Navrátilová, Marie Valtrová a Markéta Dvořáková.
Kronika rodu Hrušínských
- 440 páginas
- 16 horas de lectura
Příběh jednoho z nejstarších českých hereckých rodů, jehož zakladatelem se stal v polovině 19. století Ondřej Červíček, odchovanec J. K. Tyla. Na příběh členů rodiny Červíčků a Budínského herecké společnosti navazuje vyprávění o otci Rudolfa Hrušínského, v jehož záznamech zůstalo uchováno cenné svědectví o Osvobozeném divadle a Divadle Vlasty Buriana. Jádrem knihy pak je osobnost velkého českého herce Rudolfa Hrušínského, dlouholetého člena činohry Národního divadla, a historii hereckého rodu uzavírají medailony potomků a pokračovatelů Rudolfa Hrušínského, kteří rodinnou tradici dále rozvíjejí. Kniha je vybavena obsáhlou obrazovou přílohou.
Byla jsem Koljova bábuška
- 152 páginas
- 6 horas de lectura
Podtitul: Tallin - Petrohrad - Praha : Lilian Malkina vzpomíná Vzpomínky estonské herečky žijící a působící už několik let v Praze. Do povědomí českého publika vstoupila výraznou postavou babičky ze Svěrákova filmu Kolja, oceněného Oscarem jako nejlepší zahraniční film roku 1996. Vyprávění o životě v Estonsku a Rusku za totalitních podmínek, přesto s výjimečnými kulturními i společenskými zážitky, je současně upřímným vyznáním hereččiny celoživotní vášně pro divadlo, film, vaření a cestování. Celý text jiskří osobitým humorem Lilian Malkiny.
Vratislav Blažek. Hráč před Bohem a lidmi
- 179 páginas
- 7 horas de lectura
Průvodce literárním dílem a osudem dramatika, scenáristy a textaře písní Vratislava Blažka představuje tuto mimořádnou osobnost z mnoha úhlů - jako satirika, jehož hry se staly senzací poválečného Divadla satiry a Městských divadel pražských, jako autora prvních filmových muzikálů Starci na chmelu a Dáma na kolejích - a konečně i jako hráče před Bohem a lidmi, jak zní podtitul knížky. Torzo pamětí, dopisy přátelům a vzpomínky přátel vytvářejí mozaiku, z níž vyvstává lidský obraz Vratislava Blažka, jehož humor nevyhasl ani po odchodu do emigrace, z níž se už - k naší škodě - nevrátil Literární pozůstalost Vratislava Blažka, vynikajícího českého satirika, scenáristy a textaře písní.... celý text
Herci lásky a osudu : herecké osobnosti poválečných let
- 214 páginas
- 8 horas de lectura
Kniha 50 hereckých portrétů významných osobností českého poválečného divadla.
Kolik životů má herec
- 165 páginas
- 6 horas de lectura
Soubor medailonů uměleckých osobností, které se účastnily cyklu Barevných čtvrtků v Městské knihovně v Praze. Autorka vybrala profesionály z řad herců, režisérů, divadelních a filmových historiků, rozhlasových redaktorů či překladatelů.
O Evě Hrušínské (1928 – 1997), manželce vynikajícího českého herce Rudolfa Hrušínského, lze bez nadsázky říci, že život zasvětila svému muži a jeho umění. Ve vzpomínkách se Eva Hrušínská vrací nejen k nejlepším létům svého života, kdy jí bylo dopřáno sdílet veškeré radosti a strasti po boku herce, který patří k nejvýraznějším postavám českého divadla a filmu dvacátého století, ale i k době mládí, kdy přišla o své nejbližší. Výraznou část tvoří deníkové záznamy a dopisy, které Rudolf Hrušínský během natáčení filmu Oáza v poušti Karakum v roce 1971 posílal své ženě, dopisy autenticky vypovídající o období tzv. normalizace. Kniha, která byla okamžitě po svém prvním vydání rozebrána, je doprovázena množstvím unikátních rodinných fotografií.



