Montesquieu fue un pensador social y político francés de la Ilustración, célebre por su teoría de la separación de poderes. Sus ideas sobre la división entre los poderes legislativo, ejecutivo y judicial se han convertido en pilares de los sistemas de gobierno modernos, integradas en constituciones de todo el mundo. Además, contribuyó a popularizar los términos "feudalismo" y "Imperio Bizantino". Su legado intelectual sigue siendo fundamental para comprender la estructura del poder y la organización social.
Las Cartas persas (1721) es la obra germinal de la novela epistolar y de intencion satirica. Mediante el recurso de las cartas de personajes extranjeros se satirizan las instituciones y costumbres propias. Dichos personajes, portadores de una nueva mirada, dejan en evidecia con su aparente ingenuidad, la autocomplacencia de la sociedad francesa en la bondad de su vida y usos sociales.
V tomto diele predviedol Montesquieu obdivuhodnú syntézu (takú typickú pre jeho ďalšie diela) a aj dnešnému čitateľovi predkladá veľmi sofistikovanú, prepracovanú a vyargumentovanú štúdiu o politickom, sociálnom a náboženskom vývoji a nakoniec aj úpadku Rímskej ríše. Niet pochýb, že hĺbavé úvahy dúmavého pútnika z brehov Seiny oslovia nejedného moderného čitateľa, predovšetkým z radov začínajúcich filozofov, historikov i tých, ktorým beh starovekých udalostí nie je celkom cudzí. Navyše je dielo obohatené o jednu z prvých Montesqiueuových prác - dizertáciu O náboženskej politike Rimanov (1716), čím vhodne dopĺňa to, čo o Rimanoch neskoršie povedal. Kniha obsahuje aj podrobné vysvetlivky k jednotlivým udalostiam. Toto dielo by nemalo chýbať v knižnici žiadneho vzdelaného človeka.
Autor - zakladatel filozofické povídky - nechává svého hrdinu poutavě vyprávět zážitky ze svých předchozích životů.
Reprint původního vydání z r. 1947 včetně tit. s. Upravila Markéta Šálená. Montesquieu hledal řešení, jak odvrátit "přirozený" osud civilizací spějících od vzestupu k rozkladu a zániku. Našel je v promyšleném zákonodárství. toto téma zpracoval ve své nejslavnější knize O duchu zákonů, vydané poprvé 1748 v Ženevě. Základ spisu je v hledání odpovědi, proč jsou v různých zemích zákony tak rozmanité, že to vyvolává dojem chaosu. Do té doby byla snaha vykládat právní uspořádání států metafyzicky, snahou přiblížit se ideálu, anebo kritériem prospěšnosti. Montesquieu zvolil metodu kauzální. Ukazoval, že národní zákonodárství podmiňují životní podmínky té či oné kultury. Výsledkem byl impozantní spis, jehož teoretický základ se v této publikaci předkládá české veřejnosti.
Druhý díl tohoto zásadního spisu dějin politické filosofie a politické sociologie nebyl dosud nikdy do češtiny přeložen, přestože dvousvazkové dílo tvoří jednolitý celek. Stejně jako první díl i tento svazek je opatřen předmluvou překladatele a vysvětlivkami. Součástí knihy je též překlad Obrany „Ducha zákonů“, v níž se Montesquieu vyrovnává s útoky jezuitů a jansenistů na svou knihu.
"The Spirit of Laws, first published in 1750, is a detailed treatise on the structures and theory of government by French political philosopher Baron de Montesquieu. Unlike his well-loved Persian Letters, The Spirit of Laws scandalized the French-it was even banned by the Roman Catholic Church. The fact that it is hardly dated to modern readers is a testament to how revolutionary it must have seemed 250 years ago. Among its comparisons of different forms of governments, such as monarchies, despotic regimes, and republics, is the now-famous section on Montesquieu's concept of the separation of powers, dividing the ruling body into legislative, executive, and judicial branches. Also included is the author's thinking on slavery, religion in government, families and censuses, the influence of climate on politics and culture, and the making of laws. A powerful influence on the framers of the U.S. Constitution, this classic work will appeal to history buffs and anyone interested in the roots of modern political theory and government."-- Back cover
suivi du parcours « Le regard éloigné » - Texte intégral - Nouveau BAC 1re
Ce roman épistolaire emblématique des Lumières présente Usbek et Rica, deux Persans en visite en France, qui découvrent avec étonnement ses us et coutumes. À travers leurs lettres fictives, Montesquieu critique sévèrement les mœurs et la politique de son époque. L’édition respecte les nouveaux programmes de français du lycée, intégrant des prolongements artistiques et culturels ainsi qu’un dossier pour le Nouveau bac. Le parcours « Le regard éloigné » propose une analyse de 10 textes du siècle des Lumières, examinant le stratagème du regard éloigné et ses implications. La réflexion est structurée en trois axes : 1. Regarder loin, 2. Regarder de loin, 3. Regarder l'homme de plus haut. Le dossier fournit aux lycéens des ressources essentielles pour étudier l’œuvre, comprenant un avant-texte contextualisant l’œuvre, des rubriques « Des clés pour vous guider » au fil du texte, des repères sur l’œuvre, un groupement de textes complémentaires sur « L’Orient en littérature », ainsi que des sujets types pour l’écrit et l’oral du bac français. De plus, une sélection de 6 documents visuels en lien avec le parcours est proposée, accompagnée d’outils d’analyse. Un guide pédagogique, accessible gratuitement aux enseignants, inclut tous les corrigés, des questionnaires, des sujets de bac et des lectures d’images.
