Parámetros
- 80 páginas
- 3 horas de lectura
Más información sobre el libro
Dvěma pokoutně vydanými sbírkami poezie Ženy a Muži se Paul Verlaine krátce před svou smrtí zařadil mezi největší básnické pornografy všech dob. Výrazně narušil tradici roztomilých nestydatostí Grécourta či Pirona a podal s dosud neslýchanou lascivností subjektivní pornografii. S jazykovou brilantností, všemi básnickými prostředky jeho dřívější lyrické sensitivnosti nyní učinil nejnaturálnější myslitelné sebeodhalení a zveřejnil to nejsyrovější ze svých tělesných představ. Básníkovo dřívější sexuální rošťáctví je zde najednou plně obnažené a v intencích společenské konvence odsuzováno jako oplzlé. Verlaine byl v době vzniku těchto sbírek již na konci života, svou peprnou poezii rýmoval na nemocniční lístky neklidným písmem prý jen kvůli několika frankům, aby si mohl zaplatit trochu absintu. A tak jako báseň „Sonet o díře do prdele“, kterou sepsal společně s Rimbaudem, boří legendu o čistě duševním a éterickém vztahu, může být i existence těchto knih zpochybněním legendy o „čistém bláznovi“.
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Ženy a Muži
- Idioma
- Checo
- Autores
- Paul Verlaine
- Editorial
- Dybbuk
- Publicado en
- 2006
- Páginas
- 80
- ISBN10
- 8074387356
- ISBN13
- 9788074387357
- Serie
- Título original
- Femmes & Hombres
- Calificación
- 3,25 de 5
- Descripción
- Dvěma pokoutně vydanými sbírkami poezie Ženy a Muži se Paul Verlaine krátce před svou smrtí zařadil mezi největší básnické pornografy všech dob. Výrazně narušil tradici roztomilých nestydatostí Grécourta či Pirona a podal s dosud neslýchanou lascivností subjektivní pornografii. S jazykovou brilantností, všemi básnickými prostředky jeho dřívější lyrické sensitivnosti nyní učinil nejnaturálnější myslitelné sebeodhalení a zveřejnil to nejsyrovější ze svých tělesných představ. Básníkovo dřívější sexuální rošťáctví je zde najednou plně obnažené a v intencích společenské konvence odsuzováno jako oplzlé. Verlaine byl v době vzniku těchto sbírek již na konci života, svou peprnou poezii rýmoval na nemocniční lístky neklidným písmem prý jen kvůli několika frankům, aby si mohl zaplatit trochu absintu. A tak jako báseň „Sonet o díře do prdele“, kterou sepsal společně s Rimbaudem, boří legendu o čistě duševním a éterickém vztahu, může být i existence těchto knih zpochybněním legendy o „čistém bláznovi“.