Más información sobre el libro
podnázev: Studie k mezím možností Heideggerovy fundamentální ontologie Předložená studie ukazuje a promýšlí imanentní meze Heideggerovy fundamentální ontologie a z nich interpretuje nezbytnost a směr následné transformace otázky po bytí. Studie vykázala tři takovéto meze, jež se vzájemně podmiňují. Jde o meze metodicko-formální, strukturně-existenciální a faktické. Dosažení těchto imanentních mezí fundamentální ontologie vede ke ztroskotání celého tohoto projektu. Avšak zároveň vyrovnávání se s nimi vede k postupné transformaci tázání po bytí. V této transformaci lze zaznamenat několik výrazných kroků, jež můžeme popsat jako fenomenologii transcendence (1927–1928) a přechod k fenomenologii pravdy (1929–1932). Souběžně s tím dochází k opuštění projektu destrukce tradovaných ontologických koncepcí a ke zformování základních kamenů pozdějšího myšlení dějin neskrytosti bytí.
Compra de libros
Smysl a neskrytost, Jaroslav Novotný
- Idioma
- Publicado en
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Smysl a neskrytost
- Idioma
- Checo
- Autores
- Jaroslav Novotný
- Editorial
- Togga
- Publicado en
- 2014
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 186
- ISBN10
- 8074760448
- ISBN13
- 9788074760440
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Filosofía, Trascendencia
- Calificación
- 5 de 5
- Descripción
- podnázev: Studie k mezím možností Heideggerovy fundamentální ontologie Předložená studie ukazuje a promýšlí imanentní meze Heideggerovy fundamentální ontologie a z nich interpretuje nezbytnost a směr následné transformace otázky po bytí. Studie vykázala tři takovéto meze, jež se vzájemně podmiňují. Jde o meze metodicko-formální, strukturně-existenciální a faktické. Dosažení těchto imanentních mezí fundamentální ontologie vede ke ztroskotání celého tohoto projektu. Avšak zároveň vyrovnávání se s nimi vede k postupné transformaci tázání po bytí. V této transformaci lze zaznamenat několik výrazných kroků, jež můžeme popsat jako fenomenologii transcendence (1927–1928) a přechod k fenomenologii pravdy (1929–1932). Souběžně s tím dochází k opuštění projektu destrukce tradovaných ontologických koncepcí a ke zformování základních kamenů pozdějšího myšlení dějin neskrytosti bytí.