A Time of Travail
- 108 páginas
- 4 horas de lectura
Steven Marcus es Profesor Emérito de Humanidades en la Universidad de Columbia. Sus perspicaces ensayos y reseñas han aparecido en numerosas publicaciones periódicas de prestigio. Marcus se adentra en un profundo análisis literario, explorando las intrincadas conexiones entre los individuos y el panorama cultural más amplio. Su obra ofrece un examen profundo de la psique humana y su lugar en la sociedad.
Freud): Studies in the Transition from Victorian Humanism to Modernity
The book offers a groundbreaking analysis of Freud, positioning him as a quintessential late-Victorian figure while also highlighting his significant role in shaping modern thought and culture. Through its exploration, it delves into the complexities of Freud's contributions and their lasting impact on various intellectual landscapes, making it a pivotal work for understanding his influence in both historical and contemporary contexts.
Friedrich Engels' seminal work offers a detailed analysis of the living conditions faced by the working class in 19th-century England. Through vivid descriptions and empirical data, it highlights the social injustices, economic hardships, and political struggles of the time. Engels critiques the capitalist system and its impact on workers, making a compelling case for social reform. This influential text is foundational for understanding labor issues and class dynamics, marking a pivotal moment in social and political thought.
Studie Stevena Marcuse se věnuje autorům, čtenářům i samotným textům viktoriánské literatury o sexualitě šířeji a viktoriánské pornografii úžeji, a nabízí tak ohromující a revoluční pohled na podhoubí viktoriánské kultury. To, jak tato témata viktoriáni vnímali, vzbuzuje překvapení a podiv dodnes – také vlivem toho, jak se naše vnímání viktoriánů samotných neustále mění spolu se stavem současného bádání, jež jim navrací plné historické rozměry.Marcus nejprve zkoumá spisy dr. Williama Actona, jenž představuje „oficiální pohled“ viktoriánské společnosti na sexualitu, a Henryho Spencera Ashbeeho, prvního a nejdůležitějšího bibliografa a badatele v oboru pornografie. Poté se obrací k nejzásadnější práci tohoto druhu z dané doby, k jedenáctisvazkové bezejmenné autobiografii Můj tajný život. Následuje rozbor čtyř viktoriánských pornografických románů – ten vrhá nepřímé, nicméně fascinující světlo na klasická díla viktoriánské literatury – a přehled podivuhodné hojnosti viktoriánských publikací věnovaných sebemrskačství. Knihu zakončuje kapitola nabízející obecnou teorii pornografie coby sociologického jevu. Skvěle napsané dílo, které jako málokteré změnilo celé zkoumání viktoriánského období.