Más información sobre el libro
V roce 1859 vyhověla žádosti svých deseti dětí a začala psát vzpomínky na svůj pohnutý život tehdy pětapadesátiletá Antonie Kavalírová, obětavá, zbožná a neobyčejně pracovitá vdova po zakladateli sklářské hutě v Sázavě, nynějších světoznámých skláren Kavalier. Vzácný babiččin „památník“ zdědil později Josef Jan Frič, syn J. V. Friče a Anny Sázavské (Kavalírové), který se rozhodl tento výjimečný záznam rodinných událostí publikovat. Hned po prvním vydání v roce 1929 se dílko stalo literární raritou. Tento autentický, jazykově konzervovaný skvost lidového písmáctví je půvabný nejen svým obsahem, ale i formou.
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí