Keltové - Poklady starobylých civilizací

Keltové byli v dávných dobách spíše obáváni než vítáni, proslulí jako nelítostní válečníci a dobyvatelé. V očích středomořského světa se jevili jako barbaři, nepřátelé civilizace. Různé keltské národy, které nikdy nebyly politicky sjednocené, sdílely společný jazyk a společenskou strukturu, a obývaly většinu kontinentální a ostrovní Evropy. Vytvářely umělecké artefakty a zbraně, které se lišily podle regionu, což moderní archeologie rozděluje na západní halštatskou a laténskou kulturu, ibero-atlantické skupiny a golaseckou kulturu v severozápadní Itálii. Keltové nestavěli megalitické památky a zanechali jen málo velkých soch, které by bylo možné srovnávat s řeckými či etrusko-italskými. Jejich umění se zaměřovalo na malé předměty, které odrážely jejich duchovní a magicko-náboženský svět. Mnohé dochované památky pocházejí z hrobních výbav. I přes expanze Říma a dalších národů si Keltové udrželi svou identitu, jazyk, kult a víru až do počátku středověku. Díky ústně předávaným příběhům, které irští mniši zapisovali, máme přehled o jejich duchovním světě a kultuře. Ačkoli byli dlouho považováni za kulturně druhořadé, dnes se Keltové stali jedním z nejstudovanějších národů starověku, zejména díky významným mezinárodním výstavám a novým archeologickým objevům.