Agli inizi del Settecento giungono a Parigi due persiani. Sorpresi e stupiti, si guardano intorno con malcelata curiosità, rimarcando per iscritto le particolarità dello stile di vita e di gestione dello stato francese, comparandolo con quanto avviene in patria, in Persia. Un’invenzione narrativa geniale, quella di Montesquieu, che gli permette di costruire, in un gioco di specchi e di rimandi continui, una critica finissima ma al contempo molto godibile dello stato assolutista francese. Le "Lettere persiane" di fatto annunciano la più straordinaria stagione intellettuale dell’Europa moderna, l’Illuminismo, e tuttavia sul mondo moderno già posano uno sguardo straniato e penetrante. Romanzo epistolare e insieme satira di costume, pamphlet politico e fantasticheria esotica, quest’opera, che attraversò passioni, sogni e teoria della cultura settecentesca, appare oggi come il primo singolare racconto della Ragione moderna, delle sue ambizioni e della sua crisi, del suo progetto di trasformazione e del suo scacco: il grande classico fondativo dell’Illuminismo. Se "Lo spirito delle leggi" consegna l’immagine di Montesquieu come grande teorico della politica e dello stato, le "Lettere persiane" raccontano di quell’immagine il segreto carattere: l’ironia e il bonheur, l’inquietudine e il sorriso.
Politik, Wirtschaft, Gesellschaft, Natur
"Dies ist die wahrhaftige Geschichte von der sündigen Seele eines indischen Spitzbuben. Zu ihrer sittlichen Läuterung erfährt sie vier Jahrtausende hindurch Wiedergeburt um Wiedergeburt. In immer neuen Verkörperungen, als mächtiges Geschöpf oder als armselige Kreatur, als Mann, als Frau, als harmloses oder als räuberisches Tier, in Indien, Ägypten und Griechenland wandert sie über die Erde, und weil sie so tapfer und fröhlich ist, ist ihr gestattet, sich all ihrer Wandlungen auch jederzeit zu erinnern. Ein frühes Werk Montesquieus (1689-1755), ist dieses charmante kleine Bravourstück des großen Aufklärers und Rechtsphilosophen erst 150 Jahre nach seinem Tod entdeckt worden. Victor Klemperer hat die Erzählung erstmalig ins Deutsche übertragen." (Klappentext) "Histoire Véritable est un manuscrit écrit par le philosophe Montesquieu entre 1730 et 1738. L'œuvre est une imitation de l'Histoire véritable de Lucien. Il ne s'agit pas véritablement d'un roman mais plutôt d'un conte philosophique." (Wiki.fr)
Die Aufzeichnungen, die Montesquieu von seinem dreißigsten Lebensjahr bis zu seinem Tod gemacht hat, sind eine Buchführung seiner geistigen Expeditionen und seiner persönlichen Erfahrungen. Die vorliegende Ausgabe folgt der ursprünglichen Anordnung: Lektürenotizen, Einfälle, literarische Kritik, Aphorismen, Gesprächsnotizen, Briefe und Autobiographisches wechseln einander ab.
Ob sich Montesquieu über den Staat, die Schöpfungen des Geistes, die Religion oder die Geschichte äußert und an ihnen Kritik übt immer geht es ihm um den Menschen und die Gestaltung seines Lebens in dieser Welt. Der scharfe Geist, der vollendete Stil, das universale Wissen machen das Lesen dieser Aufzeichnungen zum geistigen Genuss, ihre Weisheit aber macht sie unvergänglich.
"De l'Esprit des Lois" von Montesquieu hat die Welt verändert und ist maßgeblich für den Grundsatz der Gewaltenteilung im westlichen Rechtsdenken. Das Werk analysiert die drei Staatsformen Demokratie, Monarchie und Despotie und deren Abhängigkeit von natürlichen und gesellschaftlichen Bedingungen.
