Monografie věnovaná osobnosti současného brněnského prozaika a zejména jeho beletristickému dílu.
Publikace, určená nejen odborné veřejnosti, vychází ze vzájemné korespondence a je pokusem o interpretaci autorova prozaického díla. Její součástí je několik kratších textů samotného Kratochvila. Podstatnou součást tvoří citace z obsáhlé vzájemné korespondence umělce a jeho kritika.
Ésta es una extraordinaria historia de amor, o sea de celos, traiciones, muerte y también de las debilidades y paradojas de la vida cotidiana de dos parejas cuyos destinos se entrelazan irremediables. Es una novela dirigida al corazón del lector, pero también a su cabeza, ya que, atrapado en la narración, él mismo termina por sentirse alguno de los personajes, cuando no todos a la vez. El amor, el deseo, el idealismo, la necesidad de independencia son los temas triviales y corrientes que no sólo dan vida a estas parejas, sino también a una reflexión más profunda que nos afecta a todos directamente cada día.
Estetik a literární vědec Květoslav Chvatík (1930) napsal prozaický soubor vzpomínek z dětství a ze života rodinného, ze světa společenského i literárněvědného. Vyjde v bílé řadě původní české prózy.
Obsah sborníku:
Josef Válka: Kalivodovo historické myšlení
František Šmahel: Husitský věk v pojetí Roberta Kalivody
Petr Horák: K filozofii dějin Roberta Kalivody
Petr Rohel: Robert Kalivoda - filozof, publicista, politik (K interpretaci některých souvislostí života a díla)
Pavel Floss: Emancipace a humanismus v Kalivodově komeniologickém a filozofickém díle
Karel Floss: Kalivodovo pojetí utopie a emancipace
Josef Zumr: Robert Kalivoda a tradice české avantgardy
Květoslav Chvatík: Kalivodovo pojetí české moderní kultury a její teorie
Marek Petrů: Marx a Darwin (Variace na kalivodovské téma)
Tomáš Nejeschleba: Robert Kalivoda k tomismu
Martin Kučera: Hostina života
Pavel Floss: Úvaha o Kalivodově obrazu člověka
Pour Kvetoslav Chvatik, Milan Kundera est «romancier et rien que romancier». Analysant systématiquement ses sept romans, il décrit leur cohérente genèse sans s'interdire de les éclairer par des textes et des faits moins connus. Même les lecteurs les plus familiers de cet univers romanesque découvriront ici une foule d'aspects neufs et suggestifs. Ils retrouveront aussi, avec un plaisir renouvelé, les personnages qu'ils aiment et leurs destins hasardeux, sous un éclairage qui met en relief la structure de l'oeuvre sans en gommer les charmes
Obsáhlý literárněvědná esej o dílech Milana Kundery doplněný podrobnou bibliografií světových prací věnovaných Milanu Kunderovi a jeho knihám. Svět románu je zvláštní věc, stačí škrt pera romanopisce, stačí, aby zazvonil telefon, čtenář doložil knihu – a tento svět je zrušen. Je to svět budovaný jazykem, konstituovaný textem knihy a jeho čtenářem...
Svět románů Milana Kundery je na první pohled podivuhodně koherentní a logicky jasně struktorovaný: není to svět, který chce být „věrným obrazem“ prostředí a doby, svět románu společenského a historického. Není to však ani svět individuální autentičnosti, svět románu-zpovědi, deníku, osobního dokumentu. Je to svět románové fikce budované osobitou promluvou vypravěče, který v něm suverénně vládne silou své imaginace a svého intelektu. Je to svět hry s vyprávěním a radosti z rozpravy se čtenářem, radosti z meditace nad vyprávěným, meditace, která příběhu nastavuje jako v labyrintu nekonečnou řadu zrcadel.
Kniha představuje přehledné utřídění základních problémů estetiky. Jde o utřídění, které však má pevnou metodologickou kotvu; a jí je strukturalismus. Autor se postupně vyrovnává s filozofickým vymezením estetiky, posléze s třemi základními kategoriemi J. Mukařovského: estetickou funkcí, normou a hodnotou. Posléze přechází na pojednání o umění a o jeho vymezení. V souvislosti s pojetím díla, což je další část Chvatíkovy knihy, si K. Chvatík všímá jeho noetické a ontologické povahy, jakož i toho, jak je možno dílo interpretovat. Závěrečnou část tvoří pojednání o povaze umění — o jeho společenských a historických aspektech. Strukturální estetika vychází v druhém, přepracovaném a rozšířeném vydání. K. Chvatík do něho zařadil některé kapitoly, které v prvním vydání (1994) chyběly, aktualizoval bibliografii a celý rukopis nově přehlédl. Závěr tvoří obsáhlý bilanční rozhovor, v němž se K. Chvatík jednak vyrovnává se svým profesním životem estetika, žáka Jana Mukařovského, kolegy Jana Patočky atd., jednak se snaží nahlédnout strukturalismus ze současné perspektivy.