Ladislav Smoljak Libros

Zakládající schůze Divadla Járy Cimrmana se konala 29. října 1966 v kanceláři Armádní redakce Československého rozhlasu. Jiří Šebánek (1930–2007) na ni pozval Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. V Praze tak vznikla originální scéna, jejíž mystifikační humor zasáhl několik generací a která přitahuje diváky i po čtyřiceti letech své existence. Obsahuje: Akt – Vyšetřování ztráty třídní knihy – Hospoda Na mýtince – Vražda v salonním coupé – Němý Bobeš, aneb, Český Tarzan – Cimrman v říši hudby – Dlouhý, Široký a Krátkozraký – Posel z Liptákova – Lijavec – Dobytí severního pólu – Blaník – Záskok – Švestka – Afrika – České nebe

Divadelní hra o nešťastné premiéře hry Vlasta, z repertoáru Divadla Járy Cimermana od Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Představení je rozděleno do tří částí. První je seminář, v kterém se dozvídáme o životě Járy Cimermana, druhá část je předehra a třetí část je už samotnou hrou.

Desátá hra souboru Divadla Járy Cimrmana. Cimrman se ve své době věnoval tzv. živým obrazům a jednoho dne byl požádán, aby sestavil živý obraz „Češi na Severním pólu“. Aby získal inspiraci, sám se do nejsevernějšího místa světa vypravil a po návratu do Čech o této výpravě napsal divadelní hru. Cimrmanovo severské drama je uvedeno seminářem na téma objev arktického sněžného člověka, živé obrazy Járy Cimrmana aj.

Kniha obsahuje úvodní přednášky a texty celkem osmi her, jež byly uvedeny na scéně Divadla Járy Cimrmana v prvním desetiletí jeho existence: Akt, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Hospoda Na mýtince, Vražda v salonním coupé, Němý Bobeš, Cimrman v říši hudby, Dlouhý, široký a krátkozraký, Posel z Liptákova a doslov Vladimíra Justa „Smysluplná hra s nesmyslem“.

Sedmý sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana: Pohádka, která u dětí propadla. Stejně jako většina ostatních her Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí – odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část hry tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu – byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta – princezna Zlatovláska – má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče – zlý princ Drsoň, který se chystá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.

Jedenáctý sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana. Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít.

Čtvrtý sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana. Divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimermana od Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Představení je rozděleno do dvou částí. První z nich je seminář, v kterém se dozvídáme o životě Járy Cimermana a druhá část je už samotnou hrou. Detektivní činohra se odehrává v salonním kupé, kde továrníka Bienhanzela rozbolí zub.

Nález Cimrmanovy hry České nebe potvrdil, že stopa geniálního autora nekončí rokem 1914. Drama zachycuje dobu, kdy na zemi propukla první světová válka. Sledujeme ji z nebe, kde se dávno mrtví velikáni českých dějin strachují o osud svého lidu. Česká nebeská komise ve složení sv. Václav, praotec Čech a J. A. Komenský se v krizové situaci rozšiřuje o nové členy, aby vnukla národu myšlenku samostatného státu. Hra je vhodná k oslavám 28. října, ale lze ji uvádět i jindy.

Unikátní obrazová publikace komplexně mapuje mnohovrstevnatou osobnost Jára Cimrmana, představující ho jako divadelního principála, filmaře, hudebního skladatele, filozofa, pedagoga, vynálezce, cestovatele, sportovce, historika, lékaře, kriminálníka, kriminalistu a milovníka. Mistr se dosud nedočkal vytouženého pomníku z bílého mramoru, a tak tato publikace slouží jako malý závdavek, který odhaluje jeho zneuznaný talent z různých perspektiv. Čtenáři se s mistrem setkají prostřednictvím nově objevených fotografií a ilustrací, ale především díky téměř 30 jedinečným dobovým dokumentům, které jsou známy pouze z vyprávění. Obsahuje Mistrovy vlastnoruční poznámky, nákresy vynálezů, notové záznamy, plánky, mapy, brožury a další artefakty, které konečně spatřují světlo světa pod jeho jménem a v seriózní knize. Mezi zajímavosti patří náčrt půdorysu chalupy Evžena Hedvábného, brožura k Cimrmanově teorii poznání, rukopis básně Školákovo trápení, dobové fotografie a železniční mapa s vyznačením místa Cimrmanova vykolejení. Kniha byla pokřtěna 10. 6. 2010 v Žižkovském divadle Járy Cimrmana.