Journey from St. Petersburg to Moscow is among the most important pieces of writing to come out of Russia in the age of Catherine the Great. Alexander Radishchev's account of a fictional journey blends literature, philosophy, and political economy to expose social and economic injustices and their causes at all levels of Russian society.
Svojrázny cestopis vyšiel v Rusku roku 1790. Postrehy o neprávostiach a útlaku aj v súvislosti s aktuálnymi udalosťami vo Francúzsku zapôsobili ako bomba. Radiščev bol kvôli publikovaniu diela, ktoré je ovplyvnené skvelým románom Lawrenca Sterna Život a názory Tristrama Shandyho, uväznený a odsúdený na smrť. Rozsudok bol zmiernený na desaťročné vyhnanstvo. Pohľad na reálie súdobého Ruska konca osemnásteho storočia môže byť aktuálny aj dnes. Radiščevova cesta nie je len nemilosrdnou analýzou a kritikou, ale tiež mučivým sebaspytovaním a spoveďou ruského intelektuála vracajúceho sa z Európy do vlasti. Cesta je zobrazením vonkajšieho sveta a súčasne hľadaním energie na zmenu, ktorá musí prísť zvnútra. Obrazy zvole, násilia, zaostalosti, útlaku šľachty dnes čítame s odstupom - poučení scestnosťou rýchlych riešení. Radiščevova dobovými ideami osvietenstva živená viera v pokrok môže pripadať trochu naivná, avšak úprimná. Prenikavý pohľad nadpriemerne vzdelaného človeka, svieži štýl, pôsobivé obrazy iste zaujmú i dnes tak záujemcov o dejiny, ako i milovníkov dôvtipne stvárneného slova.
Svérázný cestopis vyšel v Rusku roku 1790. Postřehy o nepravostech a útlaku v souvislosti s aktuálními událostmi ve Francii zapůsobily jako rozbuška. Radiščev byl kvůli publikování díla, které je ovlivněno románem Lawrence Sterna Život a názory Tristrama Shandyho, uvězněn a odsouzen k smrti; trest byl nakonec zmírněn na desetileté vyhnanství. Pohled na reálie soudobého Ruska konce 18. století může být aktuální i dnes. Radiščevova cesta není jen nemilosrdnou analýzou a kritikou, ale také mučivým sebezpytováním a zpovědí ruského intelektuála vracejícího se z Evropy do vlasti. Cesta je zobrazením vnějšího světa a současně hledáním energie na změnu, která musí přijít zevnitř. Obrazy zvůle, násilí, zaostalosti, útlaku šlechty dnes čteme s odstupem – poučeni scestností rychlých řešení. Radiščevova dobovými idejemi osvícenství živena víra v pokrok může připadat trochu naivní, avšak upřímná. Pronikavý pohled vzdělaného člověka, svěží styl, působivé obrazy jistě zaujmou i dnes jak zájemce o dějiny, tak i milovníky důvtipně ztvárněného slova.
