Die drei in diesem Band versammelten Autoren Machabo de Assisi, Aloísio Acevedo und Lima Barreto waren wesentlich an der Ausbildung einer brasilianischen Literatur beteiligt. Die zwölf Erzählungen bewegen sich zwischen Brasilianischen Romantik, Naturalismus und Realismus, sie können in ihrer sprachlichen Klarheit und Präzision als literarische Paradebeispiele ihrer Epoche gelten.In der Zusammenschau erschaffen die Erzählungen ein historisches Gesellschaftspanoptikum, das in seiner Vielfältigkeit ein wunderbares Kulturzeugnis des brasilianischen Lebens im 19. und beginnenden 20. Jahrhundert ablegen. Und dennoch sind die Texte so "modern", treffsicher, punktgenau und brasilien-gültig, als wären sie erst gestern geschrieben worden.
Aluísio Azevedo Orden de los libros (cronológico)
Este autor se hizo famoso por su perspicaz visión de los temas sociales y raciales, que plasmó de forma cruda en sus obras. Su estilo literario a menudo oscilaba entre el Romanticismo sentimental, dirigido a un público amplio, y elaboraciones más naturalistas que desvelaban la complejidad de la naturaleza humana. Finalmente, volcó sus sensibilidades artísticas, inicialmente inclinadas a la pintura y el dibujo, en la escritura, convirtiéndose en una voz significativa de su época. Su obra atrajo considerable atención por su audacia y crítica social, lo que le aseguró un lugar destacado en la literatura.
Na conservadora São Luís do Maranhão, de fins do século passado, nasce o amor entre Ana Rosa e Raimundo. Mas pesa sobre os dois o preconceito racial de uma sociedade hipócrita, que não vacila nem diante do crime para proteger suas instituições. Publicado em 1881, O mulato, romance e denúncia, é a obra pioneira do Naturalismo em nossa literatura.
'O Cortiço' é a síntese do Naturalismo brasileiro, sua melhor e mais acabada expressão. A obra recria a realidade dos agrupamentos humanos sujeitos à influência da raça, do meio e do momento histórico. O predomínio dos instintos no comportamento do indivíduo, a força da sensualidade da mulher mestiça, o meio como fator determinante do comportamento são algumas das teses naturalistas defendidas pelo autor ao lado de fortes denúncias sociais. O protagonista do romance é o próprio cortiço, onde se acotovelam lavadeiras, trabalhadores de pedreira, malandros e viúvas pobres.
Psychologický román vypráví o celoživotním přátelství dvou naprosto odlišných mužů, jejichž osudy jsou neoddělitelně spjaty.
Hrdinkou díla čelného představitele naturalismu v brazilské literatuře (1857–1913) je žena, která ztroskotala v manželství, vytvořila si vlastní filosofii o manželské lásce a prostředcích, jak ji udržet, a prakticky je uplatňuje v manželství své dcery. Víc než román je kniha rozborem problémů manželství, hlavně jeho sexuální složky, z nichž mnohý je i dnes aktuální.
Na pozadí rychle se rozvíjejícího města, vlastně jedné jeho čtvrti, odehrává se rušně dějové pásmo, v němž autor zachytil výrazně, byť naturalisticky, nesmírně pestrý kaleidoskop lidských osudů. V osadě na předměstí, založené ziskuchtivým přistěhovalcem, hledajícím v zemi jen moc a bohatství, žijí prostí lidé různých povolání, povah a sklonů, z nichž si většina vydělává těžkou prací svůj každodenní chléb. Proti nim stojí v ostrém kontrastu svět bohatých, nebo zbohatlých vykořisťovatelů, kteří tyjí z bídy a nevědomosti lidských mas. Román je těžkou obžalobou celého společenského řádu císařské Brazílie.
