This is the fourth volume of proceedings of the workgroup Egypt and Austria, which has recently developed into Egypt and Central Europe. The volume includes contributions on Austrian migrations to Egypt and vice versa, on the political as well as economic relations within the Eastern Mediterranean during the 19th century and there is also a special section devoted to the intercultural (mis-)representations in arts. Two articles remind us of the activities and literary work of Alois Musil, the antipode of Lawrence of Arabia. Contributions are in English, some in German. With this volume, Egypt and Austria turns into a regular series.
České překlady spisů, které byly objeveny poblíž egyptského Nag Hammádí. Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem Kodexy z Nag Hammádí (sestaveny v 4./5. stol.). První svazek našeho výboru textů z Nag Hammádí přináší spisy z druhého kodexu, které jsou tak různorodé jako celý soubor sám. Ve druhém kodexu se dochovalo mj. tzv. Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), jakási sbírka Ježíšových výroků navazující na některé proudy staré křesťanské tradice o Ježíšovi, částečně poznamenaná i předgnostickým platonizujícím myšlením; dále Filipovo evangelium, které je ovlivněno valentinskou gnózí (2. stol.) a vyjadřuje mj. zajímavé gnostické pojetí smrti. Patří sem i spis zvaný Podstata archontů (2. pol. 3. stol.), kde se čtenář dozvídá něco o vzniku, povaze a působení nižších božských bytostí, které stvořily tento svět a snaží se v něm svévolně uplatňovat svoji moc. Další spis O původu světa (konec 3. / začátek 4. stol.) pojednává o celé historii světa, přičemž vykládá první kapitoly knihy Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši představuje pokus interpretovat řecký mýtus o pádu duše svébytným a tvůrčím způsobem za použití biblických citátů, ale i citátů z Homéra. A konečně Tomášova kniha, text stylizovaný jako dialog se vzkříšeným Kristem, je výzva k duchovnímu zdokonalení, v níž jsou prvky platónské etiky spojeny s vypjatým asketismem.
Druhý svazek ediční řady Rukopisy z Nag Hammádí obsahuje komentované překlady
pěti převážně gnostických textů ze souboru koptských rukopisů, který byl
objeveny v roce 1945 poblíž egyptského Nag Hammádí: Hrom: Dokonalá Mysl,
Pochopení naší veliké moci, Melchisedek, Nórea a Svědectví pravdy.
První část textu přehledně shrnuje antické prameny a moderní bádání o gnózi, druhá se zaměřuje na charakteristiku gnostického myšlení a náboženské praxe, zatímco poslední část zkoumá inspirační zdroje a vývoj. Gnóze, tedy náboženství „poznání“ (řec. gnósis), je významným nábožensko-filosofickým proudem pozdní antiky, který čerpá z židovského mudrosloví, íránsko-zoroastrovských představ a řeckého myšlení. V rámci své interpretace převzala i křesťanské dědictví, stala se vážnou konkurencí ranému křesťanství a vyžadovala jeho neustálou obhajobu. Některé gnostické motivy ovlivnily evropské duchovní dějiny, zvláště teosofii, filosofii a mystiku. Klíčovým impulsem pro bádání o gnózi bylo nalezení koptských gnostických textů v polovině 40. let 20. století poblíž Nag Hammádí. Významným výsledkem tohoto bádání je dílo prof. Kurta Rudolpha, které se opírá o znalost řeckých a koptských rukopisů a přináší přehlednou analýzu gnostiky. Kapitoly jsou stručné, čtivé a fundované, a tato kniha doplňuje naše porozumění duchovnímu vývoji v raných křesťanských staletích.
Šestý svazek ediční řady obsahuje komentované překlady dalších pěti koptských
textů z nálezu rukopisů z Nag Hammádí“: Modlitba apoštola Pavla, Tajná kniha
Jakubova, Evangelium pravdy, Traktát o vzkříšení a Výroky Sextovy. Knihu opět
uvozuje zasvěcená kodikologická a paleografická studie Wolfa B. Oertera, která
nám přibližuje starověkou „knihovnu“ z Nag Hammádí i z jiné než obsahové
stránky, a předkládá i nejnovější pohled na dějiny nálezu rukopisů.
Čtvrtý svazek ediční řady přináší dalších pět do češtiny dosud nepřeložených spisů: Authentikos logos („Věrohodné slovo“), Petrův list Filipovi, Druhý traktát velkého Séta, Tři Sétovy stély a Protennoia ve třech tvarech. Z koptských originálů je přeložili a úvodem a komentáři opatřili Zuzana Vítková, Václav Ondráček a Pavel Ryneš. Knihu doplňuje obsáhlý úvod egyptologa Wolfa B. Oertera.
