Umění jako dekorace a symbol

Kniha poprvé systematicky zkoumá sochařskou a malířskou výzdobu reprezentačních staveb v Praze, ukazující, že socha a malba byly tradičně důležitými partnery architektury. Bohatství výzdoby rostlo s rozvojem vrcholného a pozdního historismu a secese. Bez figurální výzdoby se neobešla ani pozdější architektura, která znázorňovala společenské postavení a ideje jejích budovatelů. Zaměřuje se na veřejné stavby, přičemž koncipování architektury ovlivnili objednavatelé, architekti, dekoratéři a regulace magistrátu. Bohatství umělecky dekorovaných staveb podpořilo i historicky samostatné město Praha a rozvoj jejích předměstí. První část knihy sleduje, jak sochařská a malířská výzdoba napomáhá sdělovat poselství staveb. Druhá část se zaměřuje na pražská sídla finančních ústavů, která obohatila ikonografii figurální výzdoby a přispěla k rozvoji architektury. Třetí část shrnuje poznatky o strategii figurální výzdoby, včetně typických míst jejího uplatnění a bohatství motivů. Závěrečná část se věnuje autorům uměleckých dekorací, přehledu vůdčích sochařů a malířů a zdůrazňuje roli architektů v konceptu figurální výzdoby.