Jiří Orten Libros

Cinco poetas checos reúne cinco voces fundamentales de la Checoslovaquia del siglo las multifacéticas de Vitezslav Nezval (1900-1958) y Jaroslav Seifert (1901-1986), las de estro dramático de Frantisek Halas (1901-1949) y Vladimír Holan (1905-1980), y, finalmente, la de Jirí Orten (1919-1941), el poeta existencialista de origen judío que murió trágica-mente a los veintidós años. La antóloga y traductora, Clara Janés, completa su labor con un extenso prólogo en el que aborda una generación de poetas que creyeron en la revolución en el arte, la vida y la política —los principios defendidos por el grupo literario Devetsil, al que pertenecieron Seifert y Nezval— y se sumaron —a través del Poetismo, «el arte de la vida, el arte de vivir y gozar... el arte de perder el tiempo»— al surrealismo y a dadá, pero a quienes la dramática evolución de los acontecimientos (subida al poder de Hitler y la consiguiente ocupación de Checoslovaquia por los nazis, seguida de la implantación, al concluir la guerra, de un régimen comunista) enfrentó con un destino personal, a veces trágico.

Ortenovy Elegie jsou jedním z největších děl české poezie. Byla by proto škoda, kdyby nebylo přístupné celému světu. Toto dvojjazyčné vydání obsahuje úplný český text s novým anglickým překladem. Dílo bylo vydáno při příležitosti stého výročí autorova narození. O době vzniku devíti elegií podává zprávu sám Orten, který si jednotlivé části souboru zapisoval do svého deníku od února do začátku března 1941. O půl roku později, sražen německou sanitkou, Jiří Orten umírá. Bylo mu dvaadvacet let. Jako Žid musel sdílet osud celého etnika, které nacismus určil k „vyhubení“. Žánr elegie, žalozpěv, se v Ortenově poezii spojuje s obrazem znovuzrození, který odkazuje k tradici Písma. Elegie se pohybují v pásmu zaslíbení smrti. Je to místo, kde se zjevují minulá dění, která však marně hledají svůj dávný význam.

Výbor ze sbírek mladého, předčasně zemřelého českého básníka.

Výbor z básní Jiřího Ortena. Skvosty poezie. Uspořádal Vladimír Justl.

Korespondence s Věrou Fingerovou. První vydání dosud nezveřejněné milostné korespondence z let 1937–1941, s napětím očekávané všemi čtenáři Ortenova díla, poskytuje jedinečný klíč k pochopení vzniku vrcholných milostných básní jednoho z největších českých lyriků.

Souborné vydání prvních dvou básnických knih Jiřího Ortena.

Svazek obsahuje básníkův deník z posledních měsíců jeho krátkého života.

Soubor básní Jiřího Ortena obsahuje tři sbírky, které autor dokončil krátce před svou smrtí. Ohnici, Jeremiášův pláč a Elegie. Ve sbírkách se oproti předchozí tvorbě silně projevují úzkosti a osamělost, kterými autor trpěl kvůli protižidovské politice i ztrátě blízkých. V případě Jeremiášova pláče Orten vztáhl biblické téma do přítomnosti, v lyrické Ohnici věnované zemřelému otci se vyznává z pocitu ohrožení, v Elegiích se pak autor loučí se svým mládím a vlastně celým životem.

Svazkem Korespondence se završuje vydávání devítisvazkových Spisů Jiřího Ortena. Kniha shrnuje Ortenovu korespondenci odeslanou i přijatou. Jeho korespondenčními partnery byly významné osobnosti české literatury (Ivan Blatný, Klement Bochořák, Hanuš Bonn, Karel Čapek, Václav Černý, Jiří Daniel, František Halas, Jindřich Heisler, Vladimír Holan, Jindřich Chalupecký, Jaromír John, Pavel Tigrid, Zdeněk Urbánek a mnozí další), divadla, studentského života na prahu války, ale i členové jeho rodiny, přátelé a Věra Fingerová. Právě korespondence s Věrou Fingerovou, jejíž část přijatá dosud nebyla v úplnosti publikována, a korespondence Jiřího Ortena s jeho maminkou tvoří nejrozsáhlejší korespondenční soubory přítomného svazku. Na Ortenově korespondenci můžeme zblízka sledovat života mladého básníka a dozvědět se tak mnoho podstatného i o vzniku jeho literárních textů. Edice je doprovozena komentáři, zevrubnou ediční poznámkou editorky Marie Havránkové a jmenným rejstříkem.