V nejnovější knize esejisty a novináře Karla Hvížďaly (1941) se setkáváme nejen s jeho celoživotními tématy, jako jsou možnosti a meze prózy a interview jako žánru, role intelektuála v digitální době nebo reflexe proměny světa. Tentokrát jde také o návraty do dětství, ohledávání dávných osobních selhání i o snahu vyrovnat se s nezvratností odcházení včetně překvapivého citového vzplanutí. Jde o knihu nejosobnější a nejotevřenější. Hvížďala o ní hovoří jako o karnevalu imaginace nad záhadou psaní a lásky v době dvou blízkých válek.
Karel Hvížďala vede s vrchním zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem dialog bezmála třicet let a zrodily se z toho čtyři knihy. Toto je pátá. A když si pánové uvědomili, že díky internetu, sociálním sítím a algoritmům ve veřejném prostoru nad informacemi převážila lež, fakenews, blábol či spiklenecké teorie, rozhodli se, že poslední knihu věnují celou jen jednomu slovu, a to je právě LEŽ. Jedna z nejuznávanějších definicí lži pochází od Josepha Kupfera z americké univerzity v Iowě, který tvrdí, že lež je takovým druhem sdělení, o němž jsme přesvědčeni, že je klamné, se záměrem, aby toto tvrzení druhá osoba považovala za pravdivé, nebo se záměrem, aby druhá osoba uvěřila, že my, jako sdělovatel, tomuto tvrzení věříme. V hebrejštině existuje výrazů označujících lež hned několik: šeker, šav, achzava. I o nich a bilických lžích si bude Karel Hvížďala s rabínem karolem Sidonem povídat.
V Hledání smyslu se autoři vracejí k tomu, co je provázelo po celé roky práce na dříve vydaných knihách společných rozhovorů: zda se ke všem těm právním, historickým a etickým tématům váže ještě cosi obecnějšího, hledání samotného smyslu existence člověka i společnosti. Hledání smyslu znamená schopnost určit rozdíl mezi tím, co nás přesahuje a zůstává nám nepřístupné, tedy transcendencí, a tím, jak si tento přesah převádíme do imanentního světa naší kultury, umění nebo společenských pravidel. A protože právě o tom s gustem a zalíbením oba autoři diskutují, zůstává jejich kniha, navzdory svým velkým ambicím, především čtenářsky atraktivní.
Dlouho očekávaný knižní dialog dvou významných osobností – publicisty a spisovatele Karla Hvížďaly a nestora výtvarného umění, skláře, sochaře, architekta a pedagoga Václava Ciglera. Přináší vhled do umělcovy biografie, v níž se zrcadlí životní a tvůrčí zkušenost v běhu dějinného času. Rozhovor provází bohatý obrazový materiál dokumentující proměny Ciglerovy práce se sklem, jeho architektonické realizace ve veřejném prostoru, návrhy projektů k utváření krajiny. Knihu doplňují soupisy umělcových samostatných výstav i kolektivních výstav s jeho účastí, seznamy katalogů a tematicky zaměřená bibliografie. Zvláštní pozornost je věnována Ciglerově pedagogické činnosti, jeho „škole“ a absolventům. Jedinečnou grafickou úpravu publikaci dodala Clara Istlerová.
Novinář a esejista Karel Hvížďala, známý svými rozhovory s významnými osobnostmi českého politického a kulturního světa, tentokrát přináší osobní vyprávění, které navazuje na předchozí rozhovory s Jiřím Přibáněm a vzpomínkové knihy shrnuté do souboru Věta jako povolání. V „deníkových“ záznamech zachycuje své soukromé úvahy, vzpomínky, komentáře a obavy v kontextu domácích a světových událostí, které vyvrcholily fatálním napadením Ukrajiny Ruskem. Mozaiku aktuálních zpráv o předvolební situaci doplňují informace o pandemii a mezinárodním napětí, stejně jako drobné, pitoreskní příhody. Text oživují úryvky z korespondence s blízkými, jako jsou Jiří Suchý nebo Jacques Rupnik, což vytváří živý obraz autorovy „soukromé“ planety. V roce 2021, kdy se zdá, že doba je stále hloupější, Hvížďala reflektuje nedostatek myšlenek a zdůrazňuje, že myšlení je mravní úkol. Psaní se stává pastí na čas, který nakonec uniká, ale slova zanechávají trvalou stopu. Kniha je groteskním záznamem politického a společenského hemžení, které s časem nabývá na působivosti a obludnosti.
Volné pokračování úspěšného knižního rozhovoru Karla Hvížďaly a Jiřího Přibáně Hledání dějin z roku 2018 se dotýká nejpalčivějších otázek současnosti.
V Hledání odpovědnosti je řeč hlavně o etice a morálce, paradoxech moderní a postmoderní doby nebo diferencovanosti soudobých společností, do hloubky zasažených pandemickou situací. Definice základních filosofických a sociologických pojmů, jako jsou kultura, sociální normy, hodnoty, a úvahy nad otázkami fungování státu, ekonomického uspořádání světa, stavu univerzit nebo médií jsou natolik výstižné, že se tato rozprava může stát základní četbou pro každého, kdo sleduje stav dnešního světa se znepokojením, ale beze strachu, stejně jako její autoři.
Unikátní, vůbec první výbor z dosud nepublikovaných rozhovorů a rozhlasových relací světově uznávaného spisovatele Arnošta Lustiga z let 1953–2010 přináší nadčasové, stále platné úvahy o životě, svobodě, tvorbě i o tom, co si člověk musí za každou cenu udržet, a co naopak mít nemusí. Publikace mapuje prostřednictvím dobových publicistických textů i pozdějších Lustigových osobitých postřehů jeho novinářské literární začátky, vztah k pražskému jaru, emigraci a návrat po sametové revoluci, ale stejně tak jeho názory na výuku literatury a filmu a na jeho vlastní literární tvorbu. Kniha obsahuje odkaz na audiozáznamy s vybranými rozhlasovými relacemi včetně adaptací některých Lustigových literárních děl.
Významný český novinář a spisovatel Karel Hvížďala slaví v roce 2020 své osmdesáté narozeniny. K této příležitosti vychází mimořádné souborné vydání jeho úspěšných knih pod názvem Věta jako povolání.
Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století. Toto rozpětí umožnilo nahlédnout do minulosti a ptát se, proč a jak jsme v různých dobách vnímali a chápali naše dějiny a co to znamená pro naši přítomnost i budoucnost. S tímto hledáním je spojena i snaha zbavit se redukce dějin na projekční plátno našich frustrací. Autoři zvolili formu dialogu, ve kterém se snaží vrátit do veřejného prostoru otázky, které se většinou řeší jen na akademické půdě nebo kterým se vyhýbáme.
Dotisk prvního vydání
„Dva našinci, kteří jsou jako doma i v Evropě, mají starost: Kam se to vlastně suneme? Zkoumají naši minulost, a to úplně celou! Skeptičtější novinář znepokojuje sociologizujícího filosofa práva, ale ten se nedá: Dorůstá nám do zodpovědného klasika. Inspirující dialog!“
Petr Pithart
„Přemítání dvou českých intelektuálů o českých dějinách, ‚národním příběhu‘, kolektivní paměti a současné politice je povinné čtení pro chápání hlubších souvislostí ‚naší nynější krize‘.“
Jacques Rupnik
"Je to zajímavá kniha, protože právě tím, že člověk myslí, což autoři Hledání dějin předvádějí, ztratí jistotu pravdy a jednomyslný souhlas jiných, a tím se stane individuem."
Milan Kundera
