Ten, který bude

Autorova románová tetralogie, zasazená do období "národního obrození", je stylizována jako parafráze různých dobových žánrů: novely, živých obrazů, elegie a grotesky. První dva romány vznikly v druhé polovině osmdesátých let 20. století, kdy autor reflektoval svou generační zkušenost s realitou socialismu, přičemž historická látka je propojena s osobními prožitky. Informátor zkoumá vlasteneckou společnost a její loajalitu vůči habsburské monarchii, zatímco Komandant, z pohledu studentského vůdce J. V. Friče, odhaluje paradoxy revolučního roku 1848. Nejosobnější román, Guvernantka, se zaměřuje na život a smrt básníka a vědce F. L. Čelakovského a jeho druhé manželky, spisovatelky A. Rajské, za což autor získal Státní cenu za literaturu v roce 1997. Vydání části Medikus v roce 1999 se autor nedožil; román se věnuje fiktivnímu pokusu o obnovu Českého království během prusko-rakouské války. Macurovy historické romány, založené na hluboké znalosti historických pramenů, nejsou pouze odborným pohledem na českou obrozeneckou společnost, ale také uměleckou výpovědí, kde postavy a jejich činy mají historické předobrazy, přičemž se proměňují v živoucí hrdiny. Tyto návraty do historie lze číst jako klíčové texty, v nichž se objevují i autorovi současníci, což podtrhuje silnou autobiografickou inspiraci.