Jarmila Glazarová Libros

Baladický příběh se odehrává na samotě v beskydských horách. Svobodná matka Františka Plesníková (otec jejího syna byl zabit padajícím stromem při kácení) se provdá za mnohem staršího vdovce Podešvu. Nejprve k němu cítí velkou vděčnost, že ji vytrhl z chudoby a učinil svou ženou, alebrzo se dostaví rozčarování.

Po více než dvaceti pěti letech od nalezení je vydán krátký veršovaný deník, který si autorka Adventu, Roků v kruhu a Vlčí jámy, česká spisovatelka Jarmila Glazarová, vedla uprostřed rovníkové Afriky, na březích dodnes neprobádané řeky Kongo, několik let před svým nevyjasněným zmizením. Jedinečné záznamy z dobrovolného exilu stárnoucí spisovatelky, mísící popis deštného pralesa, každodenního rybaření či starosti o kuchyni, setkávání s domorodci a život v lese, přecházejí v místy až halucinační píseň o československé politice po roce 1948 a jejích hlavních protagonistech. Nekritický obdiv ke Klementu Gottwaldovi, Alexeji Čepičkovi i k tropické přírodě, transformující se ve vztek, hněv, nostalgii i zklamání, pocit viny i vychloubání, které se snoubí se sentimentalitou a rezignací, a pozoruhodná odvaha společensko-politicky zdecimované ženy skládají knihu pro českého čtenáře neobyčejně emocionálně vypjatou, dílo spletitě odpovídající na pradávné volání každé živé bytosti po svobodě. Kniha vychází ke 40. výročí úmrtí Jarmily Glazarové. Texty jsou doplněny unikátními kolážemi Jaroslava Tvrdoně.

Autor vypravuje o svém dětství na českomoravské vysočině, o všech příhodách, ve kterých venkovský chlapec objevuje svět.

Soubor časopiseckých statí z let 1951 - 72. Obsahuje úvahy o literatuře a dalších druzích umění, o literární výchově, kulturním dědictví a rodném kraji i medailónky (P.Bezruč, V. Vančura, V. Nezval, J.V. Pleva, J Strnadel).

Jde o svazek článků a reportáží ze soudobého budovatelského života. Mnohé z nich přinášejí portréty pracujících žen, na jejichž osudech autorka demonstruje převratnost společenských změn.

Román "Vlčia jama" je rodinnou drámou malomeštiackeho manželstva, nerovnej manželskej dvojice: statočného , obetavého zverolekára Róberta Rýdla a mamonárskej, egoistickej, podozrievavej, vekove oveľa staršej ženy Kláry. Príchod chovanice Jany, mladého citového dievčaťa, do "vlčej jamy" tohtodomu, ľúbostný cit, ktorý sa vyvinie medzi Janou a Róbertom, od základu zmení vzťahy medzi manželmi; v silných umeleckých obrazoch rozvíja sa zložitá dráma so zaujímavou psychologickou a mravnou problematikou.

V několika příbězích zachycuje chudý život lidí, především žen, v prostředí Beskyd. Je to pásmo příběhů, v nichž vystupují různí hrdinové. Líčen je tu život Valacha od dětských radovánek přes jinošství, svatbu, drobné starosti až po smrt a pohřeb. Krása a prostota života se vknize střídá s mnoha nebezpečími, jež číhají na horaly v podobě zhoubných nemocí a rozpoutaných živlů.

Tato kniha je životopisem samotné autorky. Zobrazuje zde svůj život na vesnici, vesnické zvyky, lidské povahy lidí, kteří se pohybovali okolo ní, svoje pocity, rozjímání a manželství s o mnoho starším mužem - lékařem.

Román zachycuje příběh osmnáctiletého děvčete, sirotka, které přichází jako schovanka do rodiny bezdětného zvěrolékaře - slezského osvětového pracovníka a lidumila. Dívka se stane nenáročnou pomocnicí a opatrovnicí jeho o mnoho let starší ženy, která na svém muži lpí sobeckou a nepřirozenou láskou. Sympatický vztah mezi dívkou a otčímem se pozvolna mění v milostný cit. Teprve smrt obou manželů vysvobodí hrdinku z nesnesitelných poměrů a dává jí naději na nový život.

Kniha obsahuje 107 černobílých a 48 barevných reprodukcí.

