Featuring such examples as film noir and Thomas Mann's Doctor Faustus, this book shows how a community of exiles reconstituted modernism in the face of the traumatic political and historical changes they were living through.
This book, originally published in 1992, traces the discourse on the French Revolution in Germany and its contributors investigate the processes and results of adopting or rejecting the values of the French Revolution in Germany and reinterprets its documents in terms of their internalization. One of the questions discussed is whether the French Revolution is part of Germany's progressive tradition, that is, whether it has been repressed or whether it constitutes a viable counter-discourse within the political culture. The first successful revolution in Germany - the 'Velvet Revolution' of Autumn 1989 does not fit the definition of 'classic revolutions, but it ended in a change of power in Germany and in that respect, this book is an anatomy of German political consciousness before 1989.
Bahrovy třísvazkové Dějiny německé literatury, zahrnující období od raného středověku po současnost, patří dnes již ke klasickým pracím literární historie. První svazek se zabývá obdobím středověku, renesance a baroka. Jednotlivá témata jsou pojednána v ucelených oddílech specialisty na dané období a jejich základ tvoří interpretace stěžejních děl. Věnují se také vývoji žánrů typických pro jednotlivá období, jako jsou například minnesang, dvorský epos, bajky, knížky lidového čtení jezuitské drama či román. Zařazují literaturu do širšího kontextu dějin nejen německých, ale především evropských. Publikaci doplňují výběrové bibliografie k dějinám německé literatury pro zájemce o další studium.
Erläuterungen und Dokumente. Der Tod in Venedig ist eine Novelle von Thomas Mann (1912), entstanden zwischen Juli 1911 und Juli 1912.
Ve třetím, závěrečném a nejobsáhlejším svazku Dějin německé literatury jsou představeny literární dějiny období realismu, naturalismu, impresionismu, secese, expresionismu, literatura v době fašismu a literatura současná až do 90. let. Bibliografie je doplněna o seznam českých překladů.
InhaltsverzeichnisMoses Mendelssohn: Über die Frage: Was heißt aufklären? Immanuel Kant: Beantwortung der Frage: Was ist Aufklärung? Johann Georg Hamann: Brief an Christian Jacob Kraus vom 18. Dezember 1784 Christoph Martin Wieland: Sechs Fragen zur Aufklärung Johann Gottfried Herder: Wort und Begriff der Humanität Andreas Riem: Aufklärung ist ein Bedürfnis des menschlichen Verstandes Gotthold Ephraim Lessing: Über die Wahrheit Johann Benjamin Erhard: Über das Recht des Volks zu einer Revolution Friedrich Schiller: Über die Grenzen der Vernunft
Oder die Entsagenden
Dem Bildungsroman Wilhelm Meisters Lehrjahre lässt Goethe 1821 eine in ihrem Reichtum an literarischen Formen und Reflexionen bis heute nicht ausgedeutete Fortsetzung folgen, in der er seinen Protagonisten gemeinsam mit dessen Sohn Felix auf Wanderschaft schickt. Die ereignisreiche Bildungsreise endet mit dem Entschluss Wilhelms, eine praktische Ausbildung zum Arzt zu machen und dem Wohl der Gesellschaft zu dienen. Der Band bietet den Text der 1829 erschienenen vom Autor stark überarbeiteten Fassung sowie die einleitenden Gedichte und Sprüche der ersten Fassung.
An authoritative English translation of one of the most important works in the history of the novel Wilhelm Meister’s Apprenticeship (1795–1796), Goethe’s second novel, is a foundational work in the history of the genre—perhaps the first Bildungsroman, a coming-of-age story focusing on the growth and self-realization of the main character. The story centers on Wilhelm, a young man living in the mid-1700s who strives to break free from the restrictive bourgeois world of his upbringing and seek fulfillment as an actor and playwright. Goethe’s novel had a huge impact on the Romantics. Hegel, Schelling, Novalis, and Schopenhauer considered it one of the most important novels yet written. Schlegel famously called it one of the “three tendencies of the age,” along with the French Revolution and the philosophy of Fichte. And Beethoven, Schubert, and Schumann set poems from the novel to music. It also had a major influence on nineteenth-century British writers, including Thomas Carlyle, who was its first English translator, and George Eliot. Drawn from Princeton’s authoritative collected works of Goethe, and featuring a new introduction by David Wellbery, this is the definitive English version of a landmark of world literature.