Más información sobre el libro
Edice Světová náboženství. Studie významného kulturologa o třech obrazech smrti ve starém Egyptě. Drobnější, ale nesmírně poutavá publikace z pera významného egyptologa a historika kultury Jana Assmanna (*1938) se zaměřuje na chápání smrti ve starověkém Egyptě. V přehledném výkladu doplněném četnými literárními i obrazovými doklady zkoumá tři aspekty neboli „obrazy smrti“: smrt jako nepřítel, smrt jako návrat do mateřského lůna a smrt jako tajemství. Další část jeho studie je věnována kulturnímu významu písma a lidské paměti. Assmanův osobitý přístup přitom nemůžeme vnímat bez kontextu, který považuje vědomí naší smrtelnosti za významný „generátor kultury“, téma, s nímž se musí vyrovnat každé lidské společenství. Assmannova studie je doplněna příspěvkem Thomase Macha nazvaným „Smrt a truchlení v kulturologické perspektivě“.
Actualmente hay del libro Smrt jako fenomén kulturní teorie (2003) en stock.
Compra de libros
Smrt jako fenomén kulturní teorie, Jan Assmann, Radka Fialova, Thomas Macho
- Idioma
- Publicado en
- 2003
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura),
- Estado del libro
- Bueno
- Precio
- 7,49 €
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Smrt jako fenomén kulturní teorie
- Idioma
- Checo
- Autores
- Jan Assmann, Radka Fialova, Thomas Macho
- Editorial
- Vyšehrad
- Publicado en
- 2003
- Formato
- Tapa dura
- ISBN10
- 8070215143
- ISBN13
- 9788070215142
- Serie
- Recogida
- Světová náboženství
- Etiquetas
- No ficción, Tema histórico, Historia
- Primera publicación
- 2000
- Título original
- Der Tod als Thema der Kulturtheorie. Todesbilder und Totenriten im Alten Ägypten.
- Calificación
- 3,85 de 5
- Descripción
- Edice Světová náboženství. Studie významného kulturologa o třech obrazech smrti ve starém Egyptě. Drobnější, ale nesmírně poutavá publikace z pera významného egyptologa a historika kultury Jana Assmanna (*1938) se zaměřuje na chápání smrti ve starověkém Egyptě. V přehledném výkladu doplněném četnými literárními i obrazovými doklady zkoumá tři aspekty neboli „obrazy smrti“: smrt jako nepřítel, smrt jako návrat do mateřského lůna a smrt jako tajemství. Další část jeho studie je věnována kulturnímu významu písma a lidské paměti. Assmanův osobitý přístup přitom nemůžeme vnímat bez kontextu, který považuje vědomí naší smrtelnosti za významný „generátor kultury“, téma, s nímž se musí vyrovnat každé lidské společenství. Assmannova studie je doplněna příspěvkem Thomase Macha nazvaným „Smrt a truchlení v kulturologické perspektivě“.