Doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě v Západočeské galerii v Plzni. Soustřeďuje se zejména na Šímovo meziválečné období a definuje jeho přechody mezi různými světy, nejen Čechy-Francie, ale i mezi výtvarnými žánry, mezi uměním vysokým a nízkým, představuje méně známé Šímovy knižní ilustrace, nebo návrhy skleněných vitráží.
Půlstoletí teoretické, kurátorské, publikační a organizační činnosti přední osobnosti české fotografie, Dr. Anny Fárové. První světová monografie o Henri Cartier-Bressonovi, zpracování díla Josefa Sudka a Františka Drtikola, založení a vybudování fotografické sbírky v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, dlouholetá spolupráce s Josefem Koudelkou, "9&9" v Plasích a další legendární fotografické výstavy v 80. a 90. letech - to vše, a řada novátorských počinů na poli fotografie jsou nemyslitelné bez práce a osobnosti Anny Fárové.
Básně z let 1968–1990.
Odchod do exilu roku 1968 znamenal pro Anastáze Opaska návrat k původnímu poslání benediktinského mnicha, obnovený kontakt s rozvinutou, svobodnou křesťanskou kulturou se společným zpěvem žalmů, se slavnými dny církevního roku.
První básně byly napsány v nádechu svobody a v údivu nad mnohotvárností nezničeného světa. Poezie Otce arciopata vzniká na okraji událostí, sleduje cesty, pouti, rytmus církevního roku i roční období. Přibližuje nám osobnost v její velikosti a naivitě. Autor ji označuje jako vnitřní deník. Témata se vracejí, zpracována podobným způsobem, neslábne intenzita údivu, radosti z kultury, z charakteru, z příslibu Vzkříšení. Básně ukazují míru poezie v jednom životě. Hovoří z tichých chvil, vzácných ve dnech činnosti.
Poezie autorovi není smyslem života, ale má ji rád. Nabízí sám sebe i touto formou, zvyšuje počet těch, kdo mohou přijímat život upřený do Středu nevšedního kněze zvláštního osudu.
Každý týden od ledna do prosince 1968 vytvářel Jiří Kolář jednu či více koláží, které pak doprovodil krátkým textem. Události osobního i veřejného života se v převratném roce 1968 prostřednictvím dokumentů – novin, dopisů, manifestů, petic, ale i úmrtních oznámení – stávají součástí osobitého výtvarného deníku. Kolář v něm spojil svůj básnický talent s výtvarnou tvorbou, která mu přinesla světovou slávu. Jde o jedno z nejsvrchovanějších uměleckých děl zachycujících dramatický rok československých i evropských dějin. Týdeník 1968 je v úplnosti představen výpravnou monografií s textem Arséna Pohribného.