„Hanulka Jozy” zamyka cykl opowiadań Květy Legátovej pt. „Żelary”, który przyniósł autorce – w wieku 82 lat – miano literackiego odkrycia, został uhonorowany najważniejszymi czeskimi nagrodami i przez dwa lata nie opuszczał list bestsellerów. Wydarzenia z życia mieszkańców Żelar – zapadłej wioski leżącej w pogranicznych górach – są tu tłem dla historii młodej lekarki Eliszki, która w miejscu zapomnianym przez świat ukrywa się przed gestapo. Aby zatrzeć za sobą ślady, musi wyjść za mąż za miejscowego górala i stać się Hanulką. Delikatna, wychowana w mieście dziewczyna początkowo traktuje wiejskie życie jako tymczasową konieczność, lecz nieoczekiwanie dla niej samej stopniowo wypełnia się ono uczuciem, przed którym Eliszka nie może się uchronić... Niepowtarzalny poetycko-dygresyjny styl, głęboka analiza psychologiczna i znakomity, klasyczny warsztat pisarski to charakterystyczne cechy prozy Legátovej, które decydują o wyjątkowości tej niebanalnej historii miłosnej. Na motywach noweli Hanulka Jozy Ondrej Trojan w 2003 roku nakręcił nominowany do Oscara film pt. „Żelary”.
Květa Legátová Libros
- Květa Legátová
- Věra Podhorná







Román v dopisech
- 14 páginas
- 1 hora de lectura
Krátký příběh z prázdninového tábora je napsán v dopisech.
Osm dialogů, jak je autorka sama nazývá, vznikalo v průběhu celé druhé poloviny dvacátého století. Dialogy představují autorku jako vášnivou diskutérku, která má na věci jasný názor: Svým nosem se dotýkáme zrcadla, v němž se odráží naše lidské slabosti, pochybnosti, touhy a pokrytectví. Předmluva Ludvík Kundera, fotografie na obálce Miro Švolík. V knize jsou texty z původních rukopisných verzí (v závorce rok vzniku), kromě dvou výjimek byly všechny tyto texty odvysílány jako rozhlasové hry: • Sestra (kolem r. 1949) • Ta vteřina (kolem r. 1944) • Pro každého nebe (1990-91, cena Prix Bohemia) • Superkočka (1993) • Třetí planeta (kolem r. 1952) • Zajatec (1968) • Triumf Razumova (kolem r. 1962) • Ostrov slušných lidí (1993)... celý text
Další kniha významné současné české autorky (např. Želary, Jozova Hanule) obsahuje devět „dialogů“, které Květa Legátová napsala pro rozhlas. Zahrnuje nejstarší autorčiny texty Olga Jeglovičová a Splněná přání, ale i znamenité rozhlasové detektivní povídky Červená náušnice nebo Klíček. Kniha navazuje na edice autorčiných rozhlasových her Pro každého nebe (Labyrint, 2003) a Posedlá a jiné hry (Paseka, 2004).
Nic není tak prosté
- 197 páginas
- 7 horas de lectura
Povídková kniha české autorky, v níž je hlavním hrdinou poručík Ryška. Čtyři povídky z českého maloměsta, ve kterých autorka popisuje strastiplnou cestu poručíka Ryšky za spravedlností. V první povídce čelí hlavní hrdina prapodivné rodině, paní Koukalová neváhá volat na policejní stanici kvůli odcizenému norkovému kožichu. Že je milý norek pouze zástěrkou vážnějších přečinů, pochopí Ryška velmi rychle. I v dalších příbězích si mladý a bystrý poručík poradí se zdánlivě běžnými případy.... celý text
Osm dialogů, jak své dramatické texty nazývá Květa Legátová, zařazených do svazku Posedlá a jiné hry vznikalo v dlouhém rozmezí zhruba čtyřiceti let počínajícím druhou světovou válkou. Jejich časové zařazení je obtížné, neboť nejsou datovány, doba jejich inscenace je často desetiletí vzdálena od jejich napsání a autorka sama si nikdy nevedla žádný archiv. Přesto však vytvářejí jednotný celek spojený moderní poetikou, situacemi s absurdními rysy a autorčiným kritickým dialogem s dogmatickým myšlením.... celý text
Návraty do Želar
- 171 páginas
- 6 horas de lectura
Je to téměř neuvěřitelný příběh. Autorka objevená až ve svých více než osmdesáti letech se takřka přes noc stává jednou z nejúspěšnějších a nejpřekládanějších českých spisovatelek. Za povídkový soubor Želary získává Státní cenu za literaturu a podle novely Jozova Hanule je natočen veleúspěšný film, který je nominován na Oskara. Kdo však je Květa Legátová (vlastním jménem Věra Hofmanová)? Jaké byly její osudy předtím, než se stala slavnou? Co dnes prožívá a o čem přemýšlí? Více než rok chodívala o několik generací mladší novinářka Dora Kaprálová na kus řeči ke Květě Legátové a nahrály spolu desítky hodin poutavého vyprávění o autorčině dětství, válce, učitelských štacích na Valašsku, literatuře a také zvířatech, která ji provázejí celým životem. Během té doby se staly přítelkyněmi a Dora Kaprálová tak mohla poznat skutečnou Věru Hofmanovou: „Tahle spisovatelka, dramatička, učitelka, ochránkyně zvířat je jako skála, jako Lucka Vojničková ze Želar, jako Květa Legátová, jako žena, která je někdy třeskutě vtipná, aby nebyla vzteklá. Která občas mentoruje, protože svět musí mít pevný řád. Která je silná jednoduše proto, aby nepropadala slabosti. Aby se svět nerozsypal jako to zrní, co jako malá tak ráda sypala svým milovaným slepicím v rodném Podolí.“
Mušle a jiné odposlechy
- 142 páginas
- 5 horas de lectura
Třiadvacet malých povídek, v nichž autorka s nevtíravým humorem probírá odvrácenou stranu mnohých příběhů, pohádek či legend. Hloupý Honza, Popelka, Káča, Ježibaba, Drak a mnohé další roztodivné postavy se nám představují v novém a překvapivém světle autorčiny fantazie, podložené letitou životní zkušeností. Další setkání s úspěšnou prozaičkou tentokrát nad drobnými vtipnými hříčkami, prosluněnými její shovívavou lidskostí; setkání velmi příjemné.


