Druhá sbírka Miroslava Černého je originálním básnickým deníkem z autorových cest po Peru a Bolívii. Tematicky je pevně zakotvena v tamní tradiční mytologii i každodenní, pro Evropana někdy drsné realitě. Souvislosti této sbírky je třeba hledat v angloamerické literární tradici., v kontextu moderní české poezie je spíše výjimečným počinem.
Třetí svazek sebraných spisů Jana Firbase obsahuje články vydané mezi lety 1979 a 1986. Jan Firbas v tomto období dále rozvíjel významné koncepty z oblasti funkční větné perspektivy, přičemž se zaměřil především na vztahy mezi čtyřmi faktory FSP. Publikované články pojednávají o dynamické sémantice a popisují význam intonace v hovoru. Kniha navazuje na dříve vydané publikace: První svazek (1951–1967) a Druhý svazek (1968–1978) a předchází dalším dvěma svazkům, které završí výzkum díla jednoho z nejvýznamnějších českých lingvistů 20. století.
Čtvrtý svazek sebraných spisů Jana Firbase obsahuje články vydané v letech 1987–1993. V tomto období autor prohlubuje analýzu vztahu mezi intonací a funkční větnou perspektivou, upřesňuje definici východiska výpovědi a věnuje se otázkám potenciality a bezprostředně relevantního kontextu. Podobně jako předchozí tři svazky, pokrývající tvorbu z období 1951–1986, obsahuje čtvrtý svazek předmluvy, anotace a biografické poznámky.
Jedním z aktuálních témat, jež na sebe v posledních letech strhávají vysokou míru pozornosti, jsou radikální změny na jazykové mapě světa. Bylo vyčísleno, že z přibližně 6000 jazyků, jimiž se v tuto chvíli na planetě aktivně hovoří, do konce 21. století rovná polovina zanikne. V knize Miroslava Černého se vydáme na vzrušující výpravu napříč naším umlkajícím světem a vyslechneme příběhy pěti mizejících jazyků a kultur, které autor v posledních letech při svých cestách navštívil. Ať už v saharské poušti, cejlonském pralese, australské buši, arktické tundře či v horách západu Ameriky, vypravěč nás nenechá na pochybách, že hlavní bohatství lidstva spočívá v rozmanitosti a tu je třeba chránit.
Lidské jazyky vymírají a společně s nimi mizí fascinující kulturní bohatství nespočtu etnických skupin. Proč a jak? Která jsou jazykově nejrizikovější místa planety? Co nám mohou prozradit jazyky posledních mluvčích? A jakáže budoucnost je nejspíš čeká? Druhé vydání oceňované knihy lingvisty Miroslava Černého přináší svědectví z cest za zanikajícími jazyky a kulturami pěti kontinentů a na všechny tyto otázky se pokouší nalézt odpověď. Zároveň nás vyzývá k boji proti lhostejnosti, s níž se téma jazykové smrti tak často potýká.
"Říká se, že ten, kdo chce opravdu poznat město, které navštíví, měl by zajít na hřbitov. Zd se mu totiž představí galerie lidí, kteří ve městě žili, pracovali a působili. Tato publikace vznikla z potřeby alespoň částečně informovat o osobnostech odpočívajících na hranických hřbitovech a na hřbitově v Drahotuších. Počet osob zde uvedených mohl být, vzhledem k rozsahu knihy, jen oezený. Byly vybrány takové osoby, jejichž život a dílo se vymykají běžným měřítkům, tj. výrazným způsobem se podílely na rozvoji města, popř. celé společnosti."
Kniha se zabývá odkazem středověkých japonských válečníků v současnosti. V širokém kontextu historických a kulturních reálií souvisejících se samurajskou třídou autor komentuje rozmanité stránky tradičního japonského šermu, aby se v hlavní části práce zaměřil na moderní formy umění meče. Hlavní pozornost věnuje bojově orientovanému stylu šermu, který byl vytvořen v roce 1925 v Tojamské vojenské akademii (Tojama rjú battódžucu), a z něj odvozeným školám. Součástí textu jsou i komentáře k testování seků formou přesekávání cílů (tzv. tamešigiri) a další doprovodné poznámky.
Sbírka vyprávění indiánů obývajících náhorní plošiny severozápadu USA a jihu kanadské Britské Kolumbie. Dvacet pět příběhů v pěti kapitolách zaznamenaných podle původních vyprávění indiánských kmenů. Jedná se ucelený soubor mýtů a ledend z amerického severozápadu přeložený do češtiny.
