Charles Louis de Secondat de Montesquieu Libros

Las Cartas persas (1721) es la obra germinal de la novela epistolar y de intencion satirica. Mediante el recurso de las cartas de personajes extranjeros se satirizan las instituciones y costumbres propias. Dichos personajes, portadores de una nueva mirada, dejan en evidecia con su aparente ingenuidad, la autocomplacencia de la sociedad francesa en la bondad de su vida y usos sociales.

V tomto diele predviedol Montesquieu obdivuhodnú syntézu (takú typickú pre jeho ďalšie diela) a aj dnešnému čitateľovi predkladá veľmi sofistikovanú, prepracovanú a vyargumentovanú štúdiu o politickom, sociálnom a náboženskom vývoji a nakoniec aj úpadku Rímskej ríše. Niet pochýb, že hĺbavé úvahy dúmavého pútnika z brehov Seiny oslovia nejedného moderného čitateľa, predovšetkým z radov začínajúcich filozofov, historikov i tých, ktorým beh starovekých udalostí nie je celkom cudzí. Navyše je dielo obohatené o jednu z prvých Montesqiueuových prác - dizertáciu O náboženskej politike Rimanov (1716), čím vhodne dopĺňa to, čo o Rimanoch neskoršie povedal. Kniha obsahuje aj podrobné vysvetlivky k jednotlivým udalostiam. Toto dielo by nemalo chýbať v knižnici žiadneho vzdelaného človeka.

Ein Klassiker endlich wieder neu aufgelegt Die Gewaltenteilung als Ordnungs- und Strukturprinzip ist Bestandteil fast aller modernen Verfassungen und in erster Linie auf das vorliegende Werk zurückzuführen. Montesquieu stellt in diesem Buch die drei Staatsformen Demokratie, Monarchie und Despotie in ihrer jeweiligen Abhängigkeit von den natürlichen und gesellschaftlichen Bedingungen dar. Nur wenn der ‚Geist der Gesetze` eines Landes zu diesen Bedingungen, zu seiner Regierungsform und vor allem zum Wesen und Charakter, dem ‚esprit général` des jeweiligen Volkes passt, entspricht die Gesetzgebung der Vernunft und kann willkürfreie Herrschaft ermöglichen. Bei Montesquieu steht ein historisch bedingter Gesetzesbegriff im Mittelpunkt, der sich von den im 18. Jahrhundert vorherrschenden abstrakten Naturrechtsideen abhob und die weitere rechtstheoretische Diskussion ebenso wie die politische maßgeblich beeinflusste. Der Grundsatz der Gewaltenteilung ist in erster Linie auf dieses Werk zurückzuführen. Montesquieu stellt die Staatsformen Demokratie, Monarchie und Despotie in ihrer jeweiligen Abhängigkeit von den natürlichen und gesellschaftlichen Bedingungen dar.

Autor - zakladatel filozofické povídky - nechává svého hrdinu poutavě vyprávět zážitky ze svých předchozích životů.

Montesquieu hledal řešení, jak odvrátit přirozený osud civilizací spějících od vzestupu k rozkladu a zániku. Našel je v promyšleném zákonodárství. toto téma zpracoval ve své nejslavnější knize O duchu zákonů, vydané poprvé 1748 v Ženevě. Základ spisu je v hledání odpovědi, proč jsou v různých zemích zákony tak rozmanité, že to vyvolává dojem chaosu. Do té doby byla snaha vykládat právní uspořádání států metafyzicky, snahou přiblížit se ideálu, anebo kritériem prospěšnosti. Montesquieu zvolil metodu kauzální. Ukazoval, že národní zákonodárství podmiňují životní podmínky té či oné kultury. Výsledkem byl impozantní spis, jehož teoretický základ se v této publikaci předkládá české veřejnosti .

Druhý díl tohoto zásadního spisu dějin politické filosofie a politické sociologie nebyl dosud nikdy do češtiny přeložen, přestože dvousvazkové dílo tvoří jednolitý celek. Stejně jako první díl i tento svazek je opatřen předmluvou překladatele a vysvětlivkami. Součástí knihy je též překlad Obrany „Ducha zákonů“, v níž se Montesquieu vyrovnává s útoky jezuitů a jansenistů na svou knihu.

Ce roman épistolaire emblématique des Lumières présente Usbek et Rica, deux Persans en visite en France, qui découvrent avec étonnement ses us et coutumes. À travers leurs lettres fictives, Montesquieu critique sévèrement les mœurs et la politique de son époque. L’édition respecte les nouveaux programmes de français du lycée, intégrant des prolongements artistiques et culturels ainsi qu’un dossier pour le Nouveau bac. Le parcours « Le regard éloigné » propose une analyse de 10 textes du siècle des Lumières, examinant le stratagème du regard éloigné et ses implications. La réflexion est structurée en trois axes : 1. Regarder loin, 2. Regarder de loin, 3. Regarder l'homme de plus haut. Le dossier fournit aux lycéens des ressources essentielles pour étudier l’œuvre, comprenant un avant-texte contextualisant l’œuvre, des rubriques « Des clés pour vous guider » au fil du texte, des repères sur l’œuvre, un groupement de textes complémentaires sur « L’Orient en littérature », ainsi que des sujets types pour l’écrit et l’oral du bac français. De plus, une sélection de 6 documents visuels en lien avec le parcours est proposée, accompagnée d’outils d’analyse. Un guide pédagogique, accessible gratuitement aux enseignants, inclut tous les corrigés, des questionnaires, des sujets de bac et des lectures d’images.