Baladický příběh se odehrává na samotě v beskydských horách. Svobodná matka Františka Plesníková se provdá za mnohem staršího vdovce Podešvu. Nejprve k němu cítí velkou vděčnost, že ji vytrhl z chudoby a učinil svou ženou, ale brzo se dostaví rozčarování. Život na mužově opuštěné usedlosti se stává peklem.
Po více než dvaceti pěti letech od nalezení je vydán krátký veršovaný deník, který si autorka Adventu, Roků v kruhu a Vlčí jámy, česká spisovatelka Jarmila Glazarová, vedla uprostřed rovníkové Afriky, na březích dodnes neprobádané řeky Kongo, několik let před svým nevyjasněným zmizením. Jedinečné záznamy z dobrovolného exilu stárnoucí spisovatelky, mísící popis deštného pralesa, každodenního rybaření či starosti o kuchyni, setkávání s domorodci a život v lese, přecházejí v místy až halucinační píseň o československé politice po roce 1948 a jejích hlavních protagonistech. Nekritický obdiv ke Klementu Gottwaldovi, Alexeji Čepičkovi i k tropické přírodě, transformující se ve vztek, hněv, nostalgii i zklamání, pocit viny i vychloubání, které se snoubí se sentimentalitou a rezignací, a pozoruhodná odvaha společensko-politicky zdecimované ženy skládají knihu pro českého čtenáře neobyčejně emocionálně vypjatou, dílo spletitě odpovídající na pradávné volání každé živé bytosti po svobodě. Kniha vychází ke 40. výročí úmrtí Jarmily Glazarové. Texty jsou doplněny unikátními kolážemi Jaroslava Tvrdoně.
Sú knihy plné ľudského tepla, radosti a pohody. Sú knihy plné umeleckej a básnickej sily videnia a vnímania sveta. Čitateľ sa k nim rád vracia znovu a znovu, lebo v nich nachádza neopakovateľný zdroj zážitkov. Jednou z takýchto kníh pre deti a mládež je i „Malý Bobeš" od Josefa V. Plevu. Vovydavateľstve Mladé letá pripravili sme už tretie vydanie „Malého Bobeša". Chceme, aby mladí čitatelia venovali tomuto huncútskemu, bystrému a umnému drobčekovi Bobešovi a jeho kamarátom toľko priazne, koľko si jej Bobeš plným právom zaslúži. Dnešným čitateľom bude sa zdať osud malého Bobeša možno vymysleným, pretože detstvo súčasných detí je celkom inakšie, dnes sú deťom dostupné najrozmanitejšie radosti. Ale nie, Bobešov osud nie je vymyslený. Príbehy šarvančeka, ktorý rástol pri potôčiku na okraji dediny a už svojím detským umom uvedomoval si pri krutých nárazoch s okolím, že svet okolo neho je rozdelený na bohatých, chudobných a najchudobnejších, sú naozaj pravdivým obrazom minulosti. Bobešovo detstvo bolo poznačené biedou, jeho radosti vyplývali z jeho skromnosti. Boli to radosti drobné, no práve preto sú plné čara. Je to napríklad kapitola o Bobešových prvých dňoch v školských laviciach...
Soubor časopiseckých statí z let 1951 - 72. Obsahuje úvahy o literatuře a dalších druzích umění, o literární výchově, kulturním dědictví a rodném kraji i medailónky (P.Bezruč, V. Vančura, V. Nezval, J.V. Pleva, J Strnadel).
Jde o svazek článků a reportáží ze soudobého budovatelského života. Mnohé z nich přinášejí portréty pracujících žen, na jejichž osudech autorka demonstruje převratnost společenských změn.
Román "Vlčia jama" je rodinnou drámou malomeštiackeho manželstva, nerovnej manželskej dvojice: statočného , obetavého zverolekára Róberta Rýdla a mamonárskej, egoistickej, podozrievavej, vekove oveľa staršej ženy Kláry. Príchod chovanice Jany, mladého citového dievčaťa, do "vlčej jamy" tohtodomu, ľúbostný cit, ktorý sa vyvinie medzi Janou a Róbertom, od základu zmení vzťahy medzi manželmi; v silných umeleckých obrazoch rozvíja sa zložitá dráma so zaujímavou psychologickou a mravnou problematikou.
Jarmila Glazarová nás v knize provází životem horalů od jara do zimy, od zrození ke hrobu. Zábavnou formou zaznamenává lidové zvyky, tradice a zkazky a doprovází je drobnými povídkami a historkami, plnými lidové moudrost a svérázného humoru. Zachytila tak valašskou vesnici s celým bohatstvímjejího folklóru.
Kniha oslavuje pilný, nenáročný život v uzavřeném prostoru domova. Vypráví o krásném kraji zpuštošeném hospodářskou krizí. Tato kniha je životopisem samotné autorky. Zobrazuje zde svůj život na vesnici, vesnické zvyky, lidské povahy lidí, kteří se pohybovali okolo ní, svoje pocity, rozjímání a manželství s o mnoho starším mužem - lékařem. Jejich život je celkem poklidný, oba manželé mají společný zájem - květiny, žena se stará o květiny a kaktusy v domě a manžel pečuje o zahradu a záhonky okolo domu. Táta je doktor velmi dobrý, lidé z celé vesnice se na něho obracejí s každou strastí, takže se jeho pracovní doba prodlužuje i na soboty a neděle, nebo pozdní večery a jeho manželka mu je ochotně při ruce - při každém výjezdu k porodu i na delší cesty ho doprovází. Její vášní jsou kaktusy, jsou všude v domě, ve skleníku, na verandě, pěstuje jich víc než tři sta.
V románu o konfliktu nerovného, vnitřně rozporného manželství, vytváří autorka obraz měšťácké společnosti. Román zachycuje příběh osmnáctiletého děvčete, sirotka, které přichází jako schovanka do rodiny bezdětného zvěrolékaře - slezského osvětového pracovníka a lidumila. Dívka se stane nenáročnou pomocnicí a opatrovnicí jeho o mnoho let starší ženy, která na svém muži lpí sobeckou a nepřirozenou láskou. Sympatický vztah mezi dívkou a otčímem se pozvolna mění v milostný cit. Teprve smrt obou manželů vysvobodí hrdinku z nesnesitelných poměrů a dává jí naději na nový život.
