David Mik Orden de los libros

Eine der intensivsten Epochen der Philosophiegeschichte ist der Deutsche Idealismus, gekennzeichnet durch das Ringen um das Absolute, besonders bei Fichte, Schelling und Hegel. Nach dem Zusammenbruch dieser Systeme kommt es zu einer vielgestaltigen Differenzierung philosophischen Es entstehen die Existenzphilosophie (Kierkegaard), der Positivismus und Materialismus, die Lebensphilosophie (Nietzsche und Bergson), die Religionskritik Feuerbachs, die sozialphilosophisch bei Marx und Engels fortwirkt. Diese Positionen werden in Grundzugen dargestellt, wobei auf Grenzen und Engfuhrungen hingewiesen wird.

Řečtí myslitelé jako první položili otázky které zaměstnávají filosofii dodnes a řešení o něž se pokoušeli se v průběhu dějin filosofie v různých podobách stále vracejí. Výklad antické filosofie zahrnuje období od předsókratiků (6. stol. př. n. l.) po doznívání novoplatónizmu (6. stol. n. l.): všímá si především zrodu filosofie a prvních kosmologicko-filosofických systémů (mílétská škola Hérakleitos Parmenidés předsókratovské systémy po Parmenidovi ap.) vrcholných výkonů řeckého myšlení v dílech Platónových a Aristotelových a také jejich recepci v období helénizmu. Zvláštní pozornost je však zároveň věnována klíčovým problémům pojmům a tezím které také současné filosofické myšlení považuje za nepostradatelné. Zmíněny jsou kontroverzní otázky i výsledky moderního bádání. Průběžné odkazy k vybrané literatuře slouží k věcnému prohloubení a rozšiřujícím historickým informacím o příslušném tématu. 1. vydání.

Filosofie 17. a 18. století se nechává vést otázkou, jak prověřit pravdivost obsahů našeho vědomí a za svůj nejvýznamnější úkol považuje vytvoření co možná nejpřesnější vědecké metody jen prostřednictvím autonomního rozumu, aby na tomto základě rozvinula úplný systém našich poznatků. Z tohoto určení pramení Descartův, Spinozův, Leibnizův i Wolffův racionalizmus, stejně jako empiristická tradice od Bacona a Hobbese po Locka, Berkeleyho a Huma. Oba proudy se spojují v osvícenství. Období osvícenství dovršuje a překonává především Immanuel Kant svou kritikou rozumu a svým transcendentálním obratem zároveň dospívá k novému problémovému stupni filosofické reflexe, jenž je klíčový pro všechno pozdější myšlení. Svazek věnovaný filosofii 17. a 18. století se jako celek pokouší o interpretaci nejdůležitějších filosofických pojmů a tezí tohoto období a zmiňuje především ty problémy, které oživují rovněž současné filosofické myšlení: problém založení teorie poznání, vztah mysli a těla, smysluplnost metafyziky, idea transcendentální argumentace, spor o základy etiky ap.

En 1983 apareció en Alemania un libro que, a la vez de convertirse en un insólito éxito editorial, suscitaría interesantes debates. Se trataba de Crítica de la razón cínica, del filósofo Peter Sloterdijk, «una de las obras más provechosas e inteligentes aparecidas en Alemania en los diez últimos años», según Fernando Savater. Después de un silencio de seis años, en 1993 Sloterdijk publicó este fulminante ensayo. En la actualidad, el arte de lo posible ya no se deja definir como política, sino como hiperpolítica. Para desentrañar este concepto, Sloterdijk retrocede a la época de las altas culturas clásicas y consigue captar nuestro tiempo con lucidez aumentada a través de un recorrido de tres milenios que dibujará un fresco histórico universal «para disgusto de aquellos que se alivian con las tesis de que los grandes relatos ya no son posibles».

'Insgesamt darf Kuschels Buch als ebenso tiefschürfende wie verständlich geschriebene Hinführung zur Frage des interreligiösen Dialogs gewertet werden.'