Vtipná povídka, v níž sovět. spisovatel líčí typy tří bohatých, požívačných a své okolí tak dlouho utiskujících Tlouštíků, až se podaří nad nimi zvítěziti učeností doktora Kašpara, odvaze zbrojíře Prospera a obratnosti cirkusového akrobata.
Zdenka Havránková Libros
Z povídkového díla Boženy Němcové, které obsahuje dvacet dva titulů včetně prací nedokončených a dubiózních, byly pro jednosvazkový výbor České knižnice vybrány dvě ukázky raných "obrázků" Domácí nemoc a Obrázek vesnický, dále zralé prózy počínaje Setrami, Karla, Čtyři doby, Divá Bára, Chudí lidé, V zámku a v podzámčí, Dobrý člověk, Chyže pod horami a pro své nesporné umělecké kvality i pro svědectví o autorčině tvůrčí situaci a směřování v posledních letech jejího života také zlomek nedokončené prózy Cesta z pouti.
V této povídce autorka poukazuje na rozpory mezi životem chudého lidu a šlechtou. Hlavními postavami je rodina Skočdopolova. Pan Skočdopole zbohatl a zakoupil si šlechtický titul a následně i zámek. Paní Skočdopolová si myslí, že vychází vstříc lidu, ale opak je pravdou. Na zámku žije v přepychu a v podzámčí lidé živoří. Paní velmi podléhá vlivu komorné Sáry, která ji učí chování. Hraběnčinu psíkovi podávají jen nejlepší jídla. V podzámčí žije vdova Karásková spolu se svými dvěma syny, šestiletým Vojtou a ročním Josífkem. Josífek umírá na choleru a vdova Karásková se zhroutí a umírá. Vojty se ujme krejčí Sýkora a chovají se k němu jako k vlastnímu. Paní onemocní cholerou, lékař jí vysvětluje podstatu nemoci a jak se šíří. Paní Skočdopolová slibuje, že se postará o lepší život svých poddaných. Svým slibům však nedostojí. Jejím rozmarem a velkou pýchou je psík Jolínek. Jednou Vojta chytil Jolínka a nesl ho ukázat Sýkorům. Jolínka začnou na zámku hledat. Když ho Vojta přinese zpátky, dostává v zámku nabídku, aby hlídal pejska. Vojta hodně čte a rád by se stal lékařem. Paní Skočdopolová odjíždí do Itálie a nechává Vojtovi peníze na studium. Nakonec se z ní stává lidumil.
Svazek první V zámku a podzámčí Chudí lidé Dobrý člověk Chyže pod horami
Obě povídky spojuje snaha o realistické zobrazení života národního. V první povídce je to život na malém městě v době začínajícího rozvoje kapitalismu, Chyže pod horami popisuje život v horských dědinách na Slovensku. Obě povídky mají společný ideologický závěr: ukázat protiklady života bohatých a chudých, přičemž sympatie autorky jsou zcela jasně na straně lidu.