Quemada Viva
- 240 páginas
- 9 horas de lectura
Marie-Thérèse Cuny es una escritora, guionista, traductora y presentadora de televisión francesa. Es reconocida por sus colaboraciones con Jacques Antoine y Pierre Bellemare. Su obra creativa demuestra un enfoque distintivo para la narración y la exploración temática.






A devastating first-hand testimony exposing the cruel and widespread practice of forced marriage 'I was twenty years old and dreamed of marrying for love.' Leila was born and brought up in France by Moroccan-born parents. But her romantic dreams were shattered when she was forced by her father to marry a man she'd never met, fifteen years older than her, and whose language she couldn't understand. The husband she didn't love beat her regularly in an attempt to force her into submission. With extraordinary courage, Leila fought back against the weight of family tradition to regain her liberty and dignity. And despite the very real risks, she has left her husband and speaks out openly against the evils of forced marriage.
Souad, sedemnásťročná dievčina z malej jordánskej dediny, sa zamilovala, čo v jej kultúre znamená smrť. Jej rodina ju odsúdila na smrť za „zneuctenie“ a jej švagor ju upálil zaživa, čím sa stal v očiach dedinčanov hrdinom. Tento „zločin pre česť rodiny“ je v skutočnosti zbabelou vraždou, za ktorú nikto nie je potrestaný. Souad, napriek ťažkým popáleninám, prežila a bola zachránená susedmi. Avšak aj v nemocnici sa jej pokúsila zabiť vlastná matka. Po týchto traumatických zážitkoch sa rozhodla odhaliť barbarské praktiky, ktoré pretrvávajú vo svete. Jej príbeh je volaním o pomoc a snahou prelomiť ticho okolo smrti žien, ktoré sa stali obetami mužských zákonov. Souad, ktorá sa narodila v rokoch 1957 alebo 1958, žila v dedine až do roku 1970, keď ju rodina potrestala za predmanželský vzťah. Po podpálení sa jej život skončil v Jordánsku, kde je úradne mŕtva. Jej nový život začal v Európe po viac než dvadsiatich operáciách, vďaka pomoci humanitárnej organizácie. Dnes žije skrytá, má rodinu a pracuje ako sekretárka. Svoj príbeh chce zdieľať, aby ukázala, že tí, ktorí páchajú „zločiny pre česť rodiny“, nie sú hrdinovia, ale vrahovia.
U nás dobře známá francouzská herečka Annie Girardotová četla svého času v rozhlase na stanici Europe 1 ráno co ráno po jednom příběhu žen své doby. Žen mladých, starých, svobodných i dlouhá léta vdaných, žen moderních i tradičních, které však mají jedno společné: ani jedna z nichnežije na úkor ostatních, ani jedna z nich není bohatě zajištěnou, znuděnou paničkou, jejíž jedinou činností je vymýšlet si problémy. Tyto ženy se musí potýkat s problémy skutečnými, ať už uvnitř rodiny, nebo spoločenskými, a každá z nich je řeší svým osobitým způsobem. Čtyřicet těchto příběhů pak Annie Girardotová za pomoci Marie Thérése Cunyové shromáždila v souboru Slova žen. Povídky mají čapkovské ladění, nelamentují, nedramatizují, snaží se porozumět lidem a v prostých věcech najít malá hrdinství i velké oběti.
Vingt-six collégiens et collégiennes parlent
412pages. poche. Broché.
Aujourd'hui, en France, plus de 60 000 petites filles sont excisées. Chaque année 2 millions de jeunes filles sont excisées. 130 millions de femmes dans le monde ont subi ces mutilations. La tradition voudrait que l'excision augmente la fécondité des femmes, qu'elle garantisse la pureté et la virginité d'une fille ainsi que la fidélité d'une épouse... Dans les faits, cette mutilation barbare met en péril la vie des jeunes filles qui la subissent et les prive à jamais de plaisir, brisant leur vie de femme. " Deux femmes m'ont attrapée et traînée dans la pièce. L'une, derrière moi, me tient la tête et ses genoux écrasent mes épaules de tout leur poids pour que je ne bouge pas ; l'autre me tient aux genoux, les jambes écartées... Mon cœur se met à battre très fort... " Le témoignage de Khady est celui d'une enfant qui, à l'âge de sept ans, a vécu ce cauchemar, et qui, devenue femme, a pris conscience de la barbarie de cette pratique. C'est le parcours d'une survivante qui dénonce, avec un courage inouï, ce qu'elle a subi. Une militante qui, sans relâche, se bat dans le monde entier pour sauver des enfants avant l'horreur.
