Bookbot

Krocení bohů. Náboženství a demokracie na třech kontinentech

Autores

Valoración del libro

Más información sobre el libro

Novinář a profesor na Bard University Ian Buruma (Vražda v Amsterodamu) přispívá v této knize do diskuse o místu organizovaného náboženství ve veřejné sféře politickými a kulturními analýzami ze Spojených států, Evropy a Asie. Zkoumá dějiny vztahů církve a státu v USA a Evropě, úlohu náboženství v politice Číny a Japonska a rostoucí vliv islámu v současné Evropě a pokouší se rozřešit, jak byla v různých kulturách demokracie tímto napětím (mezi náboženskou a světskou autoritou) zasažena. V jednom ze svých provokativních výzkumů se dotýká sekulárních, liberálních Evropanů, z nichž někteří dnes nacházejí v boji proti islámu společnou řeč s konzervativci z obavy, že kvůli němu dojde ke snížení progresivních zisků posledních desetiletí. Buruma se rozchází s teokraty i striktními sekularisty a na příkladu Martina Luthera Kinga mladšího místo toho dokazuje, že projevy náboženských názorů v politice jsou legitimní, pokud tyto názory utvářejí postoje, jež podléhají rozumu. Díky Burumově bystrosti a umírněnosti se jedná o nejvíce informativní úvod do systému oteplování vztahů mezi náboženstvím a státem v moderní době.

Compra de libros

Krocení bohů. Náboženství a demokracie na třech kontinentech, Ian Buruma

Idioma
Publicado en
2012
Encuadernación
(Tapa dura)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

3,4
Bueno
113 Valoraciones

Nos falta tu reseña aquí

Título
Krocení bohů. Náboženství a demokracie na třech kontinentech
Idioma
Checo
Autores
Ian Buruma
Editorial
Academia
Publicado en
2012
Formato
Tapa dura
ISBN10
8020020403
ISBN13
9788020020406
Serie
Calificación
3,4 de 5
Descripción
Novinář a profesor na Bard University Ian Buruma (Vražda v Amsterodamu) přispívá v této knize do diskuse o místu organizovaného náboženství ve veřejné sféře politickými a kulturními analýzami ze Spojených států, Evropy a Asie. Zkoumá dějiny vztahů církve a státu v USA a Evropě, úlohu náboženství v politice Číny a Japonska a rostoucí vliv islámu v současné Evropě a pokouší se rozřešit, jak byla v různých kulturách demokracie tímto napětím (mezi náboženskou a světskou autoritou) zasažena. V jednom ze svých provokativních výzkumů se dotýká sekulárních, liberálních Evropanů, z nichž někteří dnes nacházejí v boji proti islámu společnou řeč s konzervativci z obavy, že kvůli němu dojde ke snížení progresivních zisků posledních desetiletí. Buruma se rozchází s teokraty i striktními sekularisty a na příkladu Martina Luthera Kinga mladšího místo toho dokazuje, že projevy náboženských názorů v politice jsou legitimní, pokud tyto názory utvářejí postoje, jež podléhají rozumu. Díky Burumově bystrosti a umírněnosti se jedná o nejvíce informativní úvod do systému oteplování vztahů mezi náboženstvím a státem v moderní době.