Rio Preisner Orden de los libros

Básník a esejista Ivan Diviš a básník, literární vědec-germanista, filosof, esejista a překladatel Rio Preisner se stali přáteli v exilu v letech 1969–1989. Diviš žil v Německu, Preisner ve Spojených státech. Jejich vztah byl vřelý a vzájemně obdivný. Diviš ctil Preisnerovu vzdělanost a odbornou erudici, Preisner obdivoval Divišovu básnickou eruptivnost. Oba dva byli k sobě puzeni, ač jejich myšlenky byly často protikladné. Polemizovali spolu, přeli se. Rozhodli se psát si dlouhé dopisy, o nichž věděli, že často nemají jen charakter osobní, ale že je píší jako dílo literární. Nejen pro danou chvíli, ale „pro věčnost“. Po roce 1989 oba dva usilovali o knižní vydání této své korespondence v nakladatelství Torst. Výborem z ní vznikl svazek mimořádného rozsahu a literární a historické ceny. Zatímco Divišovy dopisy nesou všechny rysy jeho básnického bouřliváctví, Preisnerovy listy jsou plnohodnotnou esejistikou, pojednávající témata historická, teologická, literární, filosofická a politologická. Knihu edičně připravil a předmluvu a ediční poznámku k ní napsal Jan Rubeš. Svazek vychází doplněn rozsáhlým jmenným rejstříkem.

Základním tématem je historický konflikt s totalitarismem a speciálně pak postavení české existence v tomto konfliktu, a ještě podrobněji pak, opět v historické dimenzi, ztráta identity české existence ve střední Evropě po roce 1945.

Rio Preisner navazuje na snahu evropských vzdělanců 19. a prv­ní poloviny 20. století po celostném myšlenkovém uchopení vývoje euro-americké civilizace, včetně Čes­kých ze­mí. Soubor pěti trialogů: O celách a zámcích v říši tolerance, O skutečné skutečnosti (tři trialogy) a Evropa, Rusko, světovláda a opuštěnost křesťana představuje závěrečnou fázi jeho odborné tvorby.

Druhý svazek obsáhlého dvousvazkového souboru studií a esejů významného českého germanisty, filosofa a básníka (* 1925 v Mukačevu), žijícího od roku 1969 ve Spojených státech. Svazek shrnuje Preisnerovy práce psané v 70., 80. a 90. letech 20. století, publikované dříve časopisecky, jako doslovy v knihách, či zůstávající dosud pouze v rukopise. Preisnerův zájem se v tomto svazku soustředí zejména na myšlenkový a literární vývoj v Čechách (Bolzano, Masaryk, Šalda, avantgarda, Zahradníček, Holan) a na témata obecně filosofická (Husserliana) a teologická (Křesťan mezi světy). Knihu uzavírají dva rozsáhlé rozhovory, ediční poznámka a jmenný rejstřík pro oba svazky. Preisner ve svých studiích překračuje rámec literární vědy, projevuje se v nich jako původní myslitel, sledující evropský literární, filosofický a politický myšlenkový pohyb 20. století a podrobující jej zdrcující kritice.

První svazek obsáhlého dvousvazkového souboru studií a esejů významného českého germanisty, filosofa a básníka (* 1925 v Mukačevu), žijícího od roku 1969 ve Spojených státech. Svazek shrnuje Preisnerovy germanistické práce psané v období od 40. do 80. let 20. století, publikované dříve časopisecky, jako doslovy v knihách, či zůstávající dosud pouze v rukopise. Preisnerův zájem se soustředí zejména na díla Franze Werfela, Rainera Marii Rilka, Franze Kafky, Hermanna Brocha, J. W. Goetha a na literaturu německé "vnitřní emigrace" let 1933-45. Nejdůležitější studií svazku jsou poprvé česky publikované rozsáhlé dějiny české germanistiky od jejích počátků do roku 1969 s názvem Epitaf pro českou germanistiku. Preisner ve svých studiích překračuje rámec literární vědy, projevuje se v nich jako původní myslitel, sledující na vybraných literárních dílech evropský myšlenkový a politický pohyb 20. století a podrobující jej zdrcující kritice.

Můžeme se v současné době ještě někde setkat se skutečným politickým konzervatismem? Nebo už definitivně dohrál svoji dějinnou roli? Filosof Rio Preisner podává nemilosrdnou analýzu jeho úpadku od dob Francouzské revoluce, kdy se konzervatismus postupně zcela ocitl ve stínu liberálních a socialistických teorií. Svůj pohled zaměřuje především do středoevropského prostoru, poznamenaného zkušeností s nacionálně socialistickým a komunistickým totalitarismem. Z katolických pozic odmítá nejen jakékoli podoby marxismu, ale i protestatntský a masary kovský přístup k českým dějinám.

Soubor sedmi básníkových sbírek (Kapiláry, Odstup, Zvíře dětství, Zasuto, Královská cesta, Visuté mosty, Praha za času plujících ker) je doplněn o verše publikované dosud jen časopisecky a o autorský výběr z básnických překladů (Oskar Lörke, Friedrich Hölderlin). Svazek dává poprvé poznat Preisnerovo dílo v celku, který jej ukazuje jako jednoho z největších českých katolických básníků po Janu Zahradníčkovi.

Přítomná edice poprvé spojuje do jedné knihy dva eseje, které dosud vycházely pouze samostatně. Esej Václava Černého O povaze naší kultury vyšel sedmkrát: 1. ve strojopisné Edici Expedice v Praze r. 1975; 2. v 52. čísle časopisu Svědectví v Paříži r. 1976; 3. ve strojopisné Edici Petlice v Praze r. 1977; 4. v nakladatelství Arkýř v Mnichově r. 1981; 5. ve strojopisné Edici Studnice v Brně r. 1987; 6. v polském překladu W. Przesmycké a s úvodem Jacka Balucha v nakladatelství Oficyna Literacka v Krakově r. 1989; 7. v nakladatelství Atlantis v Brně r. 1991. Esej Rio Preisnera Kultura bez konce vyšel pouze jednou, a to v nakladatelství Arkýř v Mnichově r. 1981. V této edici vycházíme ze 7. vydání eseje Václava Černého a jediného vydání eseje Preisnerova. Oba texty bylo nově redakčně přehlédnuty a opraveny.

En 1902 Rainer Maria Rilke llegaba a París para conocer a Auguste Rodin, de quien acabaría siendo secretario durante un año. El disgusto y el sentimiento de desubicación que le produjo la ciudad le inspiraron un proyecto de novela que en principio iba a titularse Diario de mi otro yo. Pero ese otro yo" al que veremos pobre, atemorizado, sin familia ni amigos, deambulando por un París ruidoso y masificado, lleno de enfermos y mendigos que parece que le acosan, acabó convirtiéndose en el sujeto de un libro con un sentido de la composición inédito en su día pero que hoy -más de un siglo después- relacionaríamos con los llamados géneros fronterizos"