Podtitul: Oběť belgického pedofila vypovídá Beletristická podoba autentického příběhu belgické dívky, která se ve dvanácti letech stala jednou z obětí belgického pedofila Marca Dutrouxe, jehož případ v 90. letech otřásl světovou veřejností. Dívka byla jednou ze šesti obětí sadistického pedofila a jednou ze čtyř, které přežily. V roce 1995 ji po osmdesáti dnech věznění ve sklepě Dutrouxova domu vysvobodila policie a soudní proces, který s pachatelem následoval, trval celých osm let. Dívka nakonec vystoupila jako hlavní svědek obžaloby a odhalila psychický i fyzický teror, kterým ona i ostatní oběti prošly, znásilňování, hladovění a ponižování. Díky své houževnatosti a odvaze se jí podařilo přežít a její výpověď před soudem přispěla k vynesení konečného rozsudku.
Leilu prinútili rodičia vydať sa vo veku 21 rokov za muža, ktorého predtým nikdy nevidela ani o ňom nepočula. V arabských krajinách, najmä na vidieku, je takýto postup bežný, no pre Európu 21. storočia len ťažko predstaviteľný. Oveľa šokujúcejšie vyznieva preto fakt, že sobáš z donútenia sa odohral v krajine, ktorú celý západný svet považuje za modernú a slobodnú – vo Francúzsku. Leily sa nikto nepýtal, či sa chce vydať za muža, ktorý je od nej o pätnásť rokov starší. Prinútili ju podriadiť sa vôli tyranského otca a nakoniec aj mužovi, ktorého nemilovala a ktorý ju bil stále častejšie a brutálnejšie. Až po jej treťom pokuse o samovraždu rodičia pochopili, aké peklo prežíva vo vynútenom vzťahu a pomohli jej dostať sa z neho. Trvalo niekoľko rokov, kým sa odhodlala odhaliť svoje utrpenie, upozorniť verejnosť na to, čo sa deje, a pomôcť tak ostatným dievčatám, ktoré sú obeťou tohto barbarstva v mnohých krajinách sveta, západné krajiny nevynímajúc.
Když se onoho červnového dne roku 2002 Muchtár, mladá žena z kasty chudých rolníků, dostavila ke kmeni mocných Mastojů, aby prosila o odpuštění za svého bratra, neměla ponětí, jak kruté ponížení ji čeká. Netušila, že místo vyrovnání "dluhu" za bratrovo nespravedlivé obvinění, na ni čeká zvůle; že válečníci z bohatého kmene už o jejím osudu rozhodli. Sotva dozní slova její omluvy, vrhnou se na ni čtyři muži, odtáhnou ji k nedaleké chatrči a déle než hodinu ji "ve jménu cti" znásilňují. Marně dívka volá o pomoc, marně se brání. Když ji zpola nahou vyhodí ven před shromážděnou vesnici, zdá se, že jí zbývá jediné. Co čeká zneuctěnou ženu jiného než smrt? Muchtár skutečně přemýšlí o sebevraždě, je už téměř rozhodnutá vypít kyselinu, aby smazala palčivou hanbu, která tíží ji a její rodinu. Ale po několika dnech beznaděje a zoufalství se v ní probudí touha po pomstě. Nedá se přece surovostí připravit o život, nepodlehne, bezpráví nesmí zůstat bez trestu. Zlomená dívka v sobě najde netušenou sílu a začne promýšlet odplatu. S neuvěřitelnou odvahou a obdivuhodnou vytrvalostí se vydá do boje se zlovůlí a nespravedlností, přestože soud se zpočátku "pro nedostatek důkazů" odmítá kauzou zabývat. Muchtár osobní statečností vyburcuje světovou veřejnost, ale její život je stále v ohrožení...