Vladislav Stanovský Orden de los libros (cronológico)

Nové vydání první části skutečně monumentální sbírky pohádek z celého světa, na níž se podíleli básník, překladatel a esejista Jan Vladislav, přední znalec pohádek Vladislav Stanovský a malíř, sochař, grafik, ilustrátor a scénický výtvarník Stanislav Kolíbal, zaujímala přední místo v knihovničkách několika generací českých čtenářů, a nepotřebuje proto nijak představovat. Texty, ilustrace i grafická úprava jsou po téměř šedesáti letech stejně nadčasové jako v době svého vzniku a bezpochyby se stanou knihou provázející na cestě ke kultivovanému čtenářství i děti dnešní uspěchané doby.

Jak Kristuspán chodil se svatým Petrem po světě, co zde zažívali, komu dobrému pomohli a zlého napomenuli – takový tradiční model známe z řady lidových vyprávění. Text těchto pohádek je současný, moderní, avšak známé tradiční modely zachovává. Také ilustrace Františka Skály jsou novodobé, přitom poetiku naivního a vroucího vyprávění skvěle vystihují. Kniha potěší děti i jejich rodiče.

Kosová, Mária. Contes Africains. Huitième tirage. Paris, Librairie Gründ, 1987. 21.5 cm x 29 cm. 187 pages avec de nombreuses illustrations de Karel Teissig. Couverture originale avec jaquette illustrée sou protection en Mylar. Excellent état avec seulement des signes mineurs d'usure externe.

Nirgends sollte der kleine Lommel hingehen, keinem die Tür öffnen. Aber wenn der Fuchs ihn einlädt, auf seinem Schwanz spazieren zu reiten, hält ihn nichts.

12 pohádek, celostránkové ilustrace Cyrila Boudy. Sbírka obecně známých pohádek ve verzi klasických autorů (J. Swift, K.J. Erben, H.Ch. Andersen, J.Š. Baar, Sv. Čech, O. Wilde, F. Langer) i současných autorů (L. Mašíková, J. Hiršal a J. Kolář, V. Říha) sleduje cílzainteresovat dětskéhočtenáře na pozornosti k ilustračnímu doprovodu knih, na hlubším poznání malířské individuality. Vedle výběru ilustrací Cyrila Boudy plní tento úkol doslov Vladimíra Neffa, podávající návod jak vnímat aposuzovat Boudův doprovod. Pohádky: Gulliver na liliputském dvoře-Jonathan Swift, Zlatovláska-Karel Jaromír Erben, Bezhlavý Templář-František Langer, Stín-Hans Christian Andersen, Zakleté panny na Týřově-Leontina Mašínová, O starostech kocourkovských-Josef Hiršal a Jiří Kolář, Mořská obluda-Jiří Kolář a Josef Hiršal, Vo krejčíři ha ševci-Jindřich Šimon Baar, Vyprávění krejčíkovo-Svatopluk Čech, Strašidlo cantervillské-Oscar Wilde, Facír Pipán-Václav Říha, Spící zámek-Václav Říha.

Kniha pohádech, vyprávěných s laskavým humorem, prokládaných říkankami a hádankami. Šedesát pohádek, v nichž se děti setkávají se zvířátky, jež dobře znají, i se zvířátky cizokrajnými, a šedesát říkadel, ukolébavek, koled, písniček a hádanek. Výbor ze starých i novějšíchrůznojazyčných knih, zejména pak z knih ruských, anglických, německých, francouzských, italských a španělských.

"K těm příběhům, z nichž mnohý užitek mít může každý, i ten dnešní věk, též patří šprýmy mistra Nasreddína, jež čtou se v této knížce povídek." Těmito verši je uváděn soubor krátkých příběhů, v nichž vítězí vtip, pohotovost a především humor a jejichž hrdinou(z části i autorem) je Nasreddín.

