Más información sobre el libro
Již v prvních měsících po útoku na Sovětský svaz v létě 1941 nabízeli postupujícím německým jednotkám spolupráci jednotlivci i skupiny obyvatel SSSR. Jako své osvoboditele vítali Němce zejména příslušníci neruských národností, ale i sami Rusové. Chyběla však osobnost, která by dokázala soustředit armádu, bojující po boku Němců proti bolševickému režimu v Rusku. Tuto roli převzal generálporučík Andrej Andrejevič Vlasov (1900–1946), zajatý na volchovské frontě v červenci 1942. Donedávna úspěšný velitel Rudé armády objížděl zajatecké tábory a hledal i nacházel vojáky ochotné vstoupit do Ruské osvobozenecké armády. „Vlasovci“ spolu s Himmlerovými Waffen-SS bojovali na jaře 1945 ve ztracené válce. Stejně jako jejich velitel se dopustili osudového omylu, když nenašli cestu k protihitlerovským mocnostem, které usilovaly o vítězství demokracie. Sehráli dosti významnou roli v bojích Pražského povstání, ale v té chvíli již bylo pozdě… Pro velení Rudé armády i pro představitele politického vedení sovětského státu (ale i ve vnímání většiny krajanů) na příslušnících Ruské osvobozenecké armády zůstala pachuť zrady.
Compra de libros
Osudový omyl generála Vlasova, Karel Richter
- Idioma
- Publicado en
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Idioma
- Checo
- Autores
- Karel Richter
- Editorial
- Epocha (ČR)
- Publicado en
- 2019
- Formato
- Tapa dura
- ISBN10
- 8075571770
- ISBN13
- 9788075571779
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Tema histórico, Historia, Historias reales, Biografías, Periodismo narrativo, Historia militar, Segunda Guerra Mundial, Generales, Vlasovitas (Ejército de Liberación Ruso)
- Calificación
- 4 de 5
- Descripción
- Již v prvních měsících po útoku na Sovětský svaz v létě 1941 nabízeli postupujícím německým jednotkám spolupráci jednotlivci i skupiny obyvatel SSSR. Jako své osvoboditele vítali Němce zejména příslušníci neruských národností, ale i sami Rusové. Chyběla však osobnost, která by dokázala soustředit armádu, bojující po boku Němců proti bolševickému režimu v Rusku. Tuto roli převzal generálporučík Andrej Andrejevič Vlasov (1900–1946), zajatý na volchovské frontě v červenci 1942. Donedávna úspěšný velitel Rudé armády objížděl zajatecké tábory a hledal i nacházel vojáky ochotné vstoupit do Ruské osvobozenecké armády. „Vlasovci“ spolu s Himmlerovými Waffen-SS bojovali na jaře 1945 ve ztracené válce. Stejně jako jejich velitel se dopustili osudového omylu, když nenašli cestu k protihitlerovským mocnostem, které usilovaly o vítězství demokracie. Sehráli dosti významnou roli v bojích Pražského povstání, ale v té chvíli již bylo pozdě… Pro velení Rudé armády i pro představitele politického vedení sovětského státu (ale i ve vnímání většiny krajanů) na příslušnících Ruské osvobozenecké armády zůstala pachuť zrady.