Baladický příběh se odehrává na samotě v beskydských horách. Svobodná matka Františka Plesníková (otec jejího syna byl zabit padajícím stromem při kácení) se provdá za mnohem staršího vdovce Podešvu. Nejprve k němu cítí velkou vděčnost, že ji vytrhl z chudoby a učinil svou ženou, alebrzo se dostaví rozčarování...

Baladické prostředí chudých Beskyd rámcuje tragický příběh ženy, vyvržené vesnicí pro syna-pohrobka. Aby zajistila budoucnost svého dítěte, provdá se Františka za sedláka Podešvu, jehož hrubost, sobectví, bigotnost a nevěrnost trpělivě a odevzdaně snáší. Musí přitom bezmocně přihlížet, jak se jí syn odcizuje a morálně se křiví. Avšak ustavičné urážky a týrání probudí i v mírné Františce vzpouru. Po noci, kterou prožije v úzkostech o syna a v mučivých vzpomínkách na minulé útrapy a křivdy (celý román je vyprávěn formou retrospektivních záběrů), skoncuje se starým životem.

Kritické zobrazení dusného prostředí maloměšťácké rodiny, v němž nelze milovat ani lidsky žít.

Baladické prostředí chudých Beskyd rámcuje tragický příběh ženy, vyvržené vesnicí pro syna-pohrobka. Aby zajistila budoucnost svého dítěte, provdá se Františka za sedláka Podešvu, jehož hrubost, sobectví, bigotnost a nevěrnost trpělivě a odevzdaně snáší. Musí přitom bezmocně přihlížet, jak se jí syn odcizuje a morálně se křiví. Avšak ustavičné urážky a týrání probudí i v mírné Františce vzpouru. Po noci, kterou prožije v úzkostech o syna a v mučivých vzpomínkách na minulé útrapy a křivdy (celý román je vyprávěn formou retrospektivních záběrů), skoncuje se starým životem.

Román zachycuje příběh osmnáctiletého děvčete, sirotka, které přichází jako schovanka do rodiny bezdětného zvěrolékaře - slezského osvětového pracovníka a lidumila. Dívka se stane nenáročnou pomocnicí a opatrovnicí jeho o mnoho let starší ženy, která na svém muži lpí sobeckou a nepřirozenou láskou. Sympatický vztah mezi dívkou a otčímem se pozvolna mění v milostný cit. Teprve smrt obou manželů vysvobodí hrdinku z nesnesitelných poměrů a dává jí naději na nový život.

O životě a díle básníků Českého ráje - Autor nashromáždil cenný materiál literárněhistorický z Českého ráje a zpracoval jej v souvislý obraz literární tradice. S fotopřílohou a mapou feudálních panství v 18. století

Reportážní statě autorky z cest po Sovětském svazu, Polsku, Maďarsku a Čině.

Soubor autorčiných fejetonů z let 1946 - 52, v kterých zaznamenává svůj pohled na měnící se společnost, počátky komunistické vlády v ČSR.

Básnický cestopis, ve kterém vypráví o svém tříletém pobytu (1946-48) v Leningradě. Připomíná pestrou historii Petrohradu i jeho staveb, seznamuje s kulturním bohatstvím architektur, museí, galeríí a divadel, sdílí se čtenářem okouzlení přírodou i veselostí dětí a ruchem v Parku kultury.

Baladické prostředí chudých Beskyd rámcuje tragický příběh ženy, vyvržené vesnicí pro syna-pohrobka. Aby zajistila budoucnost svého dítěte, provdá se Františka za sedláka Podešvu, jehož hrubost, sobectví, bigotnost a nevěrnost trpělivě a odevzdaně snáší. Musí přitom bezmocně přihlížet, jak se jí syn odcizuje a morálně se křiví. Avšak ustavičné urážky a týrání probudí i v mírné Františce vzpouru. Po noci, kterou prožije v úzkostech o syna a v mučivých vzpomínkách na minulé útrapy a křivdy (celý román je vyprávěn formou retrospektivních záběrů), skoncuje se starým životem.

Souhrn myšlenek i faktů, jak je J. Glazarová nashromáždila při svém pobytu v NDR na oslavách dvoustého výročí narození J.W.Goetha.

Kritické zobrazení dusného prostředí maloměšťácké rodiny, v němž nelze milovat ani lidsky žít.

1. vydání (K poctě šedesátých narozenin Mao Ce-tunga) - původní čínské ilustrace. Text odborně přehlédli univ. prof. dr. Jaroslav Průšek a dr. Berta Krebsová.