Soubor bajek, jejichž všechny názvy začínají slůvkem "Proč ..." a v nichž se smyšleně a zábavnou formou vysvětlují přírodní jevy (Proč je slunce na obloze samo) nebo nejčastěji zbarvení, anatomické znaky (Proč je modráček modrý a kojot šedý, Proč má králík dlouhé uši a jenom malilinký ocásek) a charakteristické vlastnosti a projevy (Proč slepice všechno rozhrabávají, Proč žáby kvákají) zvířat.

Tucet pohádek a ještě půl tuctu k tomu, které si kdysi vyprávěli v Rusku, na Ukrajině a na Bílé Rusi.

Umělecky převyprávěné libreto Michaila Fokina, znamenitého choreografa Ďagilevova Ruského baletu z počátku tohoto století, vytvořené podle národních ruských pohádek o Ptáku Ohniváku. o Kostěji Nesmrtelném a Ivanu careviči.

Pět kapitol o problematice pohádky. V první (Torpédoborec Horní Slezsko) vychází autor z novopozitivistické filosofie a dospívá k závěru, že je zbytečné konstruovat nějaké společné vlastnosti pro tradiční a moderní pohádku.Vkapitole druhé (Ukradená stračena se sondou do prehistorie umění) hledá definici pohádky. Třetí (Na stříle) věnuje magii slova v pohádce, ve čtvrté (Ztracený kvadrátek se sondou do strukturální lingvistiky) bere na pomocmetoduvětného rozboru a v poslední (Grog zpustlého námořníka z Brém) řeší problematiku moderní pohádky.

Sbírka pohádek, které nejsou, jak říkají autoři, adaptacemi chodských pohádek ze známých sbírek, ale vlastními rekonstrukcemi pohádek v podobě, v jaké by je asi vyprávěl určitý typický chodský vypravěč v druhé poloviněminulého a na začátku tohoto století, tedy v době, kdy zde vypravěčská tradice byla ještě živá a soustavně fixována.

Pohádka o černošské holčičce, která získané věci měnila a měnila až nakonec ji opice vylákala na strom a bez pomoci ji tam nechala.

Mužický dekameron aneb veselé i truchlivé příběhy, povětšině milostné, kterými si po deset dní o vánocích krátili dlouhou chvíli mužici v městečku Poveňci u Oněžského jezera a které znamenal Vjačeslav Petrovič Maršálek je opravdu mystifikace. Jsou to parafráze ruských lidových lyrických písní a bylin, jejichž autorem je Jan Vladislav a povídek, jejichž autorem je Vladislav Stanovský. Za předlohy jim sloužily texty uvedené v doslovu jako nejbližší varianty.

Nové vydání první části skutečně monumentální sbírky pohádek z celého světa, na níž se podíleli básník, překladatel a esejista Jan Vladislav, přední znalec pohádek Vladislav Stanovský a malíř, sochař, grafik, ilustrátor a scénický výtvarník Stanislav Kolíbal, zaujímala přední místo v knihovničkách několika generací českých čtenářů, a nepotřebuje proto nijak představovat. Texty, ilustrace i grafická úprava jsou po téměř šedesáti letech stejně nadčasové jako v době svého vzniku a bezpochyby se stanou knihou provázející na cestě ke kultivovanému čtenářství i děti dnešní uspěchané doby.

Nejsou to ani pohádky a ani pověsti, prostě byliny. U nás zatím nejrozsáhlejší, podrobnou úvodní studií a poznámkami opatřená antologie z ruských bylin. Z velké rozlohy záměrně vybírá byliny bohatýrské a z těch zase o bohatýrech z družiny kyjevského knížete Vladimíra a kupeckého Novgorodu, a to nejen o dávno už u nás zdomácnělých jako Ilja Muromec, Čurila Plenkovič, Sadko, ale i málo známých.

Nové vydání první části skutečně monumentální sbírky pohádek z celého světa, na níž se podíleli básník, překladatel a esejista Jan Vladislav, přední znalec pohádek Vladislav Stanovský a malíř, sochař, grafik, ilustrátor a scénický výtvarník Stanislav Kolíbal, zaujímala přední místo v knihovničkách několika generací českých čtenářů, a nepotřebuje proto nijak představovat. Texty, ilustrace i grafická úprava jsou po téměř šedesáti letech stejně nadčasové jako v době svého vzniku a bezpochyby se stanou knihou provázející na cestě ke kultivovanému čtenářství i děti dnešní uspěchané doby.

převyprávěno pro děti podle Kalevaly a lidových písní

O dvanácti Mikitech - ruské pohádky vypravuje Vladislav Stanovský.

O dvanácti Mikitech - ruské pohádky vypravuje Vladislav Stanovský.

Druhý díl klasického českého pohádkového souboru, známého celým generacím čtenářů, přináší další dlouhé i krátké pohádkové příběhy a verše z Čech, Evropy i vzdálených světadílů. V knize najdou přiměřené prozaické i veršované texty malí i větší čtenáři, a zavzpomínají si i jejich rodiče.

Velká sbírka pohádek z celého světa, ve třetím vydání přejmenovaná na První strom pohádek.

Na osudech krásné Olesji a její babičky ukazuje autor, jak zaostalí a pověrčiví vesničané krutě pronásledovali domnělé čarodějnictví.

Román líčí životní osudy demobilisovaného sovětského kapitána, který ve válce ztratil zdraví a i teď v míru musí přemáhat těžké osobní krise a překážky, jež jsou mnohdy horší než válečná vřava. Román je ostrou polemikou proti přikrašlování skutečnosti. Druhé vydání má připojen doslov Vladislava Stanovského, zhodnocující autorovo dílo.

První poválečná sovět. publikace, informující souhrnně a přitom populárně o rus. folkloru. Autorka podává krátký historický přehled lidové tvorby od starých rus. letopisů z 11. stol. až po výtvory zrozené sovět. epochou a ukazuje na rozdíl mezi národopisem předrevolučním, který si všímal pouze ruského folkloru rolnického, a sovětským, jenž sbírá materiál všech národů SSSR a zajímá se i o tvorbu dělníků. Dále seznamuje s hlavními žánry rus. folkloru, počínajíc nejstaršími a částečně již vymírajícími (zaříkadla, zaklínadla, hádání, obřadní písně spojené s pohanskými hospodářskými kulty, svatební a pohřební "pláče") a končíc žánry, které docházejí plného rozkvětu v Sovět. svazu (byliny, historic. písně, pohádky, častušky a j.). Závěrečná kapitola J. Stanovského informuje o současném stavu sovět. folkloru a jeho vývojových perspektivách. České vydání je opatřeno bohatým poznámkovým aparátem, obsahujícím kromě vysvětlivek i ruské znění ukázek a odkazy na analogic. texty a zvyky v našem folkloru

Tento výbor obsahuje tři autorovy prózy, a to z různých časových období. Jako první je zařazena jeho prvotina "V kraji neplašených ptáků", dále "Světlé jezero" a porevoluční "Berendějovy prameny". Prišvin není vypravěčem nějakých napínavých scén, ale je vnímavým pozorovatelem a neobyčejně zajímavě dovede psát o všem v přírodě, o starověrcích, ševcích a jiných lidech a lidičkách. Prišvinův vztah k určitému kraji je velmi vřelý, téměř intimní, jeho zobrazování je však čistě objektivní. Jeho vztah tím ovšem neztrácí ani na láskyplnosti, ani na lyričnosti. Vidíme to například na "Berendějových pramenech", kde se představuje jako bájeslovný lesní car Berenděj, odráží se to i v druhých dvou pracích tohoto výboru. Ke kladům Prišvinova díla přistupuje dokonalý jazyk a